USA zavedly cla na dovozy z Mexika, Kanady a Číny. Ottawa a Peking spouštějí odvetu
Spojené státy v úterý 4. března uvalily nové celní sazby na dovoz z Kanady a Mexika, a to ve výši 25 %. Zároveň zvýšily tarifní zatížení čínského zboží o dalších 10 %. V reakci na to Čína oznámila, že od 10. března zavádí odvetná cla ve výši 10-15 % na vybrané americké výrobky. Kanadský premiér Justin Trudeau již předtím avizoval, že Ottawa v reakci zatíží 25% clem americký dovoz v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů.
Trump odůvodnil zavedení cel tím, že z Kanady a Mexika nadále proudí do USA omamné látky, především syntetický opioid fentanyl. Původně plánoval zavedení cel již na únor, rozhodl se ale o měsíc odložit jejich spuštění, aby dal sousedním státům prostor k přijetí opatření proti pašování drog a k posílení ochrany hranic.
"Kanada v reakci na tento neopodstatněný krok nezůstane pasivní," uvedl Trudeau v oficiálním vyjádření. Kanadský premiér zdůraznil, že v první fázi Kanada zavede cla na zboží v hodnotě 30 miliard kanadských dolarů a do tří týdnů rozšíří opatření na dalších 125 miliard. Tato opatření zůstanou v platnosti po stejnou dobu jako ta americká, dodal.
Podle informací agentury Reuters čínská vláda oznámila, že za týden začne uplatňovat 15% clo například na americkou drůbež, pšenici a kukuřici, zatímco na sóju a další komodity se bude vztahovat 10% sazba.
Evropa zatím stojí mimo celní přestřelku, je ale spíše jen otázkou času, kdy do ní bude vtažena. Donald Trump dlouhodobě upozorňuje na hluboký schodek USA v obchodu s Evropou, který se chce snažit cly (případně jednáním o jejich odvrácení) zmírnit.
"Rozhodnutí Trumpovy administrativy vyrukovat v otázce cel s takto těžkým kalibrem bude mít makroekonomické náklady, které budou v americkém hospodářství cítit. Pokud by zůstalo u cíleného navyšování celních sazeb v řádu jednotek procent, lze souhlasit s ekonomem Paulem Krugmanem, že zásahy budou jen těžko postřehnutelné. Pokud ale na tři ze čtyř největších obchodních partnerů uvalíte více než 20% cla, můžete si být jisti, že to bude cítit. Jednak poroste inflace (cla v tomto rozsahu ji mohou posunout zpět nad 4 %), jednak se omezí vývoz kvůli odvetným opatřením. Americká ekonomika si tedy koleduje o negativní nabídkový šok, kdy bude čelit vyšším cenám a horší výkonnosti," říká Jan Čermák, analytik z ČSOB.
Je otázka, jak dlouho budou cla platit. "Arbitry Trumpovy politiky budou nakonec voliči, kteří jsou zároveň spotřebitelé a investoři na kapitálovém trhu. Pokud v USA poroste inflace a ceny akcií budou klesat, může se nálada rychle změnit k horšímu a zafungovat jako důležitý korektiv silně kontroverzních opatření americké administrativy. Doplňovací volby do Kongresu jsou za necelé dva roky," upozorňuje Čermák. "Otázkou ale také je, nakolik bude Trump brát názory voličů v potaz, protože sám již nemůže být opět zvolen."
Zdroj: CNBC, AP
