ECB potvrdila nastavení úrokových sazeb, kvantitativní uvolňování zastaví na konci měsíce
Evropská centrální banka na prosincovém zasedání rozhodla o ponechání základní úrokové sazby na 0 %, zápůjční sazby na 0,25 % a depozitní sazby na -0,4 %. Zároveň zopakovala, že sazby zůstanou na současných úrovních minimálně do konce příštího léta, a potvrdila letošní ukončení kvantitativního uvolňování. V nové ekonomické prognóze banka zároveň mírně zhoršila hospodářský výhled.
V říjnu ECB snížila měsíční objem skupování dluhopisů na polovinu, tedy z 30 miliard eur na 15 miliard eur. Na konci roku kvantitativní uvolňování plánuje ukončit, pokračovat ovšem bude v reinvestování prostředků průběžně získávaných z maturujících dluhopisů, které má ve své bilanci.
ECB nákupy dluhopisů zahájila v březnu 2015. Od té doby na ně celkově vynaložila přibližně 2,6 bilionu eur, což představuje zhruba 7 600 eur na jednoho obyvatele eurozóny.
Pokud by se vývoj inflace začal výrazněji odchylovat od predikcí, je ECB připravena sazby na současných úrovních ponechat déle, a to až do doby, než bude přesvědčena o dosažení udržitelného vývoje korespondujícího s jejími makroekonomickými cíli (meziroční inflace těsně pod 2 %).
Rizika jsou vyrovnaná, hrozbu představují geopolitika a protekcionismus
Během tiskové konference šéf ECB Mario Draghi uvedl, že rozhodnutí o nastavení měnové politiky bylo jednohlasné. Draghi také řekl, že rizika pro ekonomický výhled zůstávají v zásadě vyrovnaná, upozornil ovšem, že tento rovnovážný stav by mohla narušit trvající nejistota související s geopolitickými faktory či protekcionistickými tendencemi. O případném obnovení skupování dluhopisů prý nebyla během zasedání řeč, jelikož v platnosti zůstává základní scénář měnové autority eurozóny.
Euro k dolaru po oznámení výsledku zasedání mírně oslabilo, kurz EUR/USD klesl z 1,139 k 1,137, během tiskové konference Maria Draghiho klesl kurz až pod 1,1345. Celoevropský akciový index STOXX Europe 600 na oznámení prakticky nereagoval.
Zveřejněna byla rovněž nová makroekonomická prognóza. Podlé té nyní ECB čeká pro letošní rok růst HDP o 1,9 % (září: 2,0 %) a inflaci na úrovni 1,8 % (září: 1,7 %). Příští rok by růst HDP měl zpomalit na 1,7 % (září: 1,8 %) a inflace by měla klesnout na 1,6 % (září: 1,7 %). V roce 2020 by tempo růstu ekonomiky mělo zůstat na 1,7 % (proti září beze změny) a inflace by se měla zvýšit na 1,7 % (proti září beze změny). Pro rok 2021 ECB očekává růst HDP o 1,5 % a inflaci na úrovni 1,8 %.
Tisková konference Maria Draghiho
HDP v třetím čtvrtletí vzrostl o 1,6 %, inflace v listopadu klesla na 2 %
Meziroční růst ekonomiky eurozóny ve třetím čtvrtletí zpomalil na 1,6 % z 2,2 % v druhém kvartálu. Analytici čekali růst o 1,7 %. Mezikvartálně se hrubý domácí produkt měnového bloku zvýšil o 0,2 % po růstu o 0,4 % v druhém čtvrtletí.
Za celý loňský rok se hrubý domácí produkt zemí platících eurem zvýšil o 2,3 % po růstu o 1,8 % v roce 2016, v celé EU růst zrychlil z 2 % na 2,4 %. Loňské tempo růstu v eurozóně bylo nejvyšší od roku 2007, kdy dosáhlo rovných 3 %.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v listopadu kleslo na 2 % z říjnových 2,2 %. Výrazně polevil růst cen energií, zpomalily ale i růst cen potravin, alkoholu a tabáku a růst cen služeb. Jádrová inflace, jež nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, se snížila na 1,1 % z říjnových 1,2 %. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku inflace v listopadu činila jedno procento.
Zdroj: ECB, CNBC, ČTK
