ČNB zmírnila tempo uvolňování měnové politiky, základní sazbu snížila o čtvrt procentního bodu na 4,50 %
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,50 %. Tempo uvolňování měnové politiky se tak zmírnilo, v předchozích čtyřech krocích sazba klesala po 50 bazických bodech. Základní úrok je nyní na nejnižší úrovni od února 2022. V nové prognóze centrální banka zhoršila výhled vývoje HDP v letošním roce, výhled pro příští rok naopak mírně zlepšila.
Vedle základní úrokové sazby snížila bankovní rada ve stejném rozsahu rovněž lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, je nově 5,50 %. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, klesla na 3,50 %.
Rozhodnutí bylo jednomyslné, rada nepřestává vnímat inflační rizika
Rozhodnutí bankovní rady o snížení sazeb o čtvrt procentního bodu bylo jednomyslné. Rada zároveň v prohlášení potvrdila odhodlání pokračovat v přísné měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě stabilizovala poblíž 2 %.
ČNB v prohlášení upozornila, že vnímá rizika ve směru vyšší inflace, kterými jsou zvýšené mzdové požadavky nebo vyšší setrvačnost růstu cen služeb. Ve směru nižší inflace by mohly působit zhoršení globální hospodářské aktivity nebo slabší výkon německé a české ekonomiky.
Uvolňování měnové politiky zahájila ČNB loni v prosinci, kdy v prvním kroku snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 %. Předtím byla sazba rok a půl v neměnné výši 7,00 %. Letos v únoru ČNB snižování sazeb zrychlila, když sáhla k jejich zredukování o půl procentního bodu. V březnu, květnu a červnu pak tento krok zopakovala.
Inflace na 2 % je křehká, za jejím poklesem stojí kolísavé položky
"Ačkoli červnová inflace klesla nad očekávání a dostala se na 2% hranici, hlavními důvody byly zejména často rozkolísané položky jako potraviny, pohonné hmoty či alkoholické nápoje, které mohou své protiinflační působení rychle otočit. Zároveň samotná inflace cen služeb setrvává zvýšená, kolem 5 %. Právě z těchto důvodů se patrně bankovní rada ČNB rozhodla úrokové sazby snížit, ale již oproti předchozím krokům méně," napsal v komentáři Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům nižší úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dostupnější půjčky na bydlení. Zároveň ale při nižších úrocích klesá zhodnocení vkladů na bankovních účtech.
Koruna v reakci na zveřejnění rozhodnutí ČNB vůči euru nejdříve posílila o 0,17 %, ale krátce po 14.32 se vrátila k úrovni 25,38 EUR/CZK.
Komentář Lukáše Novotného z WOOD & Company
"Snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu není překvapivé. V uplynulých týdnech tuto možnost avizovalo ve svých komentářích několik členů bankovní rady," uvedl analytik z Generali Investments Radomír Jáč. Změna úroků centrální banky se podle něj však v ekonomice naplno projeví se zpožděním několika kalendářních čtvrtletí. "Snižování úroků, k němuž ČNB přistoupila od začátku letošního roku, se v české ekonomice začne naplno projevovat až počínaje prvním čtvrtletím roku 2025," upozornil.
Analytik z Banky Creditas Petr Dufek zdůraznil, že na chod ekonomiky bude mít nynější krok centrální banky minimální vliv. Tuzemské hospodářství podle něj nedusí úrokové sazby, ale snižující se zakázky exportně orientovaného průmyslu.
Analytici předpokládají, že uvolňování měnové politiky ČNB bude pokračovat. Daniel Janeček ze strategického poradenství PwC ČR předpokládá, že do konce roku by základní sazba mohla klesnout pod čtyři procenta.
Nižší úrokové sazby budou akcelerovat růst české ekonomiky v příštím roce, doplnil analytik z BHS Štěpán Křeček. Pokles úroků bude podle něj motivovat podniky k navýšení investiční aktivity. Spotřebitelům pak podle něj umožní zvýšit útratu v obchodech.
Překvapivě lze podle analytika ze společnosti AKCENTA CZ Miroslava Nováka hodnotit skutečnost, že snížení sazeb o 25 bazických bodů bylo jednomyslné. "To ukazuje, že snížení sazeb o 50 bazických bodů na dalších zasedáních je definitivně mimo hru," poznamenal.
Michl: Můžeme tolerovat i mírné podstřelení 2% inflačního cíle
Na tiskové konferenci po konci jednání ČNB guvernér Aleš Michl připomněl, že inflace se od začátku roku pohybuje blízko 2% cíle ČNB, v únoru, březnu a červnu činila přesně dvě procenta. "V zemi byla obnovena cenová stabilita," prohlásil. Do budoucna podle něj bude bankovní rada usilovat o dlouhodobou stabilizaci inflace poblíž dvou procent. Nevadilo by mu, kdyby růst spotřebitelských cen byl i mírně pod cílem centrální banky.
V současnosti zůstává podle Michla měnová politika ČNB restriktivní, když reálné úrokové sazby jsou kladné, a tlumí tak úvěrovou aktivitu a s ní i růst objemu peněz v ekonomice. Při jednání o dalším nastavení sazeb bude bankovní rada podle guvernéra vycházet z aktuálních ekonomických dat. Odmítl se nicméně vyjádřit k tomu, jaká bude v budoucnu rovnovážná úroveň úrokových sazeb.
Michl také řekl, že růst nominálních mezd v Česku je zhruba na úrovni 7 %, což je z historického pohledu mírně zvýšené tempo. "Prozatím je však absorbován ziskovými maržemi, nevyvolává další zvýšení cen," uvedl. Mzdově-inflační spirála tak podle něj nevzniká. "Ekonomika je stále pod svým potenciálem, poptávka zůstává slabá, proti oživení působí utlumená důvěra domácností a firem v ekonomický vývoj," dodal.
V nové prognóze ČNB zhoršila výhled, čeká růst HDP o 1,2 %
V nové prognóze centrální banka zhoršila výhled tuzemské ekonomiky pro letošní rok. Hrubý domácí produkt se podle ní zvýší o 1,2 %, v květnové prognóze předpovídala růst o 1,4 %. Průměrná inflace letos podle ČNB bude 2,2 %, v květnu čekala 2,3 %.
V příštím roce očekává ČNB zrychlení růstu ekonomiky, HDP by se měl zvýšit o 2,8 %. Proti předchozí prognóze centrální banka zlepšila výhled o 0,1 procentního bodu. V roce 2026 by měl hospodářský růst zvolnit na 2,4 %.
V letošním druhém čtvrtletí tuzemská ekonomika podle dat Českého statistického úřadu meziročně vzrostla o 0,4 % a mezičtvrtletně se HDP zvýšil o 0,3 %.
Inflační tlaky v ekonomice podle prognózy centrální banky odeznívají. V příštím roce by se průměrná inflace měla dostat na 2% cíl a setrvat by na něm měla i v roce 2026.
Odhad letošního průměrného kurzu koruny centrální banka v srpnové prognóze nechala na 25,10 EUR/CZK. V příštím roce předpokládá kurz 25 EUR/CZK a v roce 2026 by česká měna měla posílit na 24,70 EUR/CZK.
Ceny hypoték podle expertů ani poslední snížení sazeb výrazněji neovlivní
V reakci na srpnové snížení úrokových sazeb ČNB by podle expertů mohly zlevnit podnikové úvěry, naopak v případě hypoték výraznější změnu situace nečekají. Klesnout by podle nich měly úroky na spořicích a termínovaných účtech.
"Důsledkem snížení úrokových sazeb bude s největší pravděpodobností další pokles depozitních sazeb na trhu. Ať už půjde o spořicí, nebo termínované vklady," uvedl Petr Dufek. Zlevnění by se podle něj měly dočkat i úvěry pro podniky s variabilní úrokovou sazbou a časem. Hypotéky by měly sledovat spíše tzv. pětileté peníze na finančních trzích.
"Banky u hypoték na snižování sazeb zatím nereagovaly a ani po dnešku neočekáváme jejich zlevňování," upozornila analytička z FinGO Jan Vaisová. Předpokládá, že banky začnou snižovat sazby a nabízet akce až od září. "Snížení sazeb byl očekávaný krok, ke zlevnění hypoték to nepovede. Je to již započteno ve stávajících úrocích," poznamenal souhlasně zakladatel společnosti Orbi Jakub Škrabánek.
Sazby vyhlašované ČNB jsou krátkodobé. Sazby hypoték se však odvozují z dlouhodobých úrokových sazeb, což je dost odlišná kategorie, vysvětlil místopředseda představenstva Gepard Finance David Eim. Změny sazeb centrální banky se do sazeb hypoték nepromítají přímo. Hypotéky se řídí sazbami, které více méně kopírují ceny státních dluhopisů. Takže jako pokles ceny ropy neznamená automaticky levnější benzin, neznamená snížení sazeb ČNB automaticky levnější hypotéky, podotkl Michael Opočenský z OVB.
Zdroj: ČNB, ČTK