Proč Fed hned tak nezvedne sazby? Na prvním místě nemusí být inflace
Americká centrální banka po prosincovém zvýšení sazeb s dalším utahováním měnové politiky váhá. Hlavním důvodem je podle centrálních bankéřů vzdálenost cenového vývoje od inflačních cílů a nejistý ekonomický růst. Skutečnost ale může být docela jiná.
Plánované čtyřnásobné zvýšení sazeb v letošním roce již není v plánu a zdá se, že Fed bude uvažovaný počet zvýšení sazeb do konce roku (aktuálně dvě) ještě snižovat. Oficiálním důvodem je nedosažení 2% inflačního cíle, který si banka vytyčila již před několika lety, ovšem ani samotní centrální bankéři nevěří, že by mohla americká ekonomika dosáhnout této hranice před rokem 2018.
Centrální bankéři se stále odvolávají na očekávanou a reálnou inflaci, která ne a ne dosáhnout hladiny dvou procent, což je sice zajímavá výmluva, ale ne každý je ochotný ji brát vážně. Tony Sagami z týmu známého skeptika Johna Mauldina dokonce spekuluje o tom, že jde o pouhou výmluvu Fedu a záminku pro to, aby mohla centrální banka ponechat úrokové sazby na minimu.
Ačkoli se to na první pohled může zdát jako pouhá další konspirační teorie namířená proti politice Fedu, zní to logicky. Náklady na správu státního dluhu (aktuálně dosahuje americké zadlužení asi 19 bilionů dolarů) by totiž s každým zvýšením sazeb mohly znamenat velký problém.
Americká vláda totiž jako dlužník nemá zájem na zvyšování nákladů na správu svých závazků. Úrokové sazby blízko nuly a kvantitativní uvolňování přitom mohou fungovat jako jedna z možností, jak se vyhnout možnému kolapsu na trzích.
Zdroj: Mauldin Economics
