Euroskeptiků v Německu přibývá, prosadí se i ve volbách?

Až se jednou historici pustí do hodnocení současnosti, nelze vyloučit, že jedna z dominantních interpretací bude znít: Německá kancléřka Angela Merkelová zachraňovala jednotu Evropy a nechtěla připustit, aby pád jednotné měny nastartoval celkovou destrukci stavby zvané Evropská unie.

Ne všichni si však myslí totéž co Merkelová, a to ani ve Spolkové republice. Vzniká tam nová politická strana Alternativa pro Německo, která se rozhodla proti euru bojovat. Stojí za ní bývalý prezident Svazu německého průmyslu Hans-Olaf Henkel, "eurokritičtí" ekonomové a další akademici. Jak poukázal web Spiegel Online, tyto lidi nelze jednoduše onálepkovat jako pravicové populisty. Euro podle nich nevede k integraci, ale k rozdělování Evropy. Je špatné pro Německo i ostatní státy.

Není vyloučeno, že nová strana zapadne. Bylo by však nesmyslné popírat, že jistou logiku má. Vztah Němců k Evropě je poněkud jiný, než naznačují některé povrchní komentáře.

Ano, Německo dnes do značné míry drží Evropu pohromadě. Němci cítí jisté historické závazky, i když tento pocit postupně vyprchává. Jenže mnoha Němcům také stále více vrtá hlavou, proč mají doplácet na špatně hospodařící jižní země eurozóny.

Idea Evropské unie je v Německu zakotvena velmi silně, ale zavedení eura tam žádné velké nadšení neprovázelo. Koneckonců to byl také jistý ústupek Francii za souhlas se sjednocením Německa. V takové situaci, kdy se mnohé sentimenty zatím schovávaly pod pokličkou, skutečně není Alternativa pro Německo bez nadějí. Stejně jako další uskupení kritické vůči euru – Svobodní voliči -, které se zformovalo kolem Stephana Werhahna, vnuka bývalého kancléře Konrada Adenauera.

Kdo převezme rétoriku

I kdyby však nové strany neuspěly, může se jim fakticky podařit jiný "kousek" – jejich rétoriku a program mohou částečně přebírat strany hlavního proudu, aby utlumily zesilující nesouhlas s příliš jednostranným proevropským postojem v Berlíně. Před zářijovými volbami se v nějaké formě může toto téma objevit v repertoáru politických stran na levici i pravici. Politologové tyto efekty dobře znají z mnoha různých situací.

Pokračování článku najdete na serveru Českápozice.cz