Londýn vs. Brusel: Pro koho by brexit znamenal větší ztrátu?
Ve čtvrtek 23. června se Britové v referendu vyjádří k tomu, zda chtějí zůstat v EU, nebo z ní odejít. Poslední průzkumy ukazují, že tábory pro i proti jsou zhruba vyrovnané, v posledních týdnech ale získávají mírný náskok zastánci odchodu země z Evropské unie.
Kampaň v Británii běžela v posledních týdnech na plné obrátky. Instituce se předháněly v analýzách dopadů, které by měl na Británii její odchod z EU. Studie London School of Economics, Oxfordské university a PricewaterhouseCoopers, které všechny upřednostňují budoucnost Spojeného království v EU, odhadují propad britské ekonomiky na 1 % HDP v případě, že by se Londýnu podařilo s Bruselem dohodnout podobný model kooperace, jaký mají Norsko nebo Švýcarsko, nebo až 4 % HDP, pokud by se ekonomické vztahy řídily jen pravidly Světové obchodní organizace.
Premiér David Cameron v čele vládní ofenzivy varuje, že by brexit vedl k oslabení libry a zdražování doma i úpadku vlivu země venku. Naopak druhá polovina britských konzervativců v čele s Borisem Johnsonem si od brexitu slibuje osvobození od bruselských regulací a konec plateb do rozpočtu EU (činí asi 0,5 % HDP). Vyjadřují se i známé osobnosti; třeba Mick Jagger nebo herec Michael Caine naznačili, že bez svěrací eurokazajky by se jim dýchalo lépe.
City nepotřebuje EU
Věřím, že by Britové svůj rozvod s EU zvládli. Unie čelí chronické hospodářské stagnaci, z níž není kvůli špatné konstrukci eurozóny jasné východisko. Již tři roky je britský obchod se zeměmi mimo Evropu větší než obchod v rámci EU. Londýnská City se stala hlavním finančním centrem dávno před vznikem EU a svou pozici si udrží i bez ní, když bude dále sloužit jako finanční hub mezi USA, EU, Ruskem, Čínou, Indií a Japonskem.
Je-li dnes podíl Británie na globálním HDP jen asi 4%, činí podíl City na světových mimoburzovních derivátových obchodech (over-the-counter) 46 % a její podíl na obratu světového devizového trhu dosahuje 37 %. City nepotřebuje eurozónu, bude dále těžit z komparativních výhod díky angličtině, právnímu systému, menší regulaci, otevřenosti a vyvinuté infrastruktuře. Globalizace je pro City důležitější než Brusel nebo ECB.
Následky brexitu
Bez následků by se ale odchod Spojeného království z Evropské unie neobešel. Británie by jako země přestala být "velkou". Oživilo by se napětí mezi Irskem a Severním Irskem. Skotové by prosadili nové referendum o nezávislosti a snažili by se svou zemi dovést zpět do EU. Ve Skotsku se nachází klíčová ponorková základna s hlavní britskou schopností nukleárního odstrašení. Pokud by pacifističtí Skotové prosadili její uzavření, je otázka, zda by si menší Anglie mohla dovolit náhradu. A takto oslabená "Anglie" by zřejmě přestala hrát klíčovou roli atlantického svorníku mezi USA a kontinentální Evropou.
Angličané by se mohli rozhodnout hrát roli jakéhosi globálního "Švýcarska" (finanční centrum) a Američané by nad Evropou, jejíž integraci po druhé světové válce nejen podpořili, ale do značné míry i vymysleli, začali lámat hůl. NATO – již nyní oslabované otázkou dalšího směřování Turecka – by se otřásalo v základech.
Proč také záleží na pozici Spojeného království?
A právě zde začíná náš – český i evropský – problém. Britský odchod by podkopal EU v základech, jak je známe. Otázku o setrvání v EU by si kladli lidé v bohatších severských zemích jako Švédsko, Dánsko nebo Nizozemsko. Chudší jižní část Evropy závislá na finančních transferech by závisela na vůli Německa. Ani tandem Německa a Francie dávno nešlape stejným tempem a silou. Do pozice kontinentálního hegemona by se dostalo Německo. Existenciální otázky by si logicky kladly země v jeho blízkosti, jako jsou Polsko nebo Česko.
Británie hrála a nadále hraje v evropských záležitostech trojí zásadní roli. Zaprvé, strategicky vyvažuje pokušení jiných stát se v Evropě hegemony. Zadruhé, svou anglosaskou, obchodně zaměřenou ekonomikou střeží liberální poměry na kontinentu. A zatřetí, kulturně udržuje angličtinu jako základní evropský dorozumívací prostředek.
Pro Česko, které leží v středoevropském sendviči mezi Německem a Ruskem, které je exportním zaměřením závislé při tvorbě národního bohatství na otevřenosti trhu v Evropě a které svou velikostí nemůže mít ambici určovat komunikační trendy, je uchování britské role v EU v jeho životním zájmu. Pokud Britové dospějí k názoru, že pro ně EU nemá význam, budeme se logicky ptát, jaký smysl má pro nás.
Autorem článku pro červnový MĚSÍČNÍK EU AKTUALIT vydávaný EU Office České spořitelny je Alexandr Vondra, ředitel Centra transatlantických vztahů vysoké školy CEVRO Institut. Text byl upraven v části týkající se preferencí Britů podle posledních průzkumů.
