Velcí střadatelé mohou na Kypru přijít o třetinu vkladů

O víkendu bylo dosaženo dohody o poskytnutí pomoci Kypru ve výši 10 miliard eur ze strany EU a MMF. Dohoda zabránila hrozícímu scénáři defaultu kyperského státu, zhroucení jeho finančního systému a vystoupení země z EMU s možnými negativními dopady na stabilitu evropského a světového finančního systému, pokud by se investoři začali obávat, že k něčemu podobnému může dojít i u dalších evropských ekonomik postižených dluhovou krizí.

Podmínkou poskytnutí pomoci je získání dalších potřebných prostředků ve výši zhruba 6 miliard eur při řešení krize kyperského bankovního systému. Ten byl v podstatě původcem současné krize. Jeho velikost byla neúměrná velikosti ekonomiky, podobně jako například v Irsku byl silně postižen světovou finanční krizí, a poté byl ještě zasažen řeckou krizí.

V rámci řešení problémů bankovního sektoru bude zlikvidována druhá největší kyperská banka Laiki a její depozita pod 100 tisíc eur budou přesunuta do největší kyperské banky Bank of Cyprus. Depozita nad 100 tisíc eur v obou bankách budou zmrazena a jejich část využita k získání části z potřebných 6 miliard eur. Postiženi by měli být také držitelé dluhopisů těchto bank. Přesná výše ztrát na depozitech zatím není známá, spekuluje se o zhruba 30 %. Záviset to bude na tom, kolik prostředků se ještě podaří získat z dalších zdrojů (privatizace, vyšší daně).

Výhodou tohoto řešení je, že nepotřebuje schválení parlamentem, na kterém ztroskotal předchozí pokus. Záchraně Kypru by tak tentokrát už skutečně nemělo nic zabránit. Hlavním negativním dědictvím celé kyperské krize je a bude de facto připuštění dotknutelnosti úložek domácností v bankách (v případě prvního návrhu řešení dokonce i u pojištěné části). To může potenciálně snižovat jistotu střadatelů v případě vyhrocení krize v dalších státech EU. Přestože tato množnost momentálně vypadá hodně vzdáleně, nelze úplně podceňovat její množné dopady, a to především u Itálie a Španělska.

Otázkou je reakce Ruska, jehož občané mají na Kypru uloženo značné množství peněz a které negativně reagovalo už na první návrh řešení. Kypr se na Rusko minulý týden obrátil se žádostí o půjčku, to však odmítlo. Možné komplikace ze zainteresovanosti Ruska by ale měly mít omezený dopad.

Pozornost by se nyní měla v rámci EU přesunout především na Itálii, kde pokračuje snaha o řešení povolebního patu. Uklidnění na trzích tak nemusí být trvalé, riziko zhoršení situace a návratu dluhové krize stále trvá.