Letní černé labutě: Trh může vystrašit (geo)politika i růst sazeb

Eurokrize je stará známá, trhem ale může přes léto zahýbat řada dalších věcí. Mnohé přitom nemají s ekonomickými fundamenty pranic společného, shodují se přední analytici, které jsem oslovil v Londýně a v Praze. Jedním hlasem dodávají, že vše bude o schopnosti se dohodnut – jak se vyřeší česká politická krize, jak bude po volbách vypadat německá vláda nebo třeba na podobě Jihočínského moře.
Nick Beecroft (C-View): Sledujte jihočínské moře, Írán a americkou politiku
Nemyslím si, že tolik diskutované Slovinsko může být černou labutí. Právě proto, že o něm trh již mluví, už s jeho možnými problémy počítá. Černou labuť bych čekal na vyšší, geopolitické úrovni. Radím věnovat pozornost napětí v Jihočínském moři, to může způsobit jisté otřesy. Stejně tak by turbulence způsobil útok Izraele na Írán. Naopak Sýrie – i když je to smutný případ – podle mě nemá potenciál vyvolat šok, který by otřásl globálními trhy.
Co se týče pozitivního šoku, ten by mohl přijít ze Spojených států. Republikáni a Demokraté by se mohli dohodnout na snížení schodku, které by omezilo dopady sekvestrace. To by povzbudilo ekonomiku.
Petr Dufek (ČSOB): Českem může zacloumat (i) domácí politická agónie
Políček české ekonomice může zasadit tuzemská politická agónie spojená s přípravou předčasných voleb, která vyvolává zmatky v legislativním procesu. Doporučuji také sledovat extrémy počasí, které mohou mít nepříznivý dopad na úrodu a na průmyslovou produkci. Šok by mohla způsobit i další fáze evropské dluhové krize, přicházející z Řecka nebo z dalších zemí. Ta by totiž zvýšila rizikovou averzi vůči nejádrovým zemím eurozóny, tedy i zemím střední a východní Evropy. Nepříjemná je také dlouhodobá stagnace evropské ekonomiky spojená s oddlužením a nedostatkem úvěrů. V neposlední řadě je potřeba sledovat další prudký vzestup dlouhých sazeb vyvolaný ústupem od amerického kvantitativního uvolňování.
Pozitivní šok by mohl přijít z Německa v podobě trvalejší a výraznější poptávky v Německu, respektive v Evropě, která by navýšila zakázky českého průmyslu.
James Knightley (ING): Labutě mohou vyletět odkudkoli – z Evropy, Číny i odjinud
Evropa zůstává zdrojem velkých obav. Nějaká forma bankovní krize v jedné z velkých ekonomik by byla určitě zásadní zprávou pro celý svět. Co se Číny týče, panují obavy z nadměrného půjčování v určitých oblastech, to ale není nic až tak nového. No a vojenská akce na Blízkém východě by mohla dostat pod tlak trh s ropou, což by znamenalo vyšší cenu barelu, která by následně mohla utlumit globální hospodářství.
Tomáš Vlk (Patria Finance): Trhy by mohl nakopnout program na očištění čínských bank
Tornáda, teroristické útoky nebo válku s Íránem ponechávám stranou. Hodně rizik vytváří proces utahování měnové politiky ve Spojených státech. Velký dopad na trhy by například mělo spuštění velkého odlivu kapitálu a nárůst výnosů v masivně zadluženém Japonsku. V Evropě je pojistkou proti dramatickému růstu výnosů program OMT Evropské centrální banky. Pokud by však německý ústavní soud vyřadil z účasti Bundesbank, negativní reakce by asi byla značná.
Naopak pozitivní vliv by mohl mít nějaký masivní program na ozdravení bankovního sektoru v Číně. Dílčí opatření na jeho podporu už přišla, zatím se smíšenými výsledky. Čínské vedení se tak možná odhodlá k významnější akci.
John Hardy (Saxo Bank): Černou labuť může vypustit (německý) volič
Černou labutí by se mohly stát německé volby. I když asi ne přímo černou labutí, ale významnou událostí, pokud s nimi tedy bude spojeno hodně politické nejistoty. Německo je jádro Evropy, její rozhodující hlas.
Šok do systému ale může vyslat i politika jiné země, například Británie nebo Španělska, kde měli nedávno vládnoucí konzervativci problémy s korupcí a různými dalšími skandály. Socialisté i konzervativci tak v očích veřejnosti ztrácejí, a zároveň existuje nedůvěra k eurokratům. Ti často dělají, co si myslí, že lidem prospívá, aniž by naslouchali tomu, co si lidé skutečně myslí. To je podle mě hodně nebezpečný koktejl, zejména když je ekonomika v krizi. Je totiž možné, že se lidé rozhodnou volit ty, kteří podle nich budou dělat to, co chtějí.
Miroslav Plojhar (Česká spořitelna): Skok na sazbách je jen předkrm
Fed bude následovat trh a začne utahovat měnové podmínky kvůli obavám z inflace a nestability finančního systému. Tedy skutečně utahovat šrouby, nejen říkat, že možná v budoucnu zpomalí měnovou stimulaci (QE). Snaha Fedu nezůstat "za křivkou" utvrdí úrokový trh v jeho nedávno započatém trendu a povede ke skokovému nárůstu sazeb, a to mnohem výše, než sahají současné představy o tom, jaká úroveň sazeb je ještě snesitelná.
Brzký obrat politiky Fedu se nejeví příliš pravděpodobně, avšak nebude to blesk s čistého nebe. Bude mít masivní dopad nejen na úrokové trhy, ex post bude dobře zdůvodnitelné, proč k němu došlo.
Štěpán Pírko (Colosseum): Dluhopisy jako největší riziko
Předpovídat událost typu černé labutě Nassima Taleba je už ze samotné podstaty tohoto pojmu nemožné. Nelze očekávat něco, co má být neočekávané. Jinými slovy, pokud bychom černou labuť očekávali, přestala by být černou labutí. Nicméně v mírně volnějším výkladu pojmu bychom mohli hovořit o události převážně neočekávané.
Na finančních trzích by takovou událostí, navíc s velkým dopadem, určitě mohla být náhlá ztráta důvěry investorů ve státní dluhopisy vyspělých zemí. Kurzy těchto cenných papírů posledních 30 let téměř nepřetržitě rostly a nepoznaly významnou krizi, z paměti aktivních investorů tak již zmizela informace, že by to kdy mohlo být jinak. Navíc panuje takřka bezmezná víra v to, že země, která si může natisknout vlastní měnu, nemůže v praxi zbankrotovat. Historie však hovoří jinak a není obtížné takové případy najít, včetně významných zemí. Současná realita, kdy jsou vyspělé země zadlužené na hranici únosnosti a dluhy se dále prohlubují, nás nutí se ptát: Jak dlouho to ještě může trvat?