Americké akciové indexy zahájily týden růstem o zhruba půl procenta, investoři dále sázejí na restartování ekonomiky

Index Dow stoupl o 0,36 % na 25 475,02 bodu, širší index S&P 500 vzrostl o 0,38 % na 3 055,73 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se zvýšil o 0,66 % na 9 552,05 bodu. Index volatility VIX se navzdory růstu cen akcií také zvýšil, konkrétně o 2,62 % na 28,23 bodu. Výnos 10letých vládních dluhopisů USA stoupl o dva bazické body na 0,664 %.

Ceny ropy na úvod týdne vzrostly (WTI +0,3 %, Brent +1,9 %), dařilo se i zlatu (+0,8 %) a stříbru (+2,3 %). Nejsledovanější kryptoměny nic divokého nepředvedly (bitcoin +0,9 %, ethereum +1,5 %).

Nejvíce k růstu akciových indexů přispěly technologické giganty Apple (+1,23 %), Amazon (+1,17 %; Morgan Stanley zvýšila cílovou cenu akcií na 2 800 USD, pondělní závěrečný kurz byl 2 471,04 USD) a Facebook (+3,03 %) a výrobce letadel Boeing (+3,70 %). Z 11 dílčích sektorů indexu S&P 500 posílilo deset, výjimkou byla zdravotní péče v čele se společnostmi Pfizer (-7,15 %; firma oznámila nepříliš pozitivní výsledky testů nového preparátu pro pacientky s rakovinou prsu) a Gilead Sciences (-3,43 %).

Společnost Eli Lilly (-0,33 %) začala testovat lék na COVID-19 vytvořený s pomocí krve pozitivně testovaného člověka. Firma tak zahájila práci na tomto typu léku dříve než konkurenční Regeneron Pharmaceuticals (-2,18 %).

Podle analytiků náladu na trhu zlepšují kroky centrálních bank, zvláště té americké, které podporují ekonomiku a trhy. Příznivou zprávou je také pozvolné otevírání ekonomik, které v pondělí podpořilo například akcie aerolinií (Delta Air Lines +3,89 %) nebo provozovatelů velkých výletních lodí (Royal Caribbean Cruises +7,27 %). Akciový index S&P 500 je nyní 39 % nad intradenním minimem z 23. března, kdy (prozatím) dosedl na kurzové dno.

Nejistotu však přinášejí násilné protesty a demonstrace vyvolané smrtí černocha George Floyda při policejním zásahu. Nepokoje přiměly některé maloobchodní řetězce zavřít část provozoven (Target -2,32 %) a přispěly i k tomu, že společnost Alphabet (+0,09 %) odložila představení mobilního operačního systému Android 11 plánované na 3. června. "Není správný čas na oslavy," uvedla firma.

"Akciový trh je nadále neobyčejně odolný vůči nepříznivému vývoji v ekonomice i na geopolitickém poli," uvedl Mark Hackett ze společnosti Nationwide. "Ocenění akcií je ale nejvyšší za dvacet let, a tak se po tříměsíční rally z minim musíme připravit minimálně na úlevné nadechnutí trhu."

Negativní vliv na náladu na trhu měla také zpráva, že Čína nařídila státním firmám zastavit nákupy americké sóji a vepřového. Podle zdrojů je to odveta za oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že ukončí zvláštní dohody s Hongkongem kvůli novému bezpečnostnímu zákonu.

K růstu naopak přispěla nejnovější statistika z USA. Podle té aktivita zpracovatelského průmyslu Spojených států v květnu stoupla z 11letého minima, na nějž spadla v dubnu vlivem pandemie. Pokles stavebních výdajů pak nebyl tak vysoký, jak se ekonomové obávali.

Přesnější obrázek o ekonomických škodách způsobených omezeními souvisejícími s pandemií by měla poskytnout páteční zpráva o vývoji nezaměstnanosti v USA. Analytici čekají, že v květnu zaniklo osm milionů pracovních míst a míra nezaměstnanosti vyskočila na 19,7 %.

Americký dolar v pondělí oslabil. Mezi investory vzrostl zájem o euro a rizikovější měny díky dalším signálům, že ekonomiky již mají za sebou nejhorší pokles způsobený koronavirem. Ztráty dolaru však zbrzdilo napětí mezi USA a Čínou, které naopak snižuje zájem o rizikové investice a nahrává dolaru a japonskému jenu.

Dolarový index, který sleduje výkon dolaru ke koši šesti předních světových měn, klesl o půl procenta na 97,82 bodu. Euro vůči dolaru posílilo o 0,3 % na 1,1134 USD a dolar k jenu oslabil o 0,2 % na 107,57 JPY. Euro vůči jenu nepatrně stouplo na 119,77 JPY.

Hlavní pondělní události na amerických trzích

• Čína požádala státní podniky, aby zastavily nákupy sójových bobů a vepřového masa ze Spojených států. Podle CNBC to uvedly dva zdroje obeznámené s problematikou.
• Index aktivity zpracovatelského sektoru ve Spojených státech po rekordním dubnovém propadu na 36,1 bodu mírně vzrostl na 39,8 bodu. Stále je to ale druhá nejnižší hodnota od dubna 2009. Vyplývá to z konečných výsledků průzkumu společnosti IHS Markit. V obdobném průzkumu ISM došlo v květnu k růstu indexu na 43,1 bodu z dubnových 41,5 bodu, čekal se ale růst až na 43,6 bodu.
• Stavební výdaje v USA v dubnu klesly meziměsíčně o 2,9 % po březnové stagnaci. Čekal se propad o 6,6 %.

Zdroj: CNBC, MarketWatch, ČTK