Fed potvrdil nastavení úrokových sazeb a zopakoval odhodlání využívat všechny nástroje

Měnový výbor americké centrální banky v červenci ponechal základní úrokovou sazbu v rozpětí 0-0,25 %. Fed také v prohlášení zopakoval, že je připraven k dosažení svých cílů využívat všechny nástroje, které má k dispozici.
Centrální banka USA rovněž slíbila, že bude pokračovat v nákupech aktiv "minimálně dosavadním tempem". Měsíčně by tak měl Fed nakupovat vládní dluhopisy za 80 miliard dolarů a cenné papíry kryté hypotékami za 40 miliard dolarů.
Sazby mají zůstat na současné nebo nižší úrovni do doby, než bude centrální banka přesvědčena, že se ekonomika zvládá vypořádat se všemi dopady šíření koronaviru a je na cestě k zajištění maximální zaměstnanosti a cenové stability.
Fed - základní úroková sazba, zdroj: tradingeconomics.com
"Ekonomika se bude vyvíjet v závislosti na průběhu pandemie," uvedla banka v prohlášení po závěru dvoudenního zasedání. "Hospodářská aktivita a zaměstnanost se po prudkém propadu v posledních měsících mírně zlepšily, ale zůstávají hluboko pod úrovní z počátku roku," dodala.
Tisková konference Jeroma Powella
První snížení úrokové sazby Fedu v souvislosti s koronavirem přišlo 3. března (z 1,50-1,75 % na 1,00-1,25 %) a druhé 15. března (z 1,00-1,25 % na 0,0-0,25 %). Se snižováním sazeb banka začala již loni ve snaze ochránit ekonomiku před negativními důsledky oslabování globálního hospodářského růstu a obchodní války mezi Washingtonem a Pekingem, před příchodem koronaviru nicméně předpokládala, že letos budou sazby stagnovat.
Fed ve středu večer rovněž oznámil, že prodlouží do konce března 2021 nástroj k poskytování dodatečných peněz vybraným centrálním bankám. V březnu k centrálním bankám Japonska, Británie, Kanady, eurozóny a Švýcarska přibyly centrální banky Austrálie, Brazílie, Dánska, Mexika, Jižní Koreje, Norska, Nového Zélandu, Singapuru a Švédska. Fed je připravený poskytovat centrálním bankám Dánska, Norska a Nového Zélandu dolarovou likviditu v objemu až 30 miliard dolarů, ostatním jmenovaným v objemu až 60 miliard dolarů.
Prognóza Fedu: Americká ekonomika letos klesne o 6,5 %
V červnové prognóze banka odhadla letošní propad ekonomiky Spojených států na 6,5 %. Příští rok by HDP měl ale vzrůst o 5 % a v roce 2022 by se měl zvýšit o 3,5 %. Světová banka minulý měsíc předpověděla, že HDP Spojených států letos klesne o 6,1 %. Pro příští rok počítá se 4% růstem.
Inflace by letos měla podle Fedu dosáhnout 0,8 %, v příštím roce 1,6 % a v roce 2022 by měla činit 1,7 %. Míra nezaměstnanosti by letos měla skončit na 9,3 %, příští rok na 6,5 % a v roce 2022 by měla klesnout na 5,5 %.
Prognóza vývoje úrokových sazeb (dot plot) předpokládá setrvání základního úroku na současných úrovních minimálně do konce roku 2022. V dlouhodobějším horizontu by se základní úroková sazba měla pohybovat kolem 2,5 %.
Růst cen v červnu zrychlil na 0,6 %, HDP se v prvním čtvrtletí propadl o 5 %
Americká ekonomika v prvním čtvrtletí zaznamenala nejhlubší propad od globální finanční krize před více než deseti lety. Hrubý domácí produkt se v přepočtu na celý rok snížil o 5 % po růstu o 2,1 % v předešlém čtvrtletí.
USA mají za sebou rekordně dlouhou ekonomickou expanzi, která trvala od roku 2009. Ve druhém čtvrtletí, v němž se naplno projevil negativní vliv pandemie nemoci covid-19, se očekává mezičtvrtletní anualizovaný pokles HDP o 35 %. Zpráva o vývoji amerického HDP ve druhém čtvrtletí bude zveřejněna ve čtvrtek.
Spotřebitelské ceny ve Spojených státech se v červnu meziměsíčně zvýšily o 0,6 % po předchozích třech poklesech za sebou. O 0,6 % se ceny zvýšily ve Spojených státech také v meziročním srovnání.
Zdroj: Fed, CNBC, ČTK
Aktuality
