Sobotka dál řeší korunové dluhopisy, obrátí se na daňovou správu

Babiš nakoupil v roce 2013 od Agrofertu za 1,482 miliardy korun korunové dluhopisy, u kterých jejich držitel v podstatě neplatí ze získaných úroků daň z příjmu. Agrofert desetileté dluhopisy se šestiprocentním úrokem vydal v prosinci 2012, nedaněné korunové dluhopisy s rokem 2013 skončily změnou zákona. Poté, co to vyšlo najevo, Sobotka požádal dopisem Babiše, aby korunové dluhopisy prověřila Finanční správa. Sobotka chtěl po Babišovi vědět, zda v případě, kdy firma vydá korunové dluhopisy a jako jediný je nakoupí její majitel, nejde o podezřelé jednání s cílem obejít placení daně.

Babiš odepsal, že Finanční správa už v minulosti dospěla k závěru, že vydání korunových dluhopisů nikdy žádný právní předpis nezakazoval a nezdanění úrokového výnosu "nelze bez dalších aspektů hodnotit jako nezákonné". Nelegální podle Babiše není ani nákup korunových dluhopisů firmy jejím majitelem, na který se Sobotka dotazoval. "Nemusíte mít obavy z nečinnosti Finanční správy k nekalým daňovým praktikám ani z poklesu daňového inkasa na dani z příjmů," napsal Babiš.

Sobotka ale vicepremiérovu odpověď považuje za nedostatečnou a chce se ptát přímo Finanční správy. O případné schůzce s jejím vedením ale v úterý nechtěl hovořit. "Ty informace mi nedávají dostatečnou záruku, že daňová správa k té věci skutečně přistupovala odpovědným způsobem," uvedl premiér. Dodal, že v dopise Babiš mimo jiné kritizuje svou bývalou náměstkyni odpovědnou za daňovou oblast, což nastoluje otázku, jakým způsobem daňová správa funguje a fungovala.

Dalším důvodem, proč by měla daňová správa historii dluhopisů zkontrolovat, podle Sobotky je, že Babiš nyní navrhuje dluhopisy zdanit. "Musí se říct, jestli to dříve bylo legální," konstatoval. Ministr financí čelí kvůli nákupu trestnímu oznámení pro krácení daně a porušení povinnosti při správě cizího majetku.

Mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová ČTK sdělila, že Finanční správa zatím nedostala oficiální žádost premiéra o vysvětlení otázek kolem dluhopisů. Kritiku práce Finanční správy označila za "nepochopitelné mediální útoky". "Finanční správa takovéto útoky důrazně odmítá a považuje je za účelové zneužívání složitosti tohoto tématu," doplnila.

Pozměňovací návrh, podle něhož by byly zdaněny korunové dluhopisy, které nakoupili od firem jejich majitelé a lidé ekonomicky propojení s firmou, Babiš v pondělí podal ve Sněmovně. Opatření se podle něj dotkne jeho samého a celkem desítek lidí, nevztahuje se na státní dluhopisy vydávané pro občany. Návrh, který chce Babiš připojit k novele poslanců TOP 09 a Starostů zvyšující daňové úlevy pro dárce krve či kostní dřeně, vadí TOP 09 a nepodpoří ho. Předseda strany Miroslav Kalousek uvedl, že Babiš si dárce bere za rukojmí, což považuje za nechutné.

Babiš podle Kalouska s návrhem přichází jen kvůli tomu, že vyšlo najevo, že obcházel zákon, aby nemusel platit daně. "Legislativní změna není potřeba, naše legislativa stanoví, že každá operace, která nemá jiný důvod než daňovou optimalizaci, je nezákonná, i když proběhla podle paragrafů," řekl. Finanční správa se podle Kalouska musí věnovat své povinnosti a položit dotaz, zda Babišův nákup dluhopisů měl i jiný účel.

Možnost vydávat dluhopisy v korunové hodnotě existovala od 90. let, firmy s tím ale začaly až poté, co v roce 2011 vydal spořicí dluhopisy v hodnotě jedné koruny stát a ministerstvo financí vedené Kalouskem uvádělo, že vzhledem k nominální ceně jedné koruny "je efektivní daň nulová". Kvůli nedaněným firemním dluhopisům v nominální hodnotě jedné koruny začal státní rozpočet přicházet o příjmy, odhadované na desítky milionů korun.

Na jaře 2012 proto Parlament přijal novelu zákona o daních z příjmů, podle které se začaly danit i úroky z takzvaných korunových dluhopisů. U cenných papírů vydaných do konce roku 2012 ale platí původní pravidla. Dobu do počátku platnosti novely využily k vydání ještě nedaněných korunových dluhopisů vedle Agrofertu také například Komerční banka, Raiffeisenbank nebo firma Ravak.

Zdroj: ČTK