Evropské akcie v úterý zpevnily, zisky hlavních indexů byly zhruba do procenta

Panevropský index STOXX Europe 600 stoupl o 0,73 % na 436,22 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 1,03 % na 7 452,84 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem 0,29 % na 14 422,35 bodu a francouzský CAC 40 zpevnil o 0,35 % na 6 657,53 bodu. Sektor ropy a plynu přidal téměř pět procent a odvětví těžby zpevnilo o bezmála tři procenta.

V indexu STOXX Europe 600 výrazně posílily akcie společností Team Viewer (+8,62 %), Rheinmetall (+7,03 %) nebo Repsol (+6,83 %). Nedařilo se naopak cenným papírům firem TAG Immobilien (-11,86 %), Wizz Air Holdings (-9,57 %) či Deliveroo (-5,49 %).

Nejdůležitější úterní události na evropských trzích

• Německá vláda chce stanovit maximální ceny plynu a dálkového tepla pro domácnosti a menší firmy již od ledna nadcházejícího roku a ne od března, jak původně plánovala. V úterý o tom informovaly agentura DPA a web magazínu Der Spiegel, které mají k dispozici příslušný návrh zákona. Snížené ceny budou od ledna platit i průmysloví zákazníci, maximální cena se ale stejně jako v případě domácností bude týkat části průměrné roční spotřeