Evropské akcie ve čtvrtek zdražily, dařilo se odvětví základních materiálů

Panevropský index STOXX Europe 600 stoupl o 1,20 % na 465,92 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 0,92 % na 7 207,71 bodu, německý DAX přidal 1,40 % na 15 462,72 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 1,33 % na 6 685,21 bodu.

Investoři nyní budou sledovat hlavně rozjíždějící se americkou výsledkovou sezónu. Finanční ústavy Bank of America, Citigroup a Morgan Stanley v třetím čtvrtletí zvýšily zisky, a to výrazněji, než se očekávalo. Hospodářské výsledky podpořily různé faktory včetně vysokých příjmů z poradenské činnosti a pokračujícího rozpouštění rezerv na špatné úvěry, které si banky loni vytvářely kvůli obavám z dopadů koronavirové krize.

Hlavní čtvrteční události na evropských trzích

• Přední německé ekonomické instituty snížily svůj společný výhled růstu největší evropské ekonomiky na letošní rok, neboť výrobu nadále ohrožují slabé dodávky. Hrubý domácí produkt se podle institutů zvýší o 2,4 % místo původně očekávaných 3,7 %. V příštím roce naopak čekají rychlejší oživení.
• Období levných potravin, které už trvá 20 let, bude v Británii brzy minulostí. Inflace spotřebitelských cen totiž u potravin pravděpodobně dosáhne dvouciferných hodnot, varovala ve čtvrtek společnost 2 Sisters Food Group, která je největším producentem drůbežího masa na britských ostrovech. Příčinu vidí v rostoucích nákladech napříč dodavatelským řetězcem.
• Růst cen ropy a zemního plynu zvýšil hodnotu majetku v ruském státním investičním fondu na rekordní úroveň. Prezident Vladimir Putin si ale přeje schovat rezervy na horší časy. Když letos schválil 35 miliard dolarů na infrastrukturní projekty, nařídil vládě další výdaje omezit. Podle informovaných zdrojů není na cestě mnoho dobře připravených projektů.
• Akcionáři polské rafinérské společnosti Lotos ve čtvrtek schválili prodej některých aktiv, aby tak splnili podmínky stanovené Evropskou komisí pro plánované převzetí Lotosu větším domácím konkurentem PKN Orlen. Informovala o tom agentura Reuters.
• Finanční představitelé skupiny G7, která sdružuje sedm největších ekonomik světa, schválili 13 zásad veřejné politiky pro digitální měny centrálních bank (CBDC). Tyto měny by měly být založeny na transparentnosti, právu a správném řízení ekonomiky. Ve svém sdělení to ve středu uvedli ministři financí a centrální bankéři G7.