ČNB v listopadu počtvrté v řadě zvýšila úrokové sazby, zpřísňování měnové politiky je nejrazantnější od jara 1996

Česká národní banka na listopadovém zasedání počtvrté v řadě a už popáté v tomto roce zvýšila úrokové sazby. Dvoutýdenní repo sazbu bankovní rada zvýšila o 25 bazických bodů na 1,75 %, lombardní sazbu posunula z 2,5 % na 2,75 % a diskontní sazbu zvýšila z 0,5 % na 0,75 %. Zasedání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů. Zveřejněna byla i nová ekonomická prognóza. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 2. listopadu.

Zvýšení úrokových sazeb se všeobecně očekávalo. Dvoutýdenní repo sazba se nyní nachází na úrovni, kde byla naposledy začátkem roku 2009. Pro zvýšení základní sazby o 25 bazických bodů hlasovalo pět členů měnového výboru. Jeden hlasoval pro ponechání sazby beze změny a jeden hlasoval pro její zvýšení o 50 bazických bodů na 2 %, uvedl na tiskové konferenci po zasedání guvernér ČNB Jiří Rusnok. V září pro zvýšení sazby zvedlo ruku šest členů rady, Oldřich Dědek hlasoval pro ponechání sazby na úrovni 1,5 %. Pro předchozí zvýšení úrokových sazeb v únoru, červnu a srpnu hlasovala rada jednomyslně.

Člen rady, který navrhl zvýšení základní úrokové sazby o půl procentního bodu, se podle Jiřího Rusnoka domnívá, že banka si vzhledem ke stavu ekonomiky může dovolit rychlejší zvyšování sazeb směrem k neutrální úrovni. "Nic jiného jsem v debatě nezaznamenal. Jde skutečně jen o míru razance," uvedl Rusnok.

"Pro zvýšení sazeb hovořila slabá koruna a dosavadní pomalé promítání dřívějšího zpřísňování měnové politiky do úrokových sazeb komerčních bank," zmínil hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Banka obvykle politiku upravuje na zasedáních spojených se zveřejněním nové prognózy, toto "pravidlo" ovšem v červnu a v září porušila. Poslední letošní zasedání, na kterém se bude hlasovat o nastavení měnové politiky, je naplánované na druhou polovinu prosince, analytici ale další růst sazeb čekají až v roce příštím a za pravděpodobně konečnou úroveň pro základní úrokovou sazbu v tomto roce označil 1,75 % na tiskové konferenci i Jiří Rusnok. Podmínkou je ale podle něj vývoj v souladu s ekonomickou prognózou.

Další vývoj sazeb budou ovlivňovat kurz koruny a růst HDP

"V kontextu vývoje české ekonomiky jsou současné kroky ČNB ve směru utahování měnové politiky žádoucí. Inflace zrychluje a v příštím roce by se měla přiblížit k 3% hranici. Zrychlení růstu cen sice půjde částečně na vrub nabídkových vlivů, jako jsou ceny energií a potravin, jež z pohledu centrální banky nejsou tak podstatné, zrychlit by ovšem měla dále také jádrová inflace z titulu svižného růstu mezd spojeného s přehřátým trhem práce," říká hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler.

Koruna na rozhodnutí banky prakticky nereagovala. Ve 13.25 se obchodovala na úrovni 25,87 EUR/CZK, před zveřejněním rozhodnutí bankovní rady byl kurz 25,86 EUR/CZK.

"Zvyšování sazeb ČNB a očekávání jejich dalšího růstu se promítá také do tržních sazeb delších splatností, které se v posledních měsících pohybují na nejvyšší úrovni za posledních sedm let. Tento vývoj se bude promítat i do sazeb úvěrů na bydlení. Zatímco v posledních měsících sazby hypoték vesměs rostly pouze nepatrně (částečně i vlivem konkurenčního boje před začátkem platnosti přísnějších doporučení ČNB), z dnešního pohledu šlo spíše jen o pauzu před jejich dalším pozvolným růstem," dodává Seidler.

Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda upozorňuje, že srovnatelně intenzivní zvyšování základní sazby jako nyní se odehrávalo naposledy na jaře roku 1996. "Jestřábi mají za to, že je potřeba ochladit přehřátý trh práce, a také kalkulují s tím, že v současné fázi cyklu by základní úroková sazba měla být výše, aby v době budoucího cyklického útlumu bylo možné snižováním úroků zpomalení růstu tlumit a ekonomiku stimulovat," vysvětluje.

Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské současný cyklus zvyšování sazeb vyvrcholí v příštím roce. "Ekonomika už v té době bude výrazně zpomalovat a s tím potřeba zvyšovat sazby vyprchá. Jen výrazně slabší česká koruna by mohla vytáhnout sazby výše a protáhnout cyklus i do roku 2020," poznamenala s tím, že v roce 2019 by mělo dojít nejméně ke dvěma dalším zvýšením sazeb.

Analytik Jiří Polanský z České spořitelny očekává, že se koruna vrátí k posilování, a to mimo jiné proto, že americká centrální banka bude sazby zvyšovat pomaleji než dosud. "V takovém případě by se i rychlost zvyšování sazeb v Česku snížila, protože měnové podmínky by byly dostatečně utahovány posilující korunou. Náš aktuální základní scénář počítá s tím, že by k obnovení posilování české měny mohlo dojít na přelomu letošního a příštího roku, což by pro příští rok mohlo znamenat jen jedno zvýšení sazeb ČNB a další dvě zvýšení v roce 2020, kdy k tomu přispěje i pozvolné zvyšování sazeb v eurozóně. Pokud by ovšem koruna byla slabá i nadále, mohla by ČNB v příštím roce sazby zvýšit celkem třikrát," uvádí.

