Fed ponechal základní úrokovou sazbu v rozpětí 0-0,25 %, potvrdil odhodlání bojovat proti dopadům koronaviru

Sazby mají zůstat na současné nebo nižší úrovni do doby, než bude centrální banka přesvědčena, že se ekonomika zvládá vypořádat se všemi dopady šíření koronaviru a je na cestě k zajištění maximální zaměstnanosti a cenové stability.

Koronavirová krize podle Fedu působí "obrovské lidské a ekonomické útrapy ve Spojených státech i po celém světě". Virus a opatření přijatá na ochranu zdraví veřejnosti vedou k prudkému poklesu ekonomické aktivity a k masivnímu rušení pracovních míst, upozornil Fed.

Během tiskové konference guvernér Jerome Powell uvedl, že banka je připravená nástroje, jež má k dispozici, používat proaktivně, rozhodně a agresivně. Ujistil přitom, že Fed s utahováním měnových podmínek nebude spěchat. Centrální banka trvá na tom, že si musí být 100% jistá sílou ekonomiky, než začne podpůrná opatření zmírňovat.

Tisková konference Jeromea Powella

Powell během tiskové konference také řekl, že ekonomika USA potřebuje nejen monetární, ale i fiskální podporu, za kterou Fed není odpovědný. Důležité podle něj je, aby společnosti byly podporovány v opětovném nabírání pracovníků, kteří zaměstnání ztratili. Nástroje, které spadají do kompetencí Fedu, podle Powella budou využity na maximum.

Podoba a délka ožívání americké ekonomiky budou podle Powella záviset na mnoha faktorech. Kromě toho, jaké úspěchy bude v boji s pandemií zaznamenávat zdravotnictví, bude záležet na tom, jak silně zasáhne současná situace jednotlivé podniky z hlediska jejich schopnosti obnovit všechny aktivity a získat zpět kvalifikované pracovníky. Guvernér Fedu také upozornil, že se banka při rozhodování neřídí cenami na trzích, ale jde za svými cíli v podobě plné zaměstnanosti a cenové stability.

První snížení úrokové sazby Fedu v souvislosti s koronavirem přišlo 3. března (z 1,50-1,75 % na 1,00-1,25 %) a druhé 15. března (z 1,00-1,25 % na 0,0-0,25 %). Se snižováním sazeb banka začala již loni ve snaze ochránit ekonomiku před negativními důsledky oslabování globálního hospodářského růstu a obchodní války mezi Washingtonem a Pekingem, před příchodem koronaviru nicméně předpokládala, že letos budou sazby stagnovat.

Mezi dalšími opatřeními, která Fed od začátku března oznámil, je neomezené kvantitativní uvolňování. V závěru března americká centrální banka uvedla, že bude nakupovat aktiva za sumy, které budou potřeba, aby podpořila hladké fungování trhu a byla schopna účinně ovlivňovat trhy prostřednictvím měnové politiky.

Zápis z březnového zasedání Fedu zveřejněný na začátku dubna uvádí, že všichni jeho "účastníci se shodli, že krátkodobé vyhlídky ekonomiky se v posledních týdnech prudce zhoršily a jsou nyní vysoce nejisté". Účastníci jednání v polovině března také poznamenali, že koronavirus silně narušil ekonomickou aktivitu v mnoha zemích po celém světě, a bude proto potřeba silné cílené podpory hospodářství, aby došlo k plnému obnovení aktivity.

Například banka Morgan Stanley předpovídá, že ekonomika Spojených států v letošním roce klesne o 5,5 %. To by byl nejhlubší propad od roku 1946. Míra nezaměstnanosti pak ve druhém čtvrtletí může vystoupat až na rekordních 15,7 %.

Růst cen v březnu zpomalil na 1,5 %, HDP se v prvním čtvrtletí propadl o 4,8 %

Spotřebitelské ceny ve Spojených státech se v březnu po únorovému nárůstu o 0,1 % meziměsíčně snížily o 0,4 %. Je to největší pokles od ledna 2015. Kvůli slabší poptávce po některých druzích zboží a služeb se přitom v budoucnu čeká další zlevňování. V meziročním srovnání růst cen minulý měsíc zpomalil na 1,5 % z 2,3 %.

Americká ekonomika v prvním čtvrtletí zaznamenala kvůli dopadům koronaviru nejhlubší propad od globální finanční krize před více než deseti lety. Hrubý domácí produkt USA v přepočtu na celý rok spadl o 4,8 %, zatímco v posledním čtvrtletí loňského roku ekonomika vzrostla anualizovaně o 2,1 %. Prvním čtvrtletím tak v USA skončilo rekordně dlouhé období hospodářské expanze, které trvalo od roku 2009.

Zdroj: Fed, ČTK