Ekonomové známkují českou vládu: Babišův tým nevyužil příznivého ekonomického vývoje k reformám a omezení dluhů

"Světová pandemie zachvátila necelých 40 % tohoto volebního období. Za více než 60 % času tak může být vláda hodnocena napřímo. Většinový úsudek o ekonomických výsledcích této vlády lze získat zcela bez faktoru covidu-19. To je do budoucna zásadní mít na paměti, právě proto, že se vládní činovníci budou vždy ohánět 'imunitou', že za výsledky své vlády nenesou odpovědnost, 'protože covid'. Není tomu tak," upozornil analytik ze společnosti Natland Petr Bartoň.

Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že hrubý domácí produkt v roce 2017 činil 5,1 bilionu korun a loni to bylo zhruba 5,7 bilionu korun. HDP v přepočtu na jednoho obyvatele stoupl z 482 600 korun na 532 200 korun loni. V roce 2017 byla průměrná míra inflace 2,5 %, loni pak 3,2 %. Obecná míra nezaměstnanosti klesla z 2,9 % na 2,6 %. Předloni přitom činila dvě procenta a dlouhodobě patří k nejnižším v EU.

"Vláda se ujala funkce v momentě, kdy byl růst 5,5%. V jejím prvním čtvrtletí klesl na 4,2 %, a pak už se v žádném čtvrtletí nedostal nad 2,7 %. Můžeme tak říci, že do pandemie byl za této vlády hospodářský růst poloviční, než když se vlády ujímala. K dalšímu skokovému ochlazení navíc došlo na podzim 2019, půl roku před covidem. Růst klesl pod dvě procenta a podle trajektorie vývoje během roku 2019 bychom nulového růstu i bez covidu-19 dosáhli v létě 2020," upozornil Bartoň.

Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška přitom vláda neudělala v končícím volebním období téměř nic pro zlepšení dlouhodobé konkurenceschopnosti české ekonomiky. "Charakteristickým znakem činnosti vlády byla devalvace pojmu reforma na uskutečňování nákladných sociálních programů, které neřeší žádný z dlouhodobých problémů ekonomiky. Vysoký mzdový růst zaměstnanců placených státem, mimořádné valorizace důchodů nebo zrušení karenční doby u nemocenské jsou opatření, která mohou být bez potíží financovatelná jen za solidního růstu ekonomiky. Ten přitom před pandemií postupně zpomaloval, na čemž se podepsaly jak globální ekonomický cyklus, tak vyčerpanost tuzemského trhu práce s rekordně nízkou mírou nezaměstnanosti," uvedl. Na druhou stranu pozitivní je podle Sobíška v minulých čtyřech letech zvyšování investic do infrastruktury.

"V letech 2017-2019 vláda sice dramatickým způsobem ekonomice neškodila, pozitivní opatření se ale přijímat příliš nedařilo. Od začátku koronavirové krize je hodnocení vlády velice obtížné, jen těžko lze provést relevantní srovnání mimořádných opatření s jinými zeměmi. Nicméně za překonání ekonomicky těžkého období v letech 2020-2021 vděčíme především podnikatelům. Z opatření vlády z této doby lze vyzdvihnout především program Antivirus, a to i přes jeho dílčí nedostatky," řekla ČTK hlavní analytička Hospodářské komory Karina Kubelková.

Program Antivirus pozitivně hodnotí i prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák. Podle něj ale jedním z nejvýraznějších šrámů z krize, který bude mít celoekonomický dopad, je zvyšování zadlužení státu. "Již v letech 2017-2019 Svaz průmyslu vládu upozorňoval, že období konjunktury nebude trvat věčně, a žádal, aby nevytvářela schodkové rozpočty. Po konjunktuře nastalo zákonité, ale velmi postupné ochlazení, na což státní rozpočet nebyl připraven, natož na rok 2020, kdy vše vzhůru nohama obrátila pandemie," řekl ČTK Hanák.

Zatímco v roce 2017 byl veřejný dluh 34,2 % HDP a následující dva roky klesal, loni stoupl na 38,1 % a v roce 2024 by se měl podle ministerstva financí přiblížit 55 % HDP. Na pokles dluhu v poměru k HDP v letech 2017-2019 ale podle Kubelkové měl vliv především růst ekonomiky, nikoli samotná vláda. "Ta promeškala období solidního růstu ekonomiky a cíleně se nesnažila o snížení absolutní výše dluhu," uvedla.

"Největším prohřeškem této vlády proti veškeré ekonomii byly pokračující schodky státního rozpočtu, navzdory objektivní konjunktuře. Vláda jistě doufala, že špatné časy přijdou až po jejím působení, tak se chovala takto nezodpovědně," uvedl Bartoň. Zároveň připomněl, že vláda před pandemií plánované schodky sice postupně snižovala a díky nečekaně vysokému růstu a účetním trikům se nakonec v roce 2018 těsně dostal výsledek rozpočtu do kladných čísel. V roce 2018 skončil rozpočet v přebytku 2,9 miliardy korun. "Vzniklo to v podstatě jako 'nehoda'. A tato absence jakékoli ambice vést rozpočet odpovědně i před covidem zůstane největším šrámem ekonomické pověsti této vlády," dodal.

Hlavní ekonoma Raiffeisenbank Helena Horská upozornila, že současná vláda až do vypuknutí pandemie vládla za nejpříznivějších ekonomických podmínek, které kdy české vlády zažily. "Solidní a až velmi dynamický růst ekonomiky, minimální nezaměstnanost doprovázená růstem mezd. Přesto se veřejné finance, které mohly tvořit rezervy na horší časy (třeba na nečekané výdaje v souvislosti s nečekanými přírodními pohromami a pandemiemi), jen vezly na vlně růstu. Žádné úsilí o řešení dlouhodobých slabin české ekonomiky - stárnutí populace, nedokončené fyzické a digitální infrastruktury, problémů s exekucemi, nedostatkem bytů a domů," uvedla.

Nejpalčivěji se problémy podle ní projevily na trhu práce v podobě nedostatku zaměstnanců a neschopnosti aktivovat ekonomicky neaktivní a přitom práceschopné obyvatelstvo, popřípadě přilákat pracovníky ze zahraničí. "Jsme nadále ekonomikou závislou na levné a dostupné práci, ne na technologiích, inovacích a službách," dodala.

Celé funkční období vlády včetně pandemie bylo i podle ekonoma z České spořitelny Michala Skořepy ve znamení nezdravě napjatého trhu práce. Správné nastavení programu Antivirus podle něj ale udrželo vazby mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Na druhou stranu většina ostatních vládních programů na podporu ekonomiky v době koronavirové krize byla podle něj "zoufale nesystémová, nepředvídatelná, nepřehledná a neférová".

Zároveň Skořepa upozornil, že vládu postihl největší výkyv makroekonomického vývoje. "V porovnání s těmito vlivy byl význam jejích rozhodnutí pro vývoj ekonomiky jen okrajový. Jednoznačně pozitivně je potřeba hodnotit navyšování platů ve školství, které je základním pramenem dlouhodobé prosperity každé ekonomiky," uvedl.

Zdroj: ČTK