Kypr změnil pravidla hry
Krize eurozóny zažila nečekaný obrat po kontroverzním zdanění vkladů na Kypru v rámci záchranného balíčku v objemu 10 miliard eur. Nehledě na plány omezit ztráty pouze na vklady převyšující 100 tisíc eur a opakovaná tvrzení o tom, že Kypr je jen izolovaným případem, Pandořina skříňka bylaotevřena. Hrozí, že vklady budou na záchranu používány i do budoucna.
Útok na vklady způsobil v celé Evropě paniku, neboť investoři se obávají, že brzy dojde i na ně. "Pro eurozónu by to mohlo znamenat začátek konce. V důsledku tohoto kroku by mohlo dojít k masivním tokům kapitálu a jeho devalvaci v řádu stovek miliard," uvedl Lars Seier Christensen, spoluzakladatel a generální ředitel Saxo Bank.
Způsob záchrany Kypru svědčí o výrazném posunu, pokud jde o to, jak chtějí evropští politici do budoucna restrukturalizovat krachující banky. "Existuje-li v bance nějaké riziko, měli bychom se nejprve zeptat: ’Dobře, co s tím jako banka budete dělat? Co můžete udělat pro vlastní rekapitalizaci?’ Pokud to banka nezvládne, obrátíme se na akcionáře a držitele dluhopisů. Požádáme je, aby k rekapitalizaci banky přispěli. A bude-li to nutné, obrátíme se na vlastníky nepojištěných vkladů: ’Co můžete pro záchranu svých bank udělat vy sami?‘" (Jeroen Dijsselbloem, nizozemský ministr financí a předseda Euroskupiny)
Zdroj: Saxo Bank
