Drahá ropa zvýšila hodnotu majetku ruského státního investičního fondu na rekord
Růst cen ropy a zemního plynu zvýšil hodnotu majetku v ruském státním investičním fondu na rekordní úroveň. Prezident Vladimir Putin si ale přeje schovat rezervy na horší časy. Když letos schválil 35 miliard dolarů na infrastrukturní projekty, nařídil vládě další výdaje omezit. Podle informovaných zdrojů není na cestě mnoho dobře připravených projektů.
Fond, který se oficiálně nazývá Fond národního blahobytu (FNB), spravuje příjmy Ruské federace z prodeje ropy. Vznikl jako rezervní fond na podporu důchodovému systému. Ruská vláda očekává, že jeho majetek se z nynějších zhruba 190,5 miliardy dolarů do roku 2024 zvýší na 300 miliard dolarů.
"Šetrné nakládání s příjmy z ropy je obrovským pozitivem, co se týče atraktivity Ruska v očích zahraničních investorů," uvedla ekonomka Elina Ribaková z lobbistické organizace Institute of International Finance. "Všechno nelze řídit z centra, a to ani s těmi nejlepšími úmysly. Po desetiletí jsme byli svědky špatného řízení investičních projektů," dodala.
Putin tento týden nazval "hlavním nepřítelem" nízké mzdy milionů Rusů. Přesto se dlouhodobě zaměřuje na omezení veřejného dluhu a na rychlou obnovu rezerv, když loni v souvislosti s pandemií covidu-19 výdaje zvýšil. Navrhl pouze mírný nárůst sociálních výdajů. Ruská vláda podle ratingové agentury Fitch Ratings letos získá zhruba 40 miliard dolarů jako dodatečné příjmy z prodeje ropy a plynu.
"Obecná tendence naznačuje návrat k době před nástupem covidu-19, k téměř vyrovnanému rozpočtu, který upřednostňuje úspory do rezerv před investicemi a má mírný plán zadlužování," napsal ekonom společnosti Sova Capital Arťom Zajgrin.
Putin chce zvýšit hranici, od které může vláda začít vynakládat prostředky na infrastrukturní projekty, ze současných sedmi na deset procent hrubého domácího produktu. Očekává se, že díky příjmům z ropy a zemního plynu dosáhne fond vyšší hranice až koncem příštího roku.
Ministerstvo financí uvedlo, že rezervy jsou potřeba k snížení dlouhodobých rozpočtových a makroekonomických rizik, která se mohou objevit při transformaci energetiky. Odkazovalo přitom na fakt, že přechod hlavních spotřebitelských trhů z ropy a zemního plynu na nízkouhlíkové zdroje energie může ruským veřejným financím zasadit velkou ránu.
Zdroj: ČTK
Aktuality
