Vliv umělé inteligence na ekonomiku: Máme slavit, nebo panikařit?
Mezinárodní měnový fond ve své analýze na začátku letošního roku zkoumal potenciál umělé inteligence (AI) změnit globální ekonomiku a také potřebu opatření, jež by zajistila přínos AI pro lidstvo. To, nakolik umělá inteligence zvyšuje produktivitu, přitom lze vypozorovat z vývoje úrokových sazeb, poznamenává k tématu hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
Globální dopad na zaměstnanost
Očekává se, že umělá inteligence ovlivní téměř 40 % pracovních míst na celém světě. Ve vyspělých ekonomikách by mohla ovlivnit zhruba 60 % pracovních míst. Jedinečná schopnost AI ovlivňovat vysoce kvalifikovaná pracovní místa ji přitom odlišuje od tradiční automatizace.
Rozdílné dopady v různých ekonomikách
Vyspělé ekonomiky mohou pocítit jak významná rizika, tak příležitosti plynoucí z využívání AI, zatímco rozvíjející se trhy a rozvojové země, které jsou vlivu AI (zatím) méně vystaveny, mohou čelit méně bezprostředním "narušením". Hrozí jim přitom zaostávání kvůli nedostatečné infrastruktuře a málo kvalifikované pracovní síle.
Obavy z nerovnosti
V rámci jednotlivých zemí by AI mohla prohloubit příjmovou i majetkovou nerovnost. Může zvýšit produktivitu a mzdy těch, kteří AI dokáží využít, ale zanechat pozadu ty, kteří ji využít nezvládnou. Potenciál AI neúměrně pomáhat pracovníkům s vysokými příjmy by mohl nerovnost dále zvyšovat.
Tvorba politik a připravenost na AI
Tvůrci politik se musejí zabývat výzvami, které AI přináší, a zaměřit se na komplexní sociální záchranné sítě a rekvalifikační programy. Index připravenosti na AI z dílny MMF hodnotí připravenost zemí na AI a zdůrazňuje větší připravenost bohatších ekonomik.
Analýza zdůrazňuje naléhavou potřebu vyspělých i rozvojových ekonomik přizpůsobit se éře AI. Vyspělé ekonomiky by se měly zaměřit na inovace v oblasti AI a regulační rámce, zatímco rozvíjející se a rozvojové země by měly investovat do digitální infrastruktury a dovedností své pracovní síly.
Jak přitom poznáme, že AI zvyšuje produktivitu nebo že bude představovat existenční hrozbu pro lidstvo? Ekonomie odpovídá, že podle toho, že porostou úrokové sazby.
Podle standardní teorie oceňování aktiv by obě možnosti (vyšší produktivita, existenční hrozba) měly vyvolat výrazný nárůst reálných úrokových sazeb v důsledku takzvaného vyhlazování spotřeby. Z jednoduché logiky vyplývá, že při očekávání rychlého růstu nebo budoucího vyhynutí budou lidé méně spořit, což zvýší reálné úrokové sazby.
Takže sledujte dlouhodobé reálné úrokové sazby. A pokud porostou, tak buď slavte, nebo panikařte. Záleží pouze na tom, který z uvedených teoretických scénářů preferujete.
Aktuality
