Evropská dluhová krize zdaleka nekončí
Před pár měsíci jen málokdo čekal, že se euru podaří tak silně a trvale odrazit od několikaletých minim. Vládám Španělska a Portugalska se podařilo upsat dluhopisy v podstatě bez problémů a eurodolar se vyhoupl zpátky nad hodnotu 1,3. Je tedy evropská krize u konce? Na takové tvrzení je ještě brzy, řada problémů totiž zůstala nevyřešena.
Na trh se vrátila důvěra především po zásahu evropských institucí, které v květnu ustanovily obrovský záchranný balík, který měl především zabránit přelití problémů Řecka do dalších jihoevropských států. Investoři si také hodně slibují od "ekonomické vlády", která by v rámci EU měla koordinovat fiskální politiku jednotlivých zemí.
V neposlední řadě byla s úlevou přijata úsporná opatření vlád Řecka, Španělska i Portugalska, která by měla, sice bolestivě, zamezit prohlubování schodků státních rozpočtů.
Reformy musejí pokračovat
Kroky jihoevropských vlád a celé Unie byly vynuceny krizí. Evropská ekonomika se (zatím) zastavila na hraně propasti. Dosavadní kroky však vyvolávají další otazníky – bude španělskou reformu pracovního trhu následovat také Portugalsko a Itálie? Bude EU schopna svojí případnou "ekonomickou vládou" dostatečně tlačit na spotřebitelské chování obyvatel (a vlád) jednotlivých zemí? A bude vůbec idea této vlády přijata všemi členy Unie?
Aby to nedopadlo jako se zátěžovými testy evropských bank. Ty byly samy o sobě velice dobrým a potřebným nápadem – ukázat skutečnou kondici evropského finančního sektoru a obnovit důvěru v něj. Výsledky však byly přijaty s velkými výhradami.
Zátěžové testy evropských bank: Co přinesly?
Podle řady expertů totiž výsledek (7 z 91 bank by "nepřežilo" ztížené podmínky v případě prohloubení krize, z toho bylo 5 španělských spořitelen, o jejichž problémech byli všichni přesvědčeni předem) pouze ukázal mírně nastavená kritéria. Evropa tak zase jednou došla jen "do půlky cesty". Wolfgang Münchau z Financial Times si nebral servítky: "Pokud byste testovali hračky pro děti tak, jako Unie testovala banky, skončili byste ve vězení. Celé to mělo vyvolat dojem, že Unie něco řeší. Ale neřeší."
Důvěra se zvýšila, ale co dál?!
Evropě se i díky zátěžovým testům podařilo alespoň na čas zvýšit důvěru trhu. Stále však existují obrovské rozdíly, které z evropského unijního kolosu dělají pořádně nepřehledný "eintopf".
Na jedné straně je Německo se svou silnou ekonomikou a vysokou konkurenceschopností. Na druhém pólu mezi velkými ekonomikami je Španělsko se svými rozpočtovými problémy. Ano, tato nerovnováha vznikala dlouhá léta, ale přesto by politici a ekonomové měli věnovat větší pozornost jejímu postupnému narovnávání. Reformy ve Španělsku, Řecku a dalších zemích musejí pokračovat, aby došlo k nastartování růstu, nejen zpomalení propadu.
Sledujte vývoj měnového páru EURUSD
Do té doby bude Evropa stále zaostávat za ostatními velkými ekonomickými hráči. Mezinárodní měnový fond snížil svůj výhled růstu zemí eurozóny na 1,3 procenta v roce 2011 a zachoval velice nízký výhled 1 procenta pro rok letošní. Pomalý růst bude velkou překážkou v boji s nezaměstnaností na starém kontinentu.
Evropa dokázala s poměrně špatnými kartami slušně "zablafovat" a vyhrát jednu dvě partie. Dluhová krize je však silný protihráč, a pokud Unie a eurozóna nevyloží na stůl královskou postupku, krize eura a celé evropské ekonomiky hned tak neskončí.
Zdroj: Time
