Šedá ekonomika: Malý dar a velká hrozba pro daňové (ne)poplatníky

Šedou ekonomiku tvoří v největší míře lidé, kterým se nedaří najít regulérní práci. Ve snaze o alespoň nějaký příjem pracují načerno, své příjmy nepřiznávají, a tedy ani nezdaňují. "V případě Spojených států nezáleží na tom, zda budeme hovořit jen o Američanech, nebo také o ilegálních přistěhovalcích. V obou případech je rozsah šedé ekonomiky obrovský," říká profesor ekonomie na Metropolitan State University of Denver Alexandre Padilla.

Americká a evropská mise šedé ekonomiky

"Šedá ekonomika byla tradičně doménou jihoamerických a jihoevropských států," říká Laura Gonzalezová, profesorka osobních financí na Fordham University. "Současná situace na trhu práce však tomuto fenoménu stále více nahrává i ve Spojených státech a v Evropě." Zatímco v roce 2009 v USA podle odhadů objem šedé ekonomiky dosahoval 1 bilionu USD, loni se již odhady pohybovaly kolem 2 bilionů USD (asi 8 % HDP). V Evropě se objem šedé ekonomiky za rok 2012 pohyboval ve vztahu k HDP v průměru kolem 19 %. Česká republika tak s 16,4 % patřila do lepší poloviny evropského spektra.

Laura Gonzalezová i přes hrozivě vyhlížející čísla obavy analytiků částečně mírní. "Většina těchto peněz skončí v pokladnách obchodníků, což paradoxně prospívá oficiální ekonomice," vysvětluje. "V krátkodobém horizontu lze šedou ekonomiku vnímat jako výraznou podporu oficiální ekonomiky. Od finanční krize došlo v Americe takřka ke zdvojnásobení osobní spotřeby a je potřeba si uvědomit, že za tímto trendem stojí částečně i peníze pocházející právě z šedé ekonomiky. Z dlouhodobého hlediska se ale samozřejmě jedná o velkou hrozbu."

Práce načerno ve všech sektorech

Mezi zažité modely patří propojení šedé ekonomiky s ilegální činností, například s výrobou a distribucí drog. Profesor ekonomie na Villanova University David Fiorenza upozorňuje, že tato představa již dávno neodpovídá skutečnosti. "Práce načerno, která tvoří největší podíl šedé ekonomiky, se v současnosti týká i zcela běžných zaměstnání. Kromě tradičního sektoru stavebnictví jde také o práci v zemědělství, v sektoru služeb, nebo dokonce v umění a kultuře. Načerno pracují chůvy, hospodyně, hudebníci i spisovatelé. Stěží byste našli obor, ve kterém je práce načerno tabu," říká.

Podle Petera McHenryho z William & Mary College je upozorňování na samotný systém neoficiální ekonomiky objevováním Ameriky. Růst objemu šedé ekonomiky však zaráží i jeho. "Práce načerno existovala odjakživa a domnívám se, že se ji nikdy nepodaří vymýtit. Skutečným problémem je současný růst počtu lidí, kteří své příjmy nepřiznávají, a neodvádějí tak žádné daně. Tento trend v plné síle reflektuje, v jak špatném stavu se trh práce nachází."

Pro Spojené státy je další hrozbou, která by akceleraci šedé ekonomiky mohla ještě více urychlit, nejistota ohledně budoucnosti imigrační politiky nebo dopadů Obamovy zdravotnické reformy. Podle nedávného průzkumu ADP Research Institute plánuje nemalá část zaměstnavatelů zkrátit pracovní dobu svých zaměstnanců na méně než 30 hodin týdně, aby eliminovali výdaje spojené s reformou zdravotnictví. Podle McHenryho takové opatření samozřejmě povede k jedinému výsledku - dalšímu růstu práce načerno.

Amerika v začarovaném kruhu

Řešení problematiky šedé ekonomiky je složité. Provázanost oficiální a neoficiální ekonomiky tvoří kruh, ze kterého je takřka nemožné vystoupit. Podle amerického správce daní (IRS) přišel jen v loňském roce rozpočet Spojených států kvůli neodvedeným daním takřka o 500 miliard USD. V roce 2001 to bylo pouze 384 miliard USD.

"Důsledky šedé ekonomiky jsou větší, než si kdokoli z nás dokáže představit," říká Fiorenza. "Ti, kteří odmítají odvádět daně, nadměrně zatěžují ty, kteří daně poctivě platí. Zatížení daňových poplatníků by mohlo být nižší, kdyby se americké vládě podařilo výběr daní zefektivnit. Namísto toho pozorujeme zvyšování stávajících a zavádění nových daní."

Nepřiznané příjmy mají negativní dopad taktéž na samotné "černé" zaměstnance. Pokud ilegální přistěhovalci přijdou o nepřiznanou práci, nemají nárok na žádné sociální dávky a de facto stojí i mimo zdravotnický systém, a to nejen v Americe, ale i v Evropě. "Vidina možnosti neplatit daně je samozřejmě lákavá. Z tohoto pohledu mě tedy růst objemu šedé ekonomiky nepřekvapuje. Výběr daní ale na druhou stranu není samoúčelný a domnívám se, že z dlouhodobého hlediska se jedná o velký problém, který je potřeba začít účinně řešit. Prací načerno o peníze nepřichází jen stát, ale i sami daňoví (ne)poplatníci," uzavírá Laura Gonzalezová.

Zdroj: USA Today