Řecko chce další peníze, ale komu spadnou do klína? Korupce pod Olympem nadále vzkvétá

Zvláštní to počty platí v Řecku: Někdo, kdo vykazuje roční příjem 25 tisíc eur, může převést do zahraničí 52 milionů. Jiný, kdo podle daňového přiznání vydělal v roce 2010 5 588 eur, do zahraniční banky přemístil 19,8 milionu. A jaký "černý" příjem musí mít někdo, kdo v Řecku nezdanil ani euro, a přitom si do bezpečí uložil 9,7 milionu eur?

Podobné otázky si kladou vyšetřovatelé daňových úniků, jimž se dostal do rukou materiál s transakcemi tisíců řeckých občanů zveřejněných pod iniciálami, kteří si přesunuli velké sumy aktiv do zahraničí mezi roky 2009 a 2011. Seznamu suverénně vévodí tajemný Řek G. D. Dokument pochází od řecké centrální banky a nyní je v rukou ministerstva financí.

Je to nejdelší ze čtyř seznamů, které právě obíhají Athény. Každý obsahuje jména lidí, jejichž finanční situace – bankovní zůstatky a realitní majetek – neodpovídá vykázaným příjmům v daňových přiznáních. Zatím se s tím ale mnoho nedělá.

Řecká realita je jako vždy paradoxní. Zatímco vládnoucí koalice si láme hlavu nad tím, kolik stovek eur má strhnout z platů učitelům a zdravotním sestrám, aby od zahraničních věřitelů vymámila další půjčku, bohatí Řekové uklízejí nerušeně dál miliardy eur do švýcarských bank.

Seznam Lagardeové v šuplíku

Také odysea takzvaného "Seznamu Lagardeové", jak je nazýván soupis 1 991 řeckých vlastníků švýcarských kont, odráží typicky laxní postoj řecké vlády k daňovým únikům. Mnoho měsíců byl seznam považován za ztracený. Znovu na povrch vyplul až začátkem října, nyní má jeho kopii prokurátor pro finanční kriminalitu. Našli byste v něm osobnosti z řecké vrcholné politiky, byznysu i kultury.

Na podzim roku 2010 poslala Christine Lagardeová, tehdy ještě coby francouzská ministryně financí, seznam bankovních účtů ve švýcarské HSBC s informacemi o jejich vlastnících v digitální podobě svému řeckému protějšku Papakonstantinovi. Jednalo se dohromady zhruba o 1,5 miliardy eur. Zatímco Francie na základě seznamu zajistila půl miliardy eur daňových úniků, v Řecku se dlouhé měsíce nic nedělo.

Až v červnu 2011 předal Papakonstantinu pouhých deset jmen ze seznamu k vyšetřování řeckému finančnímu soudu (SDOE). Svůj laxní přístup zdůvodnil tím, že nedůvěřuje informacím z dokumentu. Ve funkci ho záhy vystřídal Evangelos Venizelos, lídr řeckého PASOK z vládnoucí koalice.

Ten byl ministrem financí devět měsíců. Vyjednal Řecku částečné odpuštění dluhů a druhý záchranný balíček. Mimo jiné přislíbil, že vyřeší problém daňových úniků. Celou tu dobu byl v zásuvce jeho pracovního stolu uložený USB disk se seznamem Lagardeové. Stačilo jen zahájit vyšetřování. Nejenže Venizelos nedal instrukce finančnímu soudu, nýbrž ani nikomu o existenci těchto informací neřekl. Nová řecká vláda tak nabyla dojmu, že se dokument ztratil.

Teprve až když se současný ministr financí Jannis Sturnaras dozvěděl o ztracených informacích a chtěl požádat Paříž o kopii, vzpomněl si Venizelos, že má flashku vlastně v šuplíku a obratem ji poslal řeckému premiérovi Antonisu Samarasovi.

Kopa řeckých politických korupčníků

Na základě dalšího kratšího, zato však politicky významnějšího seznamu vyšetřují daňové úřady aktiva 60 politiků podezřelých z daňových úniků, pochybných transakcí a praní špinavých peněz. Figuruje zde například jméno Evangelose Meimarakise, mluvčího řeckého parlamentu a člena vládnoucí Nové demokracie.

"Řecká společnost je dnes chamtivá a asociální," říká pětasedmdesátiletý Kostas Bakuris, šéf řecké pobočky Transparency International, který nevěří, že by peníze z Evropské unie pomohly Řecko přeměnit k lepšímu. Podle Bakurise vládne stále ta samá politická garnitura. Po dekády budovaný nezdravý systém, který ovládl všechny segmenty společnosti, nelze změnit ze dne na den.

Bakuris tvrdí, že má Řecko ideální podmínky pro rozvoj korupce: přebujelou byrokracii, nefunkční justici a zákony, v nichž jsou mezery. Bakuris žil 20 let ve Švýcarsku, a proto dnes dokáže objektivně posoudit problémy, které trápí jeho domovinu. Krátce pracoval i ve státním sektoru, když přijal funkci ředitele pro přípravy olympijských her v roce 2004 v Athénách. Tvrdí, že po dvou letech dobrovolně místo opustil, protože odmítal připustit, aby byly všechny zakázky trojnásobně předražené v porovnání s olympiádou v Sydney.

Dědictví korupce se přenáší napříč generacemi. Korupční prostředí bylo rozvinuté už v dobách, kdy vládl zemi Jorgos Papandreu starší. Poté, co se provalilo, že ředitel státní energetické společnosti naplnil vlastní kapsy 1,5 milionu drachem, reagoval premiér slovy: "Všichni souhlasíme, že si čas od času musíme udělat radost. Ale, prosím, ne tak ve velkém."

Zdroj: Spiegel