Český průmysl zrychlil meziroční růst na 5,6 %

"Po očištění o sezonní vlivy (včetně vlivu počtu pracovních dnů) byla průmyslová produkce meziměsíčně nižší o 0,9 %," uvedli statistici.

Meziroční růst průmyslu se vrátil k úrovni z loňského listopadu. Nejvíce k němu přispěla výroba vozidel, která se zvýšila téměř o pětinu. O desetinu vzrostla kovodělná výroba, o 6,4 % produkce elektrických zařízení. Pokles statistici zaznamenali v energetice a chemickém průmyslu.

K půlprocentnímu růstu nových zakázek přispělo zvýšení objednávek ze zahraničí o 1,1 %, tuzemské zakázky naopak klesly o 0,9 %. K meziročnímu růstu nových zakázek nejvíce přispěla výroba vozidel, kovodělný průmysl a produkce elektrických zařízení. Objednávky klesly v hutním a chemickém průmyslu.

"Data potvrzují slušnou výkonnost českého průmyslu, který reaguje na domácí i zahraniční poptávku. Především oživení německé ekonomiky je pro výkonnost českého průmyslu klíčové. Průmyslu také pomáhají nízké ceny ropy a slabý kurz koruny k euru. Přetrvávajícím 'problémem' je vysoká meziměsíční volatilita dat, která je dle nás jen zčásti vysvětlená kalendářními vlivy, a také některé mimořádné faktory," říká Jiří Polanský, ekonom České spořitelny.

"V letošním roce by měla průmyslová produkce vzrůst o 3,8 %, kdy ale jednotlivé měsíce zůstanou s velkou pravděpodobností výrazně volatilní. Německá ekonomika zůstává ve velmi slušné kondici, když je tamní růst tažen jak domácí poptávkou (významným zlepšením na německém trhu práce), tak zahraniční poptávkou (především oživení v eurozóně). Tento vývoj bude pokračovat i během letošního roku, což bude kladně ovlivňovat český export," pokračuje Polanský.

"Na druhou stranu ale nečekáme výrazně vyšší expanzi českého průmyslu (nad naší cca 4% prognózu). Ekonomický vývoj v eurozóně se sice zlepšil (nyní růst kolem 1,5 %) a vytváří poptávku pro německé (či české) exporty, ale stále se dá charakterizovat jako utlumený. Ke zlepšení růstu evropské ekonomiky by mělo dojít nejdříve v příštím roce, byť to bude hodně závislé na různých faktorech (nutné reformy trhu práce v některých zemích, opatření fiskální politiky apod.). Navíc jsou v současné době rizika růstu v eurozóně vychýlená směrem dolů," dodává Jiří Polanský.