Babiš: Země EU by po brexitu nemusely zvyšovat své příspěvky do rozpočtu

"Je otázka, jak to spočítáme. Tím, že rosteme, je vyšší výběr daně z přidané hodnoty, navyšuje se hrubý produkt, takže si to musíme přesně spočítat," poznamenal premiér v demisi a někdejší ministr financí.

V Evropské unii na jaře začíná zásadní debata o dalším víceletém finančním rámci, tedy o podobě evropských peněz na léta 2021 až 2027. Evropská komise varuje, že odchod Británie, která do rozpočtu výrazně přispívala, bude znamenat výpadek asi 12 miliard eur. Částečně jej však podle názoru komise lze vyplnit úsporami, země ale také chtějí výdaje na nové oblasti, jako jsou řešení migrační krize či bezpečnost.

Komisař pro rozpočet Günther Oettinger proto nedávno oznámil, že podle názoru unijní exekutivy by se měl strop z nynějšího jednoho procenta HDP zvednout na 1,1 či 1,2 procenta.

Součástí debaty o podobě dalšího víceletého finančního rámce bude i podoba unijních fondů, což je pro Česko jako příjemce těchto peněz významné. Babiš v pondělí po jednání v Evropské komisi novinářům řekl, že by Česká republika měla mít větší slovo v tom, kam tyto peníze reálně poputují. "Dnes máme 14 miliard na internet a nikdo to nečerpá, máme sociální programy, o které není zájem," řekl. Praha proto podle něj potřebuje flexibilitu, aby mohla peníze "transformovat či přesouvat" bez toho, aby bylo nutné žádat o souhlas Evropskou komisi.

S Junckerem se Babiš bavil také o postoji České republiky ke společné evropské měně. Česko má povinnost euro přijmout, není ale dáno, kdy tak má učinit. Babiš šéfovi komise zopakoval důvody vlažného postoje Prahy k přijetí eura. Juncker podle českého premiéra v demisi naopak opět podotkl, že k přijetí nikdo nikoho nenutí a že každá země si tuto záležitost může rozhodnout sama.

"Bulharsko pospíchá do eura. My nepospícháme," řekl pak před novináři. Eurozóna podle českého premiéra má své problémy a potřebuje reformu. Na vstup České republiky do eurozóny tak podle Babiše není tlak.