Dotační program pro výzkum covidu-19 bude spuštěn do konce léta

"Rozhodli jsme se, že vypíšeme speciální výzvu pro krátkodobé projekty, které se týkají výzkumu a vývoje v oblasti nemoci covid-19. Požádali jsme Radu vlády pro vědu, výzkum a inovace o přidělení finančních prostředků ve výši 100 milionů korun," uvedl ministr. Nyní se podle něj připravuje metodika, aby mohl být program do konce léta spuštěný.

Podle ministra bude možné žádat o projekty například na zrychlení a zkvalitnění procesu diagnostiky covidu-19, v buněčné a molekulární biologii, imunologii nebo virologii. Peníze budou moci jít také na výzkum v nemocniční intenzivní péči, operačních oborů, ale i primární péče, kde je třeba se zaměřit na rozhodování ohledně pacientů s podezřením na covid-19.

"Kromě epidemie covid-19 se zdá, že je s tím spojená epidemie duševních nemocí. Duševní zdraví je jednou z oblastí, která nejvíc utrpěla v době pandemie," doplnil ministr. Peníze tak bude možné žádat i na výzkum v oblasti duševního zdraví.

Peníze na výzkum související s koronavirem vyčlenila také Technologická agentura ČR, která koncem dubna vyhlásila soutěž Programu ÉTA. Vědci do ní mohou podávat návrhy na projekty, které pomohou zmírnit dopady koronaviru na sociální oblast, ekonomiku, kulturu a vzdělávání. Rozdělovat se bude také 100 milionů korun.

Česká vědecká obec se v době pandemie do boje s nákazou aktivně zapojila. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) se tak ukázalo, že masivní investice do vědecké infrastruktury v posledních letech se vyplatily.

Nejčastěji se vědci podle prorektora Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum Jana Konvalinky podíleli na zvýšení kapacit testování, pro které upravili své laboratoře. "Připravili jsme diagnostické jednotky, které byly schopny pracovat v prostředí infekční laboratoře. Zpracovali jsme několik desítek tisíc vzorků, mohli jsme zpracovat ještě mnohem víc," dodal.

Podle něj pracoviště nyní své testovací kapacity zazimovala a jsou připravena je znovu zprovoznit. "V rámci potenciální druhé vlny, která by mohla dorazit na podzim, budeme muset testovat zřejmě mnohem více," uvedl Vojtěch. Nyní se testuje kolem 1500 až 4000 vzorků denně, maximum bylo přes 9000 testů za den na začátku května. Kapacity byly připravené i pro desítky tisíc testů. V době výskytu dalších nemocí dýchacích cest včetně chřipky, jejíž epidemie přichází každoročně v lednu či únoru, bude nutné rychle odlišovat nemocné s těmito viry a s covidem-19.

Podle Konvalinky vědecká pracoviště pracují dál na vývoji alternativních metod testování, které by byly rychlejší a ideálně ze slin. "Odběr z nosohltanu je velmi nepříjemný a musí ho provádět proškolený odborník, protože zhruba 30 procent je při špatném odběru falešně negativních," uvedl. Pracuje se také na látkách, které by zastavily replikaci viru. Plaga připomněl také práci ČVUT na filtračních maskách pro zdravotníky.

Podle předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové se zapojily i sociální a humanitní vědy. Podle ní má například sociální struktura vliv na to, jak se v regionech nemoci šíří. Například Ústav státu a práva akademie pro lékaře vytvořil manuál, jak se rozhodovat v případě, kdy by bylo nutné rozhodovat o poskytnutí péče pacientům, třeba při nedostatku ventilátorů.

Zdroj: ČTK