Berlín možná bude pro krácení dotací zemím EU neplnícím standardy

Takový krok by byl citlivě vnímán v některých zemích, které jsou čistými příjemci z kohezních fondů EU, takzvaných fondů soudržnosti, z nichž unie podporuje rozvoj chudších regionů v členských státech.

Maďarsko a Polsko, které takto dostávají od EU velké sumy peněz, Brusel opakovaně kritizoval za slabé standardy právního státu, podotkla v úterý agentura Reuters, která má dokument německé vlády k dispozici.

Sedmistránkový dokument obsahuje návrhy, jak by mohl Berlín přistupovat k nadcházejícím jednáním o podobě systému unijních fondů po roce 2020. Jakýkoli podobný návrh by pravděpodobně narazil na ostrý nesouhlas čistých příjemců, ale postavení Německa jako hlavního přispěvatele do unijního rozpočtu a do kohezních fondů by mělo v těchto úvahách svou váhu, zdůrazňuje Reuters.

"Debaty o budoucí kohezní politice nelze vnímat izolovaně, ale musí být vedeny v kontextu budoucího několikaletého finančního rámce EU a jeho role v uskutečňování priorit EU," cituje dále Reuters z německého vládního dokumentu.

Polsko je terčem kritiky od roku 2015, kdy se vlády chopila konzervativní strana Právo a spravedlnost. Evropské komisi se nezamlouvají například změny v polském justičním systému.

Maďarsko má spory s Evropskou komisí téměř nepřetržitě od roku 2010, kdy vládní moc převzala strana Fidesz premiéra Viktora Orbána. Komise na konci dubna zahájila s Maďarskem řízení kvůli kontroverznímu zákonu o vysokých školách, podle něhož by mohla být přinucena odejít ze země Středoevropská univerzita (CEU).

Zdroj: ČTK