Meziroční míra inflace v Česku v prosinci stoupla na 3 % z listopadových 2,8 %, analytici čekali výraznější růst cen
Spotřebitelské ceny v Česku v prosinci meziměsíčně klesly o 0,3 %. Tento vývoj byl ovlivněn zejména nižšími cenami potravin a nealkoholických nápojů. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 3 %, což bylo o 0,2 procentního bodu více než v listopadu, míra inflace ale zůstala pod očekáváním České národní banky. Průměrná míra inflace za celý loňský rok dosáhla 2,4 %. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad.
Meziměsíční pokles byl ovlivněn především nižšími cenami potravin a nealkoholických nápojů, kde klesly ceny ovoce o 2,8 %, zeleniny o 1,8 %, drůbežího masa o 2,2 % či mléčných výrobků. Naopak výrazně vzrostly ceny brambor (o 10,9 %) a másla (o 5,1 %). Klesaly ceny v kategorii alkoholických nápojů, například víno zlevnilo o 5,5 % a lihoviny o 2,5 %. V oblasti bydlení se snížily ceny zemního plynu o 2,4 %. Ceny zboží celkově klesly o 0,5 %, zatímco ceny služeb zůstaly na stejné úrovni jako v listopadu.
Ke zrychlení meziročního cenového růstu došlo zejména v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, a to i částečně vlivem většího meziměsíčního poklesu v prosinci 2023, a v oddíle doprava. Ceny vajec vzrostly o 36,3 % (v listopadu o 31,7 %), ceny olejů a tuků se zvýšily o 16,9 % (v listopadu o 10 %), ovoce o 5,9 % (v listopadu o 2,8 %), ceny čokolády a čokoládových výrobků stouply o 28 % (v listopadu o 15,8 %) a ceny nealkoholických nápojů o 5,9 % (v listopadu o 4,3 %). Vývoj cen v oddíle doprava byl ovlivněn především zmírněním poklesu cen pohonných hmot a olejů. Ty byly v prosinci meziročně nižší o 2,6 % (v listopadu pokles o 7,6 %).
Na meziroční růst cenové hladiny měly v prosinci největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde vzrostly ceny nájemného z bytu o 6,2 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 4,1 %, vodného o 10,9 %, stočného o 13,4 %, elektřiny o 8 %, tepla a teplé vody o 8,5 %. Ceny zemního plynu klesly o 5,5 %.
Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle alkoholické nápoje, tabák, kde se zvýšily ceny lihovin o 3,4 %, piva o 4,8 % a tabákových výrobků o 7 %. Ceny vína meziročně klesly o 2,3 %. V oddíle stravování a ubytování byly vyšší ceny stravovacích služeb o 6,4 % a ubytovacích služeb o 9 %. Ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje meziročně vzrostly o 1,7 %. V oddíle rekreace a kultura se zvýšily ceny dovolených s komplexními službami o 4,9 %. Na meziroční snižování celkové cenové hladiny působily v prosinci ceny v oddíle odívání a obuv, kde klesly ceny oděvů o 0,4 % a obuvi o 2,3 %.
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 1,7 %, zejména v důsledku růstu cen nových nemovitostí. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 103,1 %.
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 1,7 % a ceny služeb o 5 %.
"Průměrná míra inflace za rok 2024 činila 2,4 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,9 % a ceny služeb o 5,1 %," uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Analytici: Prosincová inflace potěšila, prostor pro snížení sazeb ČNB se zvětšuje
Meziroční růst spotřebitelských cen byl nižší, než očekávala Česká národní banka. Analytici tento vývoj hodnotí jako pozitivní signál pro ekonomiku a předpokládají, že by ČNB mohla již v únoru snížit úrokové sazby.
"Jakkoli může zvýšení meziroční inflace z listopadových 2,8 % na prosincových 3,0 % působit na první dojem varovně, naše interpretace je opačná – prosincová data nás potěšila. Zvýšení meziroční inflace je totiž zapříčiněno výhradně efektem srovnávací základny, když v prosinci 2023 došlo k velice výrazné meziměsíční deflaci, což tehdy souviselo s marketingovou strategií obchodníků s potravinami, kteří lákali zákazníky na 'předčasné' snížení DPH dříve, než ve skutečnosti začalo platit. Zároveň tehdy výrazně zlevňovaly pohonné hmoty," uvedl Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti CYRRUS.
"Rok 2024 přinesl zkrocení inflace. To v kombinaci se zvýšením reálných mezd podpořilo spotřebu domácností, která se stala hlavním motorem růstu české ekonomiky," říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Spotřebitelské ceny loni vzrostly o 2,4 %, což je mírně nad 2 % inflačním cílem ČNB. "Stále se jedná o vítanou změnu oproti rokům 2022 a 2023. Z pohledu vývoje spotřebitelské inflace v letošním roce bude velice důležitý leden. Na rozdíl od loňského roku budou letos do inflace kladně přispívat potraviny. Otazníkem pro letošek zůstávají ceny služeb. Od začátku ledna rostou i ceny ropy, které v kombinaci se silnějším americkým dolarem vytvářejí pro nejbližší týdny potenciál vyššího růstu cen v oddílu doprava (pohonné hmoty). Proinflačním rizikem je i zrychlení růstu cen v případě nájemného z bytu a imputovaného nájemného za bydlení. V souhrnu lze podle mě v letošním roce očekávat růst spotřebitelské inflace v rozmezí 2,2–2,7 %," uvedl Miroslav Novák, analytik ze společnosti AKCENTA CZ.
"Z pohledu ČNB není příjemný jen celkový výsledek (0,3 procentního bodu pod prognózou), ale i jeho struktura (u některých služeb lehce zvolnilo inflační momentum). Současně po slabším prosinci vše nasvědčuje o něco nižší 'klíčové' lednové inflaci. V lednu předpokládáme výrazné zpomalení energetické inflace. V tuto chvíli po nižších prosincových číslech náš model ukazuje namísto předpokládaných 2,7 % pokles lednové míry inflace spíše do blízkosti 2,5 %. To by mohlo ve finále vést k nižší inflační trajektorii v průběhu celého roku 2025 (průměrná hodnota v blízkosti 2,2 % namísto předpokládaných 2,5 %). Lednové číslo, které dostanou centrální bankéři (jako předběžný odhad) k dispozici až v den únorového zasedání (6. února), však tradičně bývá spojené s výraznou nejistotou v odhadech. Věříme, že pokud nakonec lednová inflace poklesne do blízkosti 2,5 %, bude to pádný argument pro snížení sazeb v únoru o 25 bazických bodů," sdělil Jan BUreš, hlavní ekonom Patria Finance.
"Prosincová inflace se pohybovala jeden procentní bod nad stanoveným cílem, což je na samém okraji tolerančního pásma. S příchodem prvních měsíců letošního roku by inflace měla začít klesat, stále se však bude pohybovat nad inflačním cílem," říká Štěpán Křeček.
"Pokud v lednu nenastane zvrat v dosavadním trendu, přepokládáme, že ČNB na svém únorovém zasedání opět sáhne ke snížení základní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu," dodává Vít Hradil.
Zdroj: ČSÚ, CYRRUS, BH Securities, AKCENTA CZ, Patria Finance