Jeremy Siegel: Legenda investování o ETF

Co vidíte jako největší pozitivum a negativum v rámci vývoje ve světě indexování v posledních 20 letech?

Myslím si, že nejpříznivější byl rozvoj inteligentního indexování a fundamentálně váženého indexování. Je to velký průlom indexových fondů, se kterými Jack Bogle začal před 40 lety.

Je již indexování mainstreamovou strategií?

Trend směrem k indexování není zdaleka u konce. Přichází stále více důkazů, že aktivní manažeři po zahrnutí poplatků zaostávají za indexy. Stále je mnohem více peněz v "neindexových" strategiích. Takže si nemyslím, že by rozmach indexování byl již za zenitem. Neříkám tím ale, že nepřišel vrchol indexových produktů. Ačkoli lze očekávat inovace, v dolarovém vyjádření budeme pozorovat zdravé toky z "neindexovaného" do "indexovaného" světa.

Nahradí či potlačí nakonec ETF dosud velice populární podílové fondy?

Věřím, že se tak stane. Existuje pro to řada důkazů. Zaprvé, ETF jsou velmi dobře uzpůsobeny pro indexový prostor a myslím si, že tento segment bude nadále růst. Plusem jsou daňové výhody a flexibilita, kterou lidé chtějí při správě majetku. Investoři chtějí být schopni prodávat a nakupovat v okamžiku, kdy oni sami chtějí. Nechtějí dostávat dopisy od fondů, že mohou provést pouze jednu nebo dvě transakce za měsíc nebo za rok. Tato honba po transakční svobodě bude pokračovat. Je důležité, aby indexové fondy zůstaly konkurenceschopné svými poplatky. Pro úspěch nestačí produkt pouze nazvat indexovým fondem, pokud není konkurenceschopný.

Jak podle vás ETF změnily fondové odvětví?

ETF zaujaly větší flexibilitou, která je jejich nejdůležitějším rysem. S těmito produkty nepotřebujete povolení od správce aktiv k většímu množství transakcí. Podobná omezení jsou největší nevýhodou standardního podílového fondu.

Smart beta je jedno ze zaklínadel. Co čekáte do budoucna?

Jako podporovatel fundamentálně váženého indexování vidím silný trend využívaní těchto faktorů. Historicky umožňovaly investorům předběhnout indexy vážené podle tržní kapitalizace. Nebyl bych překvapen, kdyby více než 50 % všech indexových aktiv ve správě nakonec přešlo do strategií chytrého indexování.

Jaká je budoucnost indexování, co se týče růstu nebo pokrývaných tříd aktiv, strategií a inovací?

Velké inovace byly spojeny s akciemi, stále je zde ale prostor k dalším. Byl jsem vždy kritikem metod mezinárodní diverzifikace - díváme se jen na zemi původu a měříme riziko a výnosy jednotlivých zemí. Vždy jsem si myslel, že by bylo přirozené provádět diverzifikaci podle odvětví, ale to se ještě příliš často neděje.

Vidíte místo pro aktivní i pasivní management, podle podmínek?

Myslím si, že zde místo pro aktivní management je, pokud je velmi disciplinovaný. Mnozí investoři říkají: "Proč nevyužít trochu svou inteligenci a nevydělat o trochu více než s mechanickou metodou výběru akcií?" Jednou ze známek indexování je ale disciplinovaná strategie, která může být replikována kýmkoli a má jasně předem daná pravidla. Pokud ji nelze replikovat, je to jiná strategie - ať dobrá, či špatná.

Byla finanční krize celkově dobrá, nebo špatná pro indexové investování?

Když řeknete finanční krize, ve skutečnosti máte na mysli medvědí trh, který po krizi následoval a byl nejhorší za posledních 75 let. Propad S&P 500 byl šokující. Jen několik aktivních manažerů se s ním "nesvezlo". Od března 2009 ale indexy předčily většinu portfoliomanažerů. Mnozí, kteří se pokoušeli vybírat akcie nebo specificky alokovat peníze, zaostali za trhem. Pokud se indexový investor pustil do bouře krize, vydělal.

Jak vidíte budoucnost, když se díváte na aktuální situaci na finančních trzích?

Navzdory silnému býčímu trhu nevěřím, že jsou akcie nadhodnocené. Myslím si, že jsou stále o něco níže oproti své vnitřní hodnotě. Zahrnuji do toho svá očekávání ohledně úrokových sazeb. Dlouhodobě potřebujeme, aby pokračoval v růstu světový obchod. Světový růst je důležitý a mladé trhy mají pro budoucnost velký význam. Jak jsem naznačil v knize Budoucnost investorů, úspory posilující střední třídu v mladých ekonomikách podpoří ceny akcií.

Jak se mají investoři ve svých portfoliích poprat se současným nízkoúrokovým prostředím?

Měli by nakupovat dividendové akcie, tedy akcie firem vyplácejících nějakou část zisku akcionářům. Důležitý je dividendový výnos i růst výplaty podílu na zisku. Věřím, že během následujících 5 až 10 let budou dominovat dluhopisové výnosy.

Na co by se měli investoři dívat, aby odhalili znamení tržního vrcholu? Jak se investor vyhne krachu?

Historie ukázala, že jen málo lidí je schopno nakonec vyskočit z trhu na vrcholu. "Přepálené" valuace by byly zřejmě tím znamením, což není aktuální případ. Naproti tomu v březnu 2000, kdy byly P/E poměry S&P 500 nad 30, to byl nebezpečný signál.

Řekl bych, že pokud trh půjde nahoru v prostředí prudce rostoucích úrokových sazeb, bude potřeba akciové pozice zrevidovat. Nemluvím o zvýšení úrokových sazeb, které očekáváme v letošním roce. Mluvím o mnohem agresivnějším růstu úroků. Také se dívám na malé akciové indexy ve vztahu k indexům velkým. Malé loni zaostávaly, ale v tomto bodě bych to nenazýval signálem pro medvědí trh, protože tyto akcie přinášely nadvýkon po většinu předchozího roku.

Co je největší chyba investorů?

Pokusy o časování trhu. A také prodeje na dně a nákupy na vrcholku. Investoři vyskakují z akcií, když jsou pesimističtější a vládne panika, a naskakují do nich, když je každý optimistický a něco visí ve vzduchu. Také dělají chyby s upřednostňováním akcií, které vykázaly nadvýkon. Udělali by lépe, kdyby se přesunuli disciplinovaně k indexovým fondům.

Jakou roli hraje indexování ve vašem vlastním portfoliu?

Mé portfolio je prakticky, kromě několika speciálních situací, složeno čistě z chytře indexových produktů.

Zdroj: ETF.com