Vláda odsouhlasila dvě ze tří smluv s ČEZ o pátém bloku Dukovan

Vedle zastřešující dohody v pondělí vláda schválila smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024. Stát v ní podle Havlíčka dává možnost společnosti ČEZ odprodat mu celý projekt.

V přípravě je ještě třetí smlouva, která bude definovat podmínky, za jakých bude stát vykupovat elektřinu od ČEZ. Stanovená cena elektřiny se bude odvíjet od ekonomicky oprávněných nákladů na výstavbu jaderného bloku a přiměřeného zisku, nikoli od tržních cen elektřiny. Podle Havlíčka bude kvůli této smlouvě nutné nejprve připravit zákon o nízkouhlíkové energetice, který umožní státu objednat si výstavbu jaderné elektrárny, chce ho připravit do konce června.

"Stát bude za předem definovaných podmínek odkupovat elektřinu od společnosti ČEZ, respektive od společnosti, která bude provozovatelem toho jaderného bloku. S tím, že cena bude stanovena podle oprávněných nákladů na investici, podle přiměřeného zisku, který se v rámci vyjednávání nastaví. Stát bude poté umisťovat tu elektřinu na trh - na burzu," sdělil v pondělí ministr.

"Evropská unie má bohužel tendenci vytěsnit jádro z takzvaných udržitelných investic. To vede k tomu, že evropské banky nejsou moc ochotné nové jaderné zdroje financovat, což zvyšuje cenu úvěrů," uvedl v pondělí Havlíček. Finanční model má zatím podle ministra celou řadu variant. "Budeme silně tlačit na EU, aby financování bylo co nejlevnější, aby bylo akceptováno, že jde o nízkoemisní zdroj," podotkl Havlíček.

"Usilujeme o to, aby Evropa v oblasti energetiky zohlednila možnosti a různé přírodní dispozice jednotlivých zemí. Pro ČR tak logicky chceme, aby se zvýhodněné úvěry týkaly i jádra, nejen obnovitelných zdrojů energie. To povede k rozumným cenám elektřiny pro naše občany, nechceme takové, do kterých by se promítly vysoké úrokové sazby," dodal ministr.

Havlíček zopakoval, že pátý blok elektrárny v Dukovanech by měl mít výkon 1200 megawattů a ročně vyrobit devět terawatthodin elektřiny, což by odpovídalo desetině očekávané české spotřeby. Stavět by se mělo začít v roce 2029, blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš pro ČTK uvedl, že firma intenzivně pracuje na všech aspektech projektu. Připomněl, že na konci března společnost podala žádost o povolení k umístění jaderného zařízení na Státní úřad pro jadernou bezpečnost. "Je to rozsáhlý materiál čítající 1600 stran. Na konci roku předpokládáme zahájit tendr na nový jaderný blok s tím, že dodavatel by měl být vybrán do konce roku 2022 a následně bude dojednána detailní smluvní dokumentace, včetně potvrzení subdodavatelského řetězce. Do roku 2024 pak dojde k podpisu smluv a uskuteční se další kroky, jako například zajištění územního povolení," sdělil v pondělí Beneš ČTK.

"Podmínky návrhu smluv znamenají, že nový jaderný zdroj by měl být plně regulován a být nezávislý na tržních cenách elektřiny. Výkupní ceny elektřiny by měly být založené na investičních nákladech odsouhlasených mezi ČEZ a státem. Dohoda o fázi výběru dodavatele bude dále obsahovat put opci pro firmu ČEZ jako zajištění. Vláda již dříve oznámila, že zajistí projektu financování na úrovni, jako má český stát, a že bude garantovat případné dodatečné náklady vzniklé v důsledku legislativních změn. Zbývajícím rizikem pro ČEZ je tedy případné překročení stavebních a projektových nákladů (vyjma nákladů financování a dopadů legislativních změn). Takové plně regulované schéma pro výstavbu nového jaderného bloku vidíme jako dobré a zbývající rizika pro ČEZ jako akceptovatelná. Projekt by tak měl být až do upřesnění všech detailů (například způsob výpočtu regulované ceny) brán pro ocenění firmy neutrálně. Vzhledem k relativně nízkému ocenění akcií ČEZ očekáváme pozitivní reakci trhu. Největším rizikem je pravděpodobně jednání s Evropskou komisí, která například v případě maďarské elektrárny Paks vyžadovala, aby byla část produkce prodávána na volném trhu," uvedl analytik Petr Bártek z České spořitelny.

"Ačkoli to vypadá, že smlouvy a garance výkupních cen budou řešit velkou část rizik pro společnost, vnímáme výstavbu jaderného bloku ČEZ přesto jako negativní. Na takto velký projekt bude společnost nucena alokovat přinejmenším velkou část lidských zdrojů, které by jinak mohla využít k dalšímu rozvoji jinde. Konkrétní dopad pak bude záviset na detailech smluv a na tom, co bude považováno za 'přiměřený zisk' v rámci výkupních cen," napsal analytik Milan Lávička z J&T Banky.

Zdroj: ČTK