Stínová ekonomika v Česku: Mohlo by to být horší

Autoři definují stínovou ekonomiku následovně: "All economic activities which are hidden from official authorities for monetary, regulatory, and institutional reasons. Monetary reasons include avoiding paying taxes and all social security contributions, regulatory reasons include avoiding governmental bureaucracy or the burden of regulatory framework, while institutional reasons include corruption law, the quality of political institutions and weak rule of law."

Studie bohužel zdůrazňuje věc, kterou my jako uživatelé podobných čísel vždy slyšíme neradi. O co jde? Metod měření podílu šedé (stínové, chcete-li) ekonomiky je více, a tak jsou výsledkem hladinově docela odlišné (ačkoli navzájem silně korelované) údaje. Jinak řečeno, pořadí zemí je celkem spolehlivé, ale přesné podíly stínové ekonomiky na celkovém hospodářství jsou odhadovány relativně nepřesně.

První graf shrnuje výsledky dvou metod (uprostřed grafu je zdůrazněno Portugalsko, snad proto, že autoři chtěli zdůraznit průměr, který je hned vedle Portugalska). Je patrné, že Česká republika ze srovnání nevychází vůbec špatně. Podíl stínové ekonomiky je u nás nižší než v celé střední a východní Evropě s výjimkou Slovenska, v zemích PIGS (Portugalsko, Itálie, Řecko, Španělsko, pokud byste snad od dob dluhové krize zapomněli), a dokonce než v Belgii.

Druhý graf ukazuje vývoj hodnot při využití jedné z metod pro čtyři vybrané země v posledních 25 letech. Boj se stínovou ekonomikou se celkem logicky dařil více tam, kde se začínalo z vyšší úrovně, takže dochází k pozvolné konvergenci k rakouské úrovni. Bez zajímavosti není ani to, že i 25 let po rozdělení Československa jsou si obě země z hlediska rozsahu stínové ekonomiky velice podobné.

Zdroj: Česká spořitelna