Evropské akcie v úterý zlevnily, investoři čekají na první signály z výsledkové sezóny

Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,07 % na 457,21 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,23 % na 7 130,23 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 0,34 % na 15 146,87 bodu a francouzský CAC 40 odepsal rovněž 0,34 % na 6 548,11 bodu.

Mezinárodní měnový fond v podzimní prognóze uvedl, že pro letošní rok počítá s růstem globálního HDP o 5,9 %, v letní predikci předpovídal 6% tempo růstu. Měnový fond v létě předpokládal, že s postupem očkování se globální ekonomika začne vracet k normálu. To se děje, proti původním odhadům však pomaleji. Jako problém se ukazuje koronavirová mutace delta, ale i související potíže v dodavatelských řetězcích. To v mnoha zemích přispívá i k růstu inflace, která se ale podle fondu ve většině zemí v příštím roce vrátí na úrovně z doby před pandemií. Fond ale připouští, že inflační výhled je obestřen značnou nejistotou.

Hlavní úterní události na evropských trzích

• Britští zaměstnavatelé v září vytvořili 207 000 pracovních míst, počet zaměstnanců na výplatních páskách se tak ocitl na rekordu. Míra nezaměstnanosti za tři měsíce do konce srpna klesla na 4,5 % z předchozích 4,6 %, kde byla na konci července. Oznámil to v úterý britský statistický úřad. Čerstvá data by podle analytiků mohla přispět k tomu, že britská centrální banka zvýší úrokové sazby.
• Důvěra investorů v německou ekonomiku se v říjnu opět zhoršila, pokles vykázala už pátý měsíc za sebou, uvedl v úterý institut ZEW. Jeho index důvěry klesl na 22,3 bodu ze zářijových 26,5 bodu, a výrazně tak zaostal za odhady. Investory mimo jiné znepokojují problémy v dodavatelských řetězcích. Analytici v anketě agentury Reuters v průměru očekávali, že říjnová hodnota indexu klesne na 24 bodů.
• Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý zveřejnil pětiletý investiční plán v hodnotě 30 miliard eur zaměřený na dekarbonizaci průmyslových gigantů, podporu startupů a přesun výroby některých produktů do Francie. Země se podle něj stane lídrem v oblastech, jako je jaderná či obnovitelná energie. Informovala o tom agentura Reuters.
• Tempo růstu ekonomické aktivity v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) bude po pandemii i nadále jen mírné. Vyplývá to aktuálních ukazatelů organizace. OECD na jejich základě předpokládá mírné tempo růstu nad úrovní trendu v Kanadě, v eurozóně jako celku a v Británii. Hůře si povede Francie.
• Německé aerolinky Lufthansa splatily 1,5 miliardy eur ze záchranného balíku, který jim německá vláda poskytla kvůli dopadům pandemie covidu-19. Společnost na to použila peníze, které získala prodejem nových akcií. Zbývající miliardu eur státní pomoci chtějí největší evropské aerolinky splatit do konce roku. Pokud tak učiní, tichá účast německé vlády v nich skončí.
• První zelené dluhopisy, které v úterý vydává Evropská unie, se setkaly s rekordním zájmem, uvedla agentura Reuters s odvoláním na informace od hlavního manažera nabídky. EU nabízí 15leté dluhopisy za 12 miliard eur, zájem však byl o dluhopisy za více než 135 miliard eur. Nabídka tak byla rekordní jak z pohledu velikosti emise, tak podle výše poptávky po zelených dluhopisech. EU tak učinila první krok k tomu, aby se stala největším emitentem dluhopisů, které budou financovat aktivity přátelské k životnímu prostředí.
• Globální ekonomika v letošním roce poroste o trochu pomaleji, než předpokládaly dosavadní prognózy. V podzimním výhledu to v úterý uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Pro letošní rok počítá s růstem o 5,9 %, zatímco v letní aktualizaci předpovídal 6% tempo růstu. Za zhoršením jsou podle fondu vážnější dopady pandemie. Výhled na příští rok fond ponechal na 4,9 %.
• Ruský plynárenský gigant Gazprom začal využívat své zásoby, aby zvýšil dodávky zemního plynu prostřednictvím plynovodů a stabilizoval rostoucí ceny suroviny. Uvedl to náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov v pořadu společnosti BBC. Odmítl rovněž tvrzení, že Rusko omezuje dodávky plynu na evropský trh, který nyní zažívá prudký růst cen plynu i elektřiny.
• Německo: Index velkoobchodních cen v září meziročně vyskočil o 13,2 % (srpen: +12,3 %), meziměsíčně stoupl o 0,8 % (srpen: +0,5 %).