Od základní úrokové sazby se odvíjejí úroky komerčních úvěrů, lombardní sazba je míra, za kterou si obchodní banky mohou půjčovat u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Na diskontní sazbu jsou navázána například penále za nesplácené úvěry či neuhrazené daně.

Listopadové zasedání bylo poslední pro oba viceguvernéry ČNB, tedy pro Mojmíra Hampla a Vladimíra Tomšíka, kterým končí mandát. Na jejich místa nastoupí ekonomové Aleš Michl a Tomáš Holub.

Ekonomika poroste méně, inflace se zvýší, odhaduje banka

V nové prognóze banka zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 3,1 % a v příštím roce na 3,3 %. V srpnové prognóze počítala letos ČNB s růstem ekonomiky o 3,2 % a v příštím roce o 3,4 %.

Zároveň banka v nové prognóze odhadla, že průměrný kurz koruny letos bude 25,60 EUR/CZK a příští rok 24,70 EUR/CZK. V srpnové prognóze pro letošní rok počítala s kurzem 25,50 EUR/CZK a pro příští s kurzem 24,60 EUR/CZK. V roce 2020 by měla koruna podle ČNB posílit na průměrných 24,20 EUR/CZK.

V případě inflace ČNB odhad pro čtvrté čtvrtletí příštího roku zvýšila na 2,2 %. V srpnu počítala s 2 %. Pro první čtvrtletí 2020 odhad banka zvýšila na 2,1 % z 2 %.

Prostor pro další pokles celkové míry nezaměstnanosti je podle banky již jen velmi malý. V září se nezaměstnanost v Česku snížila z 3,1 % na 3 %.

Bankovní rada podle Rusnoka vyhodnotila rizika prognózy na horizontu měnové politiky jako mírně proinflační. "V tomto hodnocení se odráží riziko slabší koruny, které souvisí s možným delším trváním negativní nálady na globálních trzích," uvedl Rusnok. Naplnění tohoto rizika by podle něj mohlo vést k rychlejšímu než očekávanému zvyšování sazeb v dalších měsících. Zdrojem vnějších nejistot podle rady zůstávají sílící protekcionismus ve světovém obchodu nebo dění kolem brexitu a nově i proces schvalování státního rozpočtu v Itálii či nejistý budoucí vývoj cen ropy.

Rusnok zároveň řekl, že banka pracuje také s alternativním scénářem ekonomického vývoje, který počítá s tím, že odezva devizového trhu na kroky centrální banky nemusí být taková, jakou očekává nová prognóza. "To by mohlo vést k slabší koruně, což by samozřejmě nevylučovalo další zvýšení sazeb ještě na konci tohoto roku," upozornil Rusnok.

Růst HDP v druhém čtvrtletí zpomalil na 2,4 %, inflace v září klesla na 2,3 %

Meziroční růst tuzemské ekonomiky v druhém čtvrtletí zpomalil na 2,4 % z 4,1 % v prvním čtvrtletí. Mezičtvrtletně vzrostl hrubý domácí produkt o 0,7 %. Podle Českého statistického úřadu růst ekonomiky táhla domácí i zahraniční poptávka.

Nejvíce k expanzi HDP v druhém čtvrtletí přispěly investiční výdaje a spotřeba domácností. Podniky více investovaly do strojů a zařízení. Významné byly také investice do dopravních prostředků, hlavně u dopravních podniků. Kromě toho vzrostly investice krajů a obcí do dopravní infrastruktury. Domácnosti více utrácely za zboží i služby.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v září zpomalil na 2,3 % ze srpnových 2,5 %. Oproti loňskému září zdražily hlavně bydlení, nápoje a potraviny. Proti srpnu spotřebitelské ceny klesly o 0,3 %, což byl největší meziměsíční pokles od listopadu 2015.

Česká národní banka je první centrální bankou v Evropské unii, která se během současného hospodářského cyklu rozhodla zvýšit úrokové sazby, a třetí centrální bankou ekonomicky vyspělé země, která tak v pokrizovém období učinila.

Zdroj:
ČNB, ČTK, ING Bank
Přestat sledovat
Centrální banky
Přestat sledovat
Úrokové sazby
Přestat sledovat
Česká ekonomika
Přestat sledovat
Česká koruna
Přestat sledovat
23. 1. 2021 20:30
V PONDĚLÍ V 10 HODIN ŽIVĚ: Expertní tržní výhled
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
22. 1. 2021 12:23
Mertlík: V krach projektu společné Evropy nevěřím, jednotlivé státy jsou si vědomy svého globálního…
22. 1. 2021 9:00
Ryba (GOLDEN GATE CZ): Inflace výrazně vzroste a centrální banky budou váhat se zvyšováním sazeb.…
Bezpečné investice
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Stříbro
Přestat sledovat
Výhled na rok 2021
Přestat sledovat
Vzácné kovy
Přestat sledovat
Přestat sledovat
22. 1. 2021 6:46
Společensky odpovědné investování je velký trend. S těmito dvěma fondy na něj vsadíte
Ekologie a životní prostředí
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Podílové fondy
Přestat sledovat
Sociálně odpovědné investování
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat