Japonský scénář pro světovou ekonomiku aneb Máme se na co (ne)těšit

Banka UBS přišla s grafem, který pesimistickou teorii o stárnoucím obyvatelstvu může potvrzovat, protože mnohé z ekonomicky vyspělých zemí se začínají potýkat s podobně špatným demografickým vývojem. Většina ekonomik má proto dost možná našlápnuto japonským směrem.

"Japanizace světové ekonomiky, vyznačující se přechodem k nízkému růstu a nízké inflaci, začala přitahovat pozornost investorů jako fenomén posledních let. Japonská ekonomika v posledních 20 letech sotva zaznamenala nějaký růst nominálního HDP. Mohou za tím stát změny v demografickém vývoji. Ukazuje se, že mnoho rozvinutých i rozvíjejících se ekonomik může Japonsko 90. let velice brzy následovat," píše se ve zprávě UBS. "V mnoha zemích je vidět negativní vývoj HDP, a to navzdory uvolněné měnové politice. Jen málokterá z rozvinutých ekonomik dosahuje 2% inflace. Podle OECD je navíc potenciální růst globálně velice nízký."

Podle banky se tento problém již v minulosti setkal s velkým zájmem jejích klientů. UBS ale stále ještě vidí světlo na konci tunelu. Jedním z příkladů může být Německo, kterému se podařilo dosáhnout růstu prostřednictvím podpory exportu a reforem na trhu práce, a to při zpomalování růstu populace.

"Zvýšení sazeb a zlepšení produktivity práce mohou pomoci při vyrovnávání poklesu velikosti pracující populace, což by mělo stačit k udržení růstového potenciálu alespoň na straně nabídky. Nicméně si myslíme, že prasknutí bubliny v roce 1991 je hlavním důvodem, proč zůstal japonský růst v průběhu následujících dvou dekád slabý, k čemuž dále přispěly strukturální problémy vyplývající z demografického vývoje," uzavírá UBS.

Teď už jen zbývá čekat, jak budou na situaci reagovat tvůrci měnové a fiskální politiky. Zatím se k žádným krokům směřujícím k opravdovému řešení situace nemají, v budoucnu proto může být jeho hledání ještě složitější.

Zdroj: UBS

Aktualita pro rok 2026