Česká národní banka v srpnu podle očekávání zvýšila sazby, zlepšila výhled růstu české ekonomiky

Pro rozhodnutí ČNB o zvýšení základní sazby o čtvrt procentního bodu hlasovali čtyři členové rady ČNB. Jeden člen hlasoval pro zvýšení o 0,5 procentního bodu a dva členové pro sazby beze změny. Hlasování tak bylo stejné jako při jednání 23. června, kdy rada poprvé od února 2020 zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tehdy stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,5 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady. Člen bankovní rady Vojtěch Benda hlasoval dokonce pro zvýšení základní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu. Dva členové, Aleš Michl a Oldřich Dědek, pak byli pro ponechání úrokových sazeb beze změny. Před pandemií loni v únoru byla základní sazba na 2,25 %.

ČNB - základní úroková sazba

"Zvýšení úroků na srpnovém zasedání doporučovala květnová prognóza z dílny ČNB a podporu růstu úroků v uplynulých týdnech vyjádřila většina členů bankovní rady včetně guvernéra Jiřího Rusnoka," připomněl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Očekává, že rada ČNB opět zvýší sazby na zasedání v září i v listopadu. "Postupné zpřísňování měnových podmínek skrze vyšší úrokové sazby pomůže tlumit inflaci a s ní související nerovnováhy, což ekonomice může pomoci udržet si solidní růst i ve střednědobém výhledu," dodal.

I podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera ČNB do konce roku sazby ještě několikrát zvýší. "Kromě pandemické situace a inflačního vývoje bude rychlost zvyšování sazeb záviset například i na reakci kurzu koruny, ta však navzdory předpokladu o rychlém zvyšování domácích úrokových sazeb dosud příliš výrazně neposílila, a dává tak centrálním bankéřům prostor úrokové sazby zvyšovat," uvedl. Dodal, že srpnový krok ČNB byl již zohledněn v tržních úrokových sazbách, včetně těch hypotéčních. "Proto zvýšení sazeb ČNB samo o sobě ke skokovému růstu hypotéčních sazeb nepovede," dodal.

"ČNB zatím naplňuje očekávání týkající se zvyšování sazeb. Je však stále pravděpodobnější, že centrální banka bude muset přistoupit k radikálnějším krokům. Hlavní důvodem jsou problémy v dodavatelských řetězcích, kde prudce rostou ceny základních vstupů v měřítku, které si ještě před několik měsíci nikdo nedokázal ani představit," uvedl partner poradenské společnosti Moore Czech Republic Petr Kymlička.

"Důvody pro vyšší sazby jsou v podstatě dva. První z nich se týká významného zlepšení pandemické situace. Prodělání nemoci u velké časti populace a rostoucí míra proočkovanosti dává naději na relativně brzké dosažení stavu kolektivní imunity. Opakovat by se tak již neměly plošné uzávěry ekonomiky. S rychlým uvolněním restrikcí došlo ve druhém čtvrtletí k oživení ekonomické aktivity, i když nebylo tak silné, jak se obecně čekalo. Růst ekonomiky by měl pokračovat i ve druhém pololetí a na přelomu letošního a příštího roku lze již očekávat dosažení předkrizové úrovně agregátní produkce," uvedl analytik Martin Gürtler z Komerční banky.

Druhým důvodem je podle něj inflace. Ta setrvává poblíž tří procent a nad dvouprocentním cílem centrální banky se již nachází po dobu více než dvou let. "Současný ekonomický vývoj je navíc spjat s řadou proinflačních rizik. Ta pramení jednak z výrazného zvýšení cen komodit a výrobních materiálů, stejně tak ale i z napjatého trhu práce. Není tak divu, že ČNB chce úrokové sazby začít vracet k běžnějším úrovním. Obává se totiž negativního vlivu na ukotvenost inflačních očekávání. Podle naší prognózy dojde ke zvýšení sazeb v letošním roce ještě v září a v listopadu. Základní repo sazba by tak koncem roku měla dosáhnout 1,25 % a příští rok ji již čekáme mírně nad dvěma procenty. I tak by se však měla nacházet pod tříprocentní hranicí, kterou centrální banka považuje z měnověpolitického hlediska za neutrální. To jen dokládá skutečnost, jak moc je nyní měnová politika ČNB uvolněná," dodal Gürtler.

"V rámci své červnové prognózy očekáváme, že by repo sazba mohla na konci letošního roku skončit na 0,75-1,00 % v závislosti na pandemickém vývoji. Vzhledem k současnému příznivému ekonomickému i pandemickému vývoji a také jestřábímu postoji bankovní rady je ale nyní riziko na straně větší rychlosti zvyšování sazeb v letošním roce. Novou prognózu budeme mít k dispozici na začátku září. S velkou pravděpodobností posuneme sazby pro letošní rok výše, je možné, že by repo sazba na konci letošního roku byla 1,25-1,50 %. Zůstáváme však obezřetnější ohledně vývoje pandemie. ČNB je v tomto ohledu značně optimistická, když se riziko možného zhoršení pandemického vývoje neobjevilo mezi protiinflačními riziky její prognózy," napsal Jiří Polanský, ekonom z České spořitelny. "V kurzu koruny je očekávané zpřísnění měnové politiky již zahrnuto, a proto prostor pro další výraznější posílení v nejbližší době vnímáme jako spíše menší. Na druhou stranu je ale stále koruna negativně ovlivněna zhoršením pandemického vývoje ve světě, což nedávno vedlo k odlivu části kapitálu do USA. Proto, pokud by se pandemický vývoj zlepšil a delta (či jiná) mutace neměla výraznější makroekonomické dopady na naše hospodářství během podzimních měsíců, koruna by mohla spolu se zlepšeným sentimentem na trzích v takovém případě dále zhruba o 30-40 haléřů posílit vůči euru."

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Nová prognóza: Rychlejší růst letos, pomalejší napřesrok

Česká národní banka v srpnové prognóze zlepšila odhad vývoje ekonomiky v letošním roce, naopak pro příští rok odhad mírně zhoršila. Nově tak letos počítá s růstem ekonomiky o 3,5 % a příští rok s růstem o 4,1 %. Pro rok 2023 očekává ČNB v nové prognóze růst ekonomiky o tři procenta. V předchozí květnové prognóze ČNB počítala letos s růstem o 1,2 % a příští rok o 4,3 %.

"Případné další zpřísnění protiepidemických opatření by již nemělo mít hmatatelné hospodářské dopady. Pomůže tomu jak proočkovanost, tak i dostupné nové formy medikace a fakt, že se ekonomika naučila s koronavirem fungovat," uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Ten také uvedl, že s novou prognózou je konzistentní růst tržních úrokových sazeb od poloviny letošního roku.

Celková průměrná inflace by podle ČNB měla činit letos tři procenta a příští rok 2,8 %. V předchozí květnové prognóze přitom centrální banka odhadovala letos průměrnou inflaci 2,7 % a příští rok 2,4 %. V roce 2023 by měla být průměrná inflace 2,1 %.

Zároveň v nových odhadech centrální banka počítá letos se silnější korunou. Nově čeká letos průměrný kurz 25,60 EUR/CZK. V květnu odhadovala pro letošek 25,70 koruny za euro. V roce 2022 by pak podle nových odhadů měla koruna dále posílit na průměrných 24,50 EUR/CZK. Květnové odhady centrální banky počítaly příští rok s kurzem 25,10 EUR/CZK. V roce 2023 ČNB odhaduje průměrný kurz na 24,20 koruny za euro.

Nejistoty a rizika nově odhadovaného vývoje vyhodnotila podle Rusnoka bankovní rada jako slabě protiinflační. Jde o možné výraznější posílení koruny nebo nejistoty spojené s vývojem domácí ekonomické aktivity. Ve prospěch růstu cen může podle rady působit možný větší rozsah nebo delší trvání přetíženosti globálních dodavatelských řetězců. To by se totiž mohlo promítnout do ještě silnějšího růstu produkčních cen.

Ministerstvo financí ve své aktuální dubnové makroekonomické predikci počítá letos s růstem ekonomiky o 3,1 % a pro příští rok odhaduje zrychlení tempa růstu na 3,7 %. Novou prognózu, na základě které by měl úřad upravit návrh státního rozpočtu na příští rok, zveřejní ministerstvo 24. srpna.

Rusnok: Sazby letos mohou růst na každém zasedání

Bankovní rada České národní banky je připravená zvyšovat úrokové sazby na každém dalším letošním zasedání. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady to uvedl guvernér Jiří Rusnok. Podle něj nová makroekonomická prognóza počítá s růstem sazeb na každém dalším letošním zasedání i na počátku příštího roku. Zároveň přitom pro srpnové zasedání prognóza implikovala růst sazeb o 0,5 procentního bodu, dodal Rusnok. Letos má rada naplánované jednání o sazbách ještě v září, listopadu a v prosinci.

"Jsme připraveni zvyšovat sazby na každém dalším jednání. Nechceme to dělat ale žádným razantním způsobem, protože není žádná urgentní situace, která by to vyžadovala. Nejdeme ale ve směru utahování opasků, nějaké přísné měnové politiky. Jen dáváme nohu z plynu, nešlapeme na brzdu. Máme stále velmi uvolněné měnové podmínky," uvedl Rusnok.

Podle guvernéra rada dbá na to, aby se inflace v horizontu zhruba jednoho až jednoho a půl roku pokud možno dostala ke dvěma procentům. "Již bohužel neovlivníme druhou polovinu letošního roku. Je zřejmé, že letošní inflace je výrazně ovlivněna jednorázovými záležitostmi, jako jsou růst cen ropy a skokový růst cen v komoditní oblasti. Tyto záležitosti jsou mimo dosah ČNB," dodal.

Zdroj: ČTK, ČNB