Po deseti letech: Krize, rozmach Číny a drahá ropa
Někdo počítal (nesprávně) nové tisíciletí od roku 2000. Pro toho dekáda skončila před rokem. Pro všechny ostatní nabízíme výběr pěti zásadních událostí nebo trendů, které ovlivnily ekonomiku, energetiku a dopravu v uplynulých deseti letech.
Hospodářská krize
Na konci roku 2006 se začal otřásat hypoteční trh v USA, jehož kolaps postupně přerostl v globální hospodářskou krizi, nejhorší od 30. let minulého století. Naplno krize udeřila v září 2008, kdy vláda USA oznámila, že převezme kontrolu nad polostátními hypotečními agenturami Fannie Mae a Freddie Mac, a kdy investiční banka Lehman Brothers vyhlásila největší bankrot v dějinách USA.
Následné období bylo poznamenáno bankroty, srovnatelnými jen s předešlými krachy firem jako Enron či WorldCom, a propady akciových trhů. Krize stáhla ekonomiku řady zemí do recese, několik zemí se muselo dohodnout s MMF na pomoci a Island nebo Řecko se ocitly na prahu státního bankrotu.
Jednotlivé země i instituce schválily záchranné plány za stovky miliard USD a EU a USA přijaly regulace finančního sektoru. Za hlavní viníky krize jsou označováni bankéři, špatná regulace finančnictví a ratingové agentury, které hodnotí úvěrová rizika.
Ekonomický boom v Číně
Čína se během uplynulého desetiletí vypracovala na pozici druhé největší ekonomiky světa po USA a její rozmach zasahuje už téměř do všech sfér ekonomiky. Nejlidnatější země světa je nejrychleji rostoucí velkou ekonomikou světa, světově největším exportérem, dovozcem aut, producentem mnoha surovin, letos předstihla USA na pozici největšího spotřebitele energie, a díky obřím devizovým rezervám je i předním věřitelem.
Pokračuje také expanze čínských firem do zahraničí a země je od vstupu do WTO v roce 2001 atraktivní oblastí pro investice. Asi největší pozornost na poli investic vzbudil prodej výroby osobních počítačů americké IBM čínskému Lenovu v roce 2005.
Čína je na druhou stranu kritizována za porušování autorských práv a poskytování zakázaných dotací. USA také tvrdí, že je čínská měna výrazně podhodnocena, což dává čínským firmám nespravedlivé výhody. EU se proti levnějším dovozům z Číny brání antidumpingovými cly, která však pokrývají jen zlomek dovozu.
Zavedení eura
Jednotná evropská měna euro startovala v roce 2002 s velkou pompou, přitom už při vstupu 4 z 11 členů (Francie, Německo, Itálie a Portugalsko) měly problémy se splněním rozpočtových kritérií. Řady "hříšníků" se postupně rozšiřovaly, ale místo vynucení rozpočtové disciplíny si země eurozóny zprvu jen rozšířily okruh výjimek.
Až s příchodem finanční krize, kdy se začaly otřásat samotné základy eura, šéfové členských zemí nejprve vytvořili záchranný fond, původně kvůli Řecku, které přitom do eurozóny vstoupilo na základě zfalšovaných statistik. Později z fondu přislíbili pomoc i Irsku.
Na podzim 2010 pak ministři financí mírně zpřísnili sankce za porušování pravidel eurozóny a schválili reformu finančního dohledu v EU (vytvoření čtyř panevropských regulačních orgánů), která má začít fungovat od roku 2011.
I přes téměř existenční problémy, s nimiž se nyní eurozóna potýká, se od ledna rozšířila o 17. zemi - Estonsko.
Další dva hlavní trendy uplynulé dekády najdete v pokračování článku na serveru Profit.cz
