Dvojsečné zbraně Číny v obchodní válce s USA
Čína v obchodním sporu se Spojenými státy nemá po ruce "jaderné zbraně", tedy alespoň ne takové, které by více neublížily samotné Číně, napsal nedávno Tom Holland, komentátor deníku South China Morning Post. To podstatné z jeho úvahy shrnuje analytik Jan Žemlička z České spořitelny.
Všechna často zmiňovaná "červená tlačítka", která mají čínské autority k dispozici, může Trumpova administrativa relativně snadno neutralizovat, případně by jejich pomyslné zmáčknutí stejnou či větší silou zasáhlo také Čínu. Kroky proti americkým firmám by bolestivě zasáhly jejich čínské partnery a přebytek v obchodu s USA znamená, že v celním soupeření za delší konec provazu tahají Spojené státy.
Stálicí mezi obavami (či pro některé nadějemi) je možnost, že Čínská lidová banka a státní fondy odprodají americké státní dluhopisy, které dříve nakoupily. Pokud by tyto bondy prodávaly postupně, pravděpodobně by tyto cenné papíry zvládli na trhu skupovat soukromí investoři. Přes všechny divoké historky totiž, ač je největším investorem, Čína drží pouze 5,6 % amerických vládních dluhopisů. Letošní opakovaný pokles výnosů 10letých bondů USA od hladiny 3 % ukazuje, že trh je výměnou za byť jen o trochu vyšší výnos ochotný absorbovat velké množství dluhopisů.
V případě, že by Čína prodala všechny americké dluhopisy naráz, trh by mohl vyschnout, což by vyslalo sazby prudce vzhůru. I tato možnost má ale podstatný háček – v takové situaci by totiž pravděpodobně zasáhl Fed, což by v podstatě znamenalo, že by americká vláda kupovala se slevou svůj dluh zpět. Jinými slovy, Čína by umožnila splnění jednoho z předvolebních slibů Donalda Trumpa. Vše navíc jistí zákon o ekonomické nouzi z roku 1977, který dává prezidentovi pravomoc zmrazit Čínou vlastněné dluhopisy na dobu neurčitou.
Zdroj: Česká spořitelna
