Carsten Hesse (WOOD & Company): Od Draghiho se bude čekat reakce na světový holubičí let a slabou evropskou ekonomiku

První čtvrtletí pro akciové trhy v regionu střední a východní Evropy (CEE) nedopadlo zrovna nejlépe, většina indexů skončila v červených číslech. Překvapilo vás to? Nebo obecněji, co jiného jste opravdu nečekal?

Ceny ropy šly dolů rychleji, než jsme odhadovali. Během krátké doby barel zlevnil ze 120 na 105 dolarů, čekal jsem stabilizaci někde okolo 115 dolarů. Sehrál v tom roli i silnější americký dolar, v eurech se cena ropy tak strmě nepropadla, ale i tak mě to překvapilo. Stejně jako to, že výnosy z dluhopisů zemí CEE v prvním čtvrtletí rostly, ačkoli se dluhopisové fondy rozvíjejících se trhů dočkaly zvýšeného přílivu peněz. To moc nedávalo smysl, a možná právě proto se v posledních dvou týdnech děje pravý opak – výnosy jsou nyní níže než v prvním čtvrtletí.

Cenami dluhopisů výrazně hýbou akce velkých centrálních bank. Budou to i ve druhém čtvrtletí právě ony a zmíněná ropa, co určí, kterým směrem se trh vydá?

Ano, to je docela pravděpodobné. Nesmíme zapomenout ani na černé labutě, tedy události, které nikdo nečeká, jako byly například Kypr nebo výsledky italských voleb. Vždy je totiž možné, že se objeví něco, co prostě nikdo v modelech nemá. Mezi tím, s čím se už počítá, určitě hrají prim akce centrálních bank. Naposledy japonská centrální banka oznámila masivní uvolňování, které mimo jiné způsobilo i pokles výnosů z dluhopisů v regionu CEE. To způsobily carry trade obchody. Japonští investoři nakupují zahraniční dluhopisy, protože na nich vydělají, což bude zřejmě pokračovat.

Vedle akcí centrálních bank se trh opakovaně vrací ke stavu a výhledu americké a čínské ekonomiky. V Pekingu po dlouhém předávání moci mají nové vedení. Co od něj čekáte?

Co se Číny týče, první dva měsíce byly slabší. Investoři byli trochu zklamáni, mimo jiné kvůli obavám z možného návratu vyšší inflace. Index spotřebitelských cen byl vyšší, než se čekalo. Představitelé státního aparátu proto trochu šlápli na brzdu. Poslední data o vývoji cen jsou už ale lepší, než byl tržní konsensus, což zvyšuje pravděpodobnost, že nové vedení začne s rychlejším měnovým uvolňováním a že se dočkáme fiskálního stimulu. To by trhům pomohlo. V úterý to už ostatně signalizoval index, pod nějž spadají suroviny, který po zveřejnění indexu spotřebitelských cen posílil o zhruba 2 %. I proto si myslím, že Čína bude z pohledu trhů v příštích několika týdnech klíčová.

Spojené státy podle všeho kvůli nastartovaným automatickým úsporným opatřením ve druhém čtvrtletí mírně zpomalí. Jak pravděpodobné je, že to investorům zkazí náladu?

Americká data je nyní těžké číst. V prvních dvou měsících jsme se dočkali hodně dobrých výsledkům v poslední době se to ale trochu kazí. ISM v průmyslu i ve službách, které jsou v případě americké ekonomiky nejlepšími indikátory, nijak zvlášť nepotěšily. Slabé byly i počty nově vytvořených pracovních míst minulý týden. To by některé investory mohlo dovést k přesvědčení, že kvantitativní uvolňování bude pokračovat i v příštím roce. Z pohledu ekonomiky by to moc dobrá zpráva nebyla, ale trhy by z toho měly profitovat. Investoři se totiž podle mě nyní soustředí spíše na centrální banky a jejich akce než na makrodata.

Co si o tomto nastavení trhů myslíte? Nezadělávají si investoři na drastickou korekci?

Z dlouhodobého pohledu to určitě není moc zdravé, ale v krátkodobém horizontu je prostě potřeba přijmout jako fakt to, že centrální banky hýbou trhy. Čím více likvidity banky pošlou do systému, tím větší růstový potenciál akcie budou mít. Podívejte se do Japonska, kde je Nikkei na pětiletém maximu jen proto, že centrální banka roztočila tiskárny peněz.

Čekáte, že se Evropská centrální banka připojí, že systému nabídne další likviditu?

Evropská ekonomika je nesporně pod tlakem, což ostatně Draghi na své poslední tiskové konferenci zmínil. Všechny země, jejich centrální banky, navíc zastávají poměrně holubičí postoj. Jistě, ECB je vcelku konzervativní, ale třeba francouzská ekonomika začíná mít velké problémy a potřebuje pomoc evropských centrálních bankéřů. Proto si myslím, že bude narůstat tlak, aby Draghi snížil úrokové sazby a přišel s něčím, jako je program funding for landing v Británii nebo v Maďarsku. Problémem Evropy je, že tu objem půjček narůstá velice pomalu, což by ECB mohla pomoci změnit.

Pokud i toto vezmeme v potaz, co od akciových trhů zemí CEE ve druhém čtvrtletí čekáte?

Nemyslím si, že dojde k nastartování nějakého zásadního trendu, tedy dlouhodobějšího růstu nebo poklesu. Vidím to tak, že trhy budou stabilní. Možná na konci druhého čtvrtletí nahlásí mírně pozitivní výsledky. Mezi vítěze by přitom mohl patřit turecký bankovní sektor. Naopak firmy poháněné domácí poptávkou by mohly zklamat.