ECB potvrdila nastavení úrokových sazeb, dále zmírnila podmínky programu levných úvěrů

Sazby mají zůstat na současné nebo nižší úrovni do doby, než bude centrální banka přesvědčena, že se spotřebitelská inflace v eurozóně udržitelně blíží k cílové hladině těsně pod 2 % a že se hospodářství dokáže vyrovnat s dopady koronaviru.

Guvernérka centrální banky Christine Lagardeová na tiskové konferenci řekla, že HDP eurozóny by letos mohl spadnout o 5-12 %. Zdůraznila také, že hlavním cílem nástrojů, které banka používá, je zajištění likvidity na trhu a pokračování úvěrování domácností i podniků, a ocenila politické kroky na úrovni Evropské unie na podporu ekonomik, jež podle ní zažívají největší šok v mírových dobách. V případě potřeby je podle ní banka připravena opatření na podporu ekonomiky rozšířit.

Tisková konference Christine Lagardeové

Za posledních šest týdnů banka představila řadu stimulačních opatření, včetně toho, že zrušila limit pro nákupy dluhopisů z jednotlivých zemí eurozóny, čímž si připravila cestu k potenciálně neomezenému tištění peněz v rámci boje s dopady koronaviru.

Na minulém zasedání v polovině března ECB oznámila, že spustí dočasné programy TLTRO pro banky, aby jim poskytla další likviditu. Doplnila, že zatím sice nevidí v evropském finančním systému problémy s likviditou, ale nechce čekat až na dobu, kdy případně nastanou. Nyní oznámila snížení sazby TLTRO III o dalších 25 bazických bodů pod hlavní refinanční sazbou (celkem -50 bazických bodů).

Dalším podpůrným nástrojem je nový refinanční program PELTRO, který má podpořit hospodářský růst a zajistit hladké fungování peněžních trhů. Program PELTRO budou tvořit dodatečné refinanční operace, jejich start je naplánovaný na příští měsíc a jejich splatnost má být od července do září 2021. ECB také realizuje nouzový program nákupů cenných papírů PEPP v souhrnném objemu 750 miliard eur.

Analytici očekávají, že centrální banka v příštích měsících zvýší cíl nákupu dluhopisů pro letošní rok a přidá na svůj seznam bondů vhodných k nákupu také bondy s neinvestičním ratingem, aby podpořila eurozónu po očekávané vlně snižování ratingů. Současně se ovšem bankéři podle analytiků budou snažit udržet tlak na politiky, aby přišli s fiskální pomocí pro své ekonomiky.

Pokud se depozitní sazba nachází v záporném pásmu, znamená to, že komerční banky musejí za své peníze uložené u ECB platit. ECB se je tak snaží povzbudit k masivnějšímu poskytování úvěrů.

HDP eurozóny v prvním čtvrtletí klesl o 3,3 %, růst cen v dubnu zpomalil na 0,4 %

Ekonomika eurozóny i celé Evropské unie v prvním čtvrtletí kvůli dopadům pandemie prudce klesla. V zemích EU propad ve srovnání s předchozím čtvrtletím činil podle sezónně přepočtených údajů 3,5 %, v eurozóně 3,8 %. Jde o nejvýraznější propad od roku 1995, kdy se tyto údaje začaly sledovat. V meziročním srovnání hrubý domácí produkt v EU klesl o 2,7 %. V zemích platících eurem byl meziroční propad hlubší, dosáhl 3,3 %.

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v dubnu kleslo na 0,4 % z březnových 0,7 %. Na citelném poklesu tempa růstu se podepsal především další propad cen energií. Jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, činila v dubnu 1,1 %. Mírně tak zpomalila z březnových 1,2 %. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku inflace činila 0,9 %.

Zdroj: ČTK, ECB, CNBC