Rusnok: Guvernér ČNB by mohl mít jen jediný mandát, a to na 8 či 9 let
Guvernér České národní banky by mohl být volen na osm nebo devět let, ale jen na jedno funkční období. Takovou možnost by v případě změn příslušného zákona preferoval budoucí guvernér centrální banky Jiří Rusnok. Řekl to v České televizi. Nyní jsou funkční období možná dvě, každé na šest let. Již rok je v Poslanecké sněmovně návrh změny ústavy, podle které by jmenování členů bankovní rady, stejně jako samotného guvernéra, musel schválit Senát, a nebyla by to už tedy výlučná pravomoc prezidenta.
"Kdyby se změna dělala, tak by bylo velmi rozumné snížit počet funkčních období ze dvou na jedno a prodloužit je. Třeba na osm nebo na devět let," řekl Rusnok v Otázkách Václava Moravce. Podle člena bankovní rady ČNB a budoucího guvernéra Rusnoka jde o systém, který má i Evropská centrální banka, navíc u něj odpadá potenciální ohrožení nezávislosti guvernéra kvůli jeho snaze být jmenován znovu.
Podle Rusnoka se možnost, aby Senát či jiná instituce kontrasignovaly návrhy prezidenta republiky na jmenování nových členů bankovní rady, nabízí po vzoru okolních států. "Kdy k ní ovšem politici dospějí, to vůbec netuším. Jestli vůbec," řekl Rusnok. Míní ale, že současný systém funguje dobře. "Myslím, že platí dobré osvědčené pravidlo, že pokud něco funguje, tak to zachovávejme. Je to ale suverénní rozhodnutí parlamentních stran," dodal.
Rusnok ve funkci od července nahradí Miroslava Singera, kterému končí druhý šestiletý mandát a nemůže být znovu jmenován. Zároveň Rusnok kvůli jmenování guvernérem zkrátil své první funkční období člena bankovní rady. Evropské právo totiž vyžaduje, aby guvernér národní centrální banky byl jmenován alespoň na funkční období pěti let. Rusnokovi, kterého prezident Miloš Zeman členem rady jmenoval v březnu 2014, ale zbývaly do konce mandátu pouze čtyři roky. Proto Rusnok své první funkční období zkrátil a prezident ho vzápětí jmenoval na dalších šest let. V radě ČNB tak bude působit do konce června 2022.
Zdroj: ČTK
