Proč by Fed už dávno měl snižovat sazby?

Ritholtz upozorňuje, že největší podíl, téměř 40 %, na americkém spotřebním koši používaném pro měření inflace má složka bydlení, a vysvětluje, že v případě nájmů jsou v potaz brány jak nové, tak prodlužující se smlouvy, přičemž ty druhé se na celkovém počtu uzavíraných nájemních smluv podílejí téměř dvěma třetinami.

"Pokračující nájemní smlouvy dominují. V jejich případě byl přitom vývoj cen zásadně ovlivňován prudkým růstem celkové inflace. V případě nově uzavíraných smluv je situace o poznání klidnější, aktuálně index cen nových nájmů meziročně roste ani ne o půl procenta," říká Ritholtz. "Pokud bychom tak při výpočtech inflace nebrali v potaz složku bydlení, nebyla by nyní meziroční inflace ve Spojených státech 3,5 %, ale jen 2,3 %."

Zároveň je potřeba vnímat situaci na hypotéčním trhu. Více než 60 % vlastníků nemovitostí k bydlení splácí hypotéční úvěr, kterým bydlení financovali. U téměř 80 % sjednaných hypoték je úroková sazba nižší než 5 % a u bezmála 60 % nedosahuje ani 4 %.

"Jinými slovy, americké rodiny jsou připoutány ke svému bydlení, protože prodej toho současného a koupě nového na hypotéku s podstatně vyšší sazbou nedává ekonomicky smysl. Proto je nabídka domů a bytů omezená a jejich ceny zvýšené. A platí, že vyšší ceny starších nemovitostí udržují na zvýšených úrovních i ceny nových realit, jejichž finanční dostupnost je proto špatná, a tedy se ani nestaví nové," vysvětluje Ritholtz. "Říkám to dlouho a zopakuji to: Pokud americká centrální banka chce další pokles inflace a její udržitelné směřování k cíli, musí rozhýbat realitní trh, a tedy začít snižovat úrokové sazby."

Zdroj: Ritholtz.com