Ministerstvo chce materiál o "surovinách budoucnosti" na území ČR

Z vyjádření investorů, které v dubnu oslovila ČTK, vyplývá, že investice do těžby této komodity v Krušných horách se mohou pohybovat v řádech miliard korun. Těžba kovu, který se využívá na výrobu baterií, může začít za několik málo let. "V této oblasti jsou zajímavé i obsahy niobu, tantalu a rubidia, které by mohly případnou těžbu ekonomicky zhodnotit. Všechny tyto kovy jsou důležitými komponentami například pro využití alternativních energetických zdrojů či pro výrobu speciálních materiálů," uvádí v materiálu MPO.

Předkládaná strategie je podle ministerstva vytvořena zhruba na 15 let. Úřad v dokumentu uvádí, že prioritou Česka v surovinové politice zůstává bezpečnost dodávek. Mezi dalšími strategickými cíli zmiňuje ekonomicky přijatelné ceny surovin pro zpracovatele a spotřebitele nebo efektivní využívání surovin z domácích zdrojů. Podobné cíle obsahuje platná surovinová politika ČR z roku 1999.

Například u těžby černého uhlí dokument připomíná, že ČR sice stále disponuje relativně velkými zásobami v řádu miliard tun, ne u všech ložisek se ale těžba ekonomicky vyplatí. S odkazem na aktuální problémy společnosti OKD upozorňuje na to, že situace v evropském černouhelném hornictví je nyní složitá. Důvodem jsou zejména nízké světové ceny komodity. "V nastalé situaci je prioritou udržení alespoň části těžených lokalit v provozu," uvádí materiál.

Za nezbytnost pro ČR označuje dokument udržet dlouhodobou schopnost těžit hnědé uhlí. A to mimo jiné jako "plán B" pro případ, kdyby z nějakého důvodu například nebyly postaveny nové jaderné bloky, či byla ČR nucena některé své jaderné reaktory odstavit.

Dokument řeší i budoucí těžbu uranu. MPO letos v únoru uvedlo, že nebude těžbu z nového ložiska uranu v Česku nyní navrhovat. "S přihlédnutím k současným cenám uranu na světových komoditních burzách lze konstatovat, že za současných podmínek není těžba uranu na území ČR rentabilní nebo je na hranici rentability," stojí v dokumentu.

Těžba hlavních nerostných surovin v Česku dlouhodobě a trvale klesá. Zdeněk Venera, ředitel České geologické služby, která sbírá a zpracovává údaje o geologickém složení státního území, už dříve ČTK řekl, že důvodem je mimo jiné odmítavý postoj části veřejnosti k těžbě. Nejvíce se v ČR těží hnědé uhlí a stavební kámen.

Kromě surovinové politiky ministři v pondělí projednají aktualizaci plánu rekonstrukcí objektů ústředních institucí typu ministerstev nebo celonárodních úřadů, které mají vést k energetickým úsporám. Do roku 2020 na ně má jít asi 2,55 miliardy korun, mimo jiné z programu Nová zelená úsporám.

Zdroj: ČTK

Aktualita pro rok 2026