Ceny nemovitostí v Česku opět rostou. Pomůže to spotřebě domácností?

Návrat inflace do relativního normálu (u nás i v eurozóně by se měla příští rok držet poblíž 2% cíle centrální banky) a další růst výdělků pomohou domácnostem obnovit kupní sílu, kterou poničil prudký růst spotřebitelských cen v minulých letech. Je to potřeba zdůraznit zejména v případě kupní síly lidí v Česku. Reálný propad mezd byl u nás v evropském měřítku jeden z nejhlubších.

Kupní síla tuzemských domácností se navíc obnovuje pomalu. V letošním druhém čtvrtletí mzdy stále odpovídaly zhruba těm z poloviny roku 2018. V souladu s tím zůstává oživení spotřebitelské poptávky poměrně slabé. V tom se ale projevuje i stále relativně vysoká míra úspor.

Oživení na realitním trhu a s tím související rychlý růst úvěrové aktivity ale vysílají signály ohledně posílení spotřebitelské poptávky. Pohled na vývoj ve vyspělých ekonomikách od roku 2019 odhaluje vztah mezi mírou úspor domácností a vývojem cen nemovitostí.

V ekonomikách, kde domácnosti z velké části rozpouštěly nahromaděné úspory z doby pandemie, zároveň došlo k vysokému růstu cen nemovitostí. Například v USA, Austrálii nebo Japonsku ceny nemovitostí očištěné o inflaci vzrostly od roku 2019 o více než 10 %. A právě v těchto zemích míra úspor od roku 2019 výrazně klesla pod dlouhodobý průměr (a u prvních dvou zmíněných pod ním zůstává).

Tam, kde domácnosti stále spoří ve vysoké míře, či dokonce úspory navyšují, se nemovitostní trh naopak probouzí ztěžka. V Česku ale již lze pozorovat pozvolné obnovování růstu cen nemovitostí. A zpevnění tohoto růstu by bylo dobrou zprávou pro vývoj spotřebitelské poptávky.

Dopad cen nemovitostí na sentiment, úspory a spotřebu je umocněn vyšším podílem nemovitostních aktiv na čistém jmění domácností. Proto se například nesnáze realitního trhu v Číně projevují trápením tamní ekonomiky spojeným se slabou domácí poptávkou. Podobně, byť v menší míře, to hraje roli v Česku. Jmění tuzemských domácností je z velké části závislé na vývoji nemovitostního trhu s ohledem na vysoký podíl vlastního bydlení a částečně i na oblibu investic do nemovitostí.

Další růst cen nemovitostí by tak mohl vést k poklesu míry úspor, což se pozitivně projeví v útratách domácností. Realitní trh by se navíc mohl stát jedním z cílů pro nadměrné úspory přelévající se ze spořicích a dalších konzervativních produktů, které budou v prostředí klesajících úrokových sazeb ztrácet na atraktivitě.

_{Autorem textu pro deník E15 z 21. listopadu 2024 je ekonom Kevin Tran Nguyen z Komerční banky.}