Je snad růst nominálního státního dluhu (USA) irelevantní?

Blanchard prohlásil, že pro země jako Spojené státy není vysoký státní dluh nutně problémem. Neil Irwin z listu The New York Times v reakci na to řekl, že Blanchardova slova jsou totéž, jako kdyby nyní papež začal velebit ďábla.

Fiskální odpovědnost dosud byla dominantní filozofií, Blanchard ale není jediný, kdo mění názor. "Šetření bylo v posledních letech nejškodlivějším postupem vlád," prohlásil například nedávno Jared Bernstein, bývalý ekonomický poradce amerického viceprezidenta Joea Bidena.

Blanchard argumentuje tím, že v prostředí nízkých úrokových sazeb, které se staly novým normálem, jsou reálné úrokové sazby nižší než růst HDP zemí, a proto bude dlouhodobě poměr jejich zadlužení k HDP klesat.

Jedinou podmínkou udržitelnosti růstu nominálního zadlužení podle Blancharda je to, aby země vypůjčené peníze používaly zodpovědně, tedy aby jimi podporovaly další růst HDP. "Pokud jsou výdaje vlád činěny s rozmyslem, v dlouhodobém horizontu jejich pozitivní dopady převáží," vysvětluje.

Takzvaná moderní monetární teorie, kterou názory Oliviera Blancharda a dalších zastupují, má nicméně několik slabých míst. Například:

• Co se s poměrem dluhu a HDP stane při recesi?
• Co s náklady na správu dluhů udělá rozpouštění bilance americké centrální banky?

To jsou otázky, na které zatím mnoho uspokojivých odpovědí neexistuje.

USA obchází strašák moderní měnové teorie

Paul Krugman, profesor na City University of New York a laureát Nobelovy ceny za ekonomii, poukazuje na "nešvar", který se poslední dobou v zemi nekonečných možností začíná rozmáhat. Je jím takzvaná modern monetary theory (MMT). Téma rozebírá analytik Jan Žemlička z České spořitelny.