Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí zažila rekordní propad, HDP meziročně klesl o 10,7 %

"Významně negativní vliv mělo omezení nebo uzavření provozů v průmyslu, dále pak v odvětvích obchodu, dopravy, pohostinství a ubytování," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Podle statistiků nicméně klesla hrubá přidaná hodnota (HPH) téměř ve všech odvětvích hospodářství.

V meziročním srovnání byl vývoj HDP ovlivněn podle ČSÚ především výrazným poklesem zahraniční poptávky, nižší spotřebou domácností i nižší investiční aktivitou.

ČR - vývoj HDP (meziročně, v %), zdroj: tradingeconomics.com

Na tom, že česká ekonomika ve druhém čtvrtletí prodělala kvůli dopadům šíření koronaviru mimořádně hluboký propad, se shodli před časem také ekonomové oslovení ČTK. V konkrétních odhadech se nicméně lišili. V meziročním vyjádření očekávali pokles o 9,7 až 18 % a mezičtvrtletně od 7,4 do 14 %.

"Neobvykle široký interval předpovědí souvisel s jedinečností situace týkající se pandemie covidu-19, která z historického úhlu pohledu nemá srovnání. Ještě nikdy se totiž nestalo, aby v jednu chvíli přestala téměř zcela fungovat velká část světové ekonomiky," uvedl ekonom z Komerční banky Martin Gürtler

ČR - vývoj HDP (mezičtvrtletně, v %), zdroj: tradingeconomics.com

Vláda kvůli koronaviru začala v březnu přijímat opatření, která měla zamezit šíření nákazy. Omezila volný pohyb a cestování, sdružování, podnikání, kulturu, sport, školní výuku a další aktivity. Některé firmy kvůli tomu zavřely provoz, jiným podnikům naopak chyběli zaměstnanci, mimo jiné i kvůli uzavřeným hranicím. Od poloviny května se restrikce vzhledem k příznivé epidemiologické situaci začaly postupně uvolňovat.

Statistici uvedli, že zaměstnanost ve druhém čtvrtletí klesla proti stejnému loňskému období o 2,1 %, mezičvrtletně byla nižší o 1,6 %.

Propad ekonomiky není podle analytiků tragický

I když propad české ekonomiky ve druhém čtvrtletí byl rekordní, nejde s přihlédnutím k očekáváním trhu a vývoji v dalších zemích postižených pandemií o úplně negativní výsledek. Nejhorší má česká ekonomika za sebou a ve třetím čtvrtletí by měla již vykázat mezičtvrtletní růst. Vyplývá to z vyjádření analytiků.

"Sice nejhorší v historii, ale rozhodně ne tragický. Tak vyznívá předběžný výsledek HDP za druhé čtvrtletí letošního roku. Na to, jak si ve druhém čtvrtletí vedl automobilový průmysl, kde se vyrobilo meziročně o polovinu aut méně, nebo některé služby, které se na dva měsíce propadly na nulu, jde vlastně ještě o docela dobrý výsledek. A dokonce i ve srovnání s některými dalšími evropskými zeměmi," uvedl analytik z ČSOB Petr Dufek.

"Vzhledem k mimořádnosti situace vlastně nakonec to číslo není až tak tragické," uvedl i analytik ze společnosti AKCENTA CZ Miroslav Novák. I podle ředitele strategického poradenství PwC Jana Hadravy vypadá aktuální číslo z pohledu celoročního vývoje méně negativně, než se očekávalo.

Česká ekonomika má podle hlavního ekonoma ING Bank pro ČR Jakuba Seidlera z pohledu vývoje HDP to nejhorší za sebou. "Řada ekonomických ukazatelů, jako je například nezaměstnanost, se však bude zhoršovat teprve se zpožděním," upozornil.

Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče by se počínaje třetím čtvrtletím ekonomika měla vrátit k mezičtvrtletnímu růstu a meziroční poklesy HDP by se měly v letošním druhém pololetí již zmírňovat. "Mezičtvrtletní růst HDP lze pro letošní třetí čtvrtletí čekat prakticky s jistotou," uvedl.

"Třetí čtvrtletí téměř jistě nabídne solidní růst, který ale vymaže jen zlomek předchozích ztrát v produkci. Meziročně tak zůstane česká ekonomika v hlubokém mínusu," uvedl i hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. I podle analytika z Raiffeisenbank Víta Hradila průběžná měsíční data jasně ukazují, že druhé čtvrtletí letošního roku skutečně bylo dnem, od kterého se česká ekonomika odráží. "V nejbližších měsících jí bude nadále pomáhat nízká tuzemská nezaměstnanost i masivní vládní výdaje," uvedl.

Seidler upozornil, že podobný bezprecedentní propad zaznamenaly ve druhém čtvrtletí i další země zasažené pandemií. "Německá ekonomika mezičtvrtletně spadla o 10 %, meziroční pokles tak činil téměř 12 %, HDP Spojených států mezičtvrtletně klesl o 9,5 %. Zpráva o HDP Francie pak informovala o mezičtvrtletním poklesu o 14 % a meziročním propadu o téměř pětinu. Také španělský propad ekonomiky dosáhl meziročně více než 20 % a jen nepatrně slabší propad se nyní čeká v Itálii. Celá eurozóna tak pravděpodobně hospodářsky poklesne mezičtvrtletně o více než 12 %," uvedl.

Analytik ze skupiny Natland Petr Bartoň uvedl, že díky vládním programům vznikl rozdíl mezi reálným a naměřeným zdravím ekonomiky. "Pokud by se měřilo skutečnou poptávkou financovanou z 'odpracovaných' peněz, byli bychom na tom hůře než německá ekonomika," uvedl.

Jáč upozornil, že údaje za druhé čtvrtletí budou dále zpřesňovány a nebude překvapením, když revidovaná čísla ohlásí o něco prudší pokles HDP. Statistický úřad zveřejní detailní údaje o HDP České republiky za letošní druhé čtvrtletí 1. září.

Pokles HDP se podle Babiše čekal, ohledně rozpočtu je premiér optimistou

Pokles hrubého domácího produktu se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) očekával. Předseda vlády novinářům řekl, že příští výsledky už by měly být lepší. Z hlediska rozpočtu je premiér optimistou, věří firmám i lidem, že budou flexibilní a situaci způsobené opatřeními proti covidu-19 se přizpůsobí. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) považuje pokles HDP vzhledem k restrikcím a v porovnání s ostatními zeměmi za přijatelný výsledek.

"Je to stejně jako u Německa, samozřejmě jsme to čekali," řekl Andrej Babiš. Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí poklesla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 10,1 %. "Z hlediska rozpočtu jsem optimista, uvidíme, jak se s tím popasuje náš průmysl," řekl dále Babiš.

Premiér má ale důvěru ve firmy i zaměstnance. "Já věřím našim firmám i lidem, že budou flexibilní a že se přizpůsobí situaci, ale samozřejmě to bude náročný rok," připustil předseda vlády.

Vývoj ekonomiky ve druhém čtvrtletí podle Havlíčka dává šanci, že z krize může Česko vyjít nakonec dobře. Podpora se podle něj nyní zaměří na čtyři klíčové oblasti. První budou investice, a to veřejné i prostřednictvím odpisů a pobídek. Dále vláda bude klást důraz na udržení zaměstnanosti, a tím spotřebitelské poptávky, a na záruční programy, které udrží financování podnikového sektoru. Poslední zásadní oblastí je podle Havlíčka výzkum, vývoj a inovace.

Zdroj: ČTK