Řecké houpání v záchranné síti: Bez dalšího odpouštění dluhů to nepůjde

Na hospodářském výsledku Řecka se podepsal negativní vývoj investic, domácnosti naopak utrácely více. Bez ohledu na relativně slabší výsledek ve čtvrtém čtvrtletí řecký HDP za celý rok 2016 narostl o 0,3 %. Řecký ekonomický výkon za poslední tři roky ale příliš nepokročil, i střídavé malé plus v kolonce HDP je pouze cyklické. Potenciální růst nedosahuje ani jednoho procenta. Řecku totiž stále chybí provedení zásadních strukturálních reforem. Nejdůležitější je nižší ochrana zaměstnanců a tedy flexibilnější trh práce. Ekonomiku také svazuje nadměrná regulace ekonomických odvětví, která je i přes dílčí úpravy stále vyšší než průměr v rámci Evropské unie.

Chatrnými ekonomickými výsledky samozřejmě trpí i řecké veřejné finance. Atény si zatím nejsou schopné zajistit financování svých potřeb na finančním trhu a musí spoléhat na věřitelský výbor ECB, Evropské komise a MMF. Lednové setkání Euroskupiny v tomto směru nenabídlo povzbuzující závěry, zůstalo totiž několik věcí k vyřešení. Čas k uzavření jednání se ovšem blíží. V polovině března se konají volby v Nizozemsku a další náročná politicko-volební agenda by mohla znamenat další zpoždění. Situace jako každý rok bude gradovat v létě, kdy řecká vláda musí splatit přibližně 5 miliard eur, a to hlavně ECB a soukromým věřitelům. To je tedy nejzazší termín pro dohodu na prodloužení podpory Řecka ze strany zmíněných institucí.

Na co se (stále) čeká?

Dokončení přezkoumání řecké situace je předpokladem pro vyplacení peněz z fondu ESM, otevření diskuze ohledně odpuštění části dluhu, jak bylo lehce nastíněno v závěrech z loňského květnového setkání euroskupiny, a zapojení řeckých dluhopisů do programu nákupu aktiv ECB. Mezi výzvy fungování programu počítáme dosažení primárního (bez nákladů na dluhovou službu) rozpočtového přebytku na úrovni 3,5 % HDP v příštím roce a závazek dodržení primární bilance rozpočtu na této úrovni ve střednědobém horizontu. Euroskupina požaduje, aby toto bylo implementováno zákonnými normami. V neposlední řadě je potřeba provést reformy trhu práce a změny v regulaci některých ekonomických sektorů.

Ať již bude dohoda uzavřena kdykoli, bude zahrnovat řadu rizik.

- Prvním jsou předčasné volby v Řecku, které jsou stále na spadnutí.

- Druhým je velikost primárního rozpočtového přebytku, ke kterému by se měla řecká vláda zavázat, což bude v důsledku definovat rozpočtovou přísnost nejen pro příští rok, ale na celé dekády.

Řešení navíc může zkomplikovat případná finanční neúčast Mezinárodního měnového fondu. Ta by mohla ohrozit celý záchranný program, protože účastí MMF podmiňuje schválení programu německý parlament. MMF ale požaduje nějakou formu odpuštění dluhů. Na rozmotání tohoto gordického uzlu se stále čeká.

Podle nás bude určitá forma odpuštění dluhů nutná, protože bez toho řecký dluh nebude udržitelný. Výpůjční potřeby Řecka by vzrostly na 30 % HDP v roce 2033 a na více než 50 % v roce 2060. Úroky by dosáhly minimálně 6,5 %, což ani zdaleka není v možnostech nominálního ekonomického růstu. Efekt sněhové koule by brzy dostal míru dluhu opět až na 300 % HDP. Proto k nějaké formě odpuštění dluhu bude muset dojít, jinak se Řecko nebude moci financovat na finančním trhu a bude muset přežívat na takové či onaké finanční kapačce po celou dohlednou budoucnost.

Autorem článku pro deník E15 ze 7. března 2017 je ekonom z Komerční banky David Kocourek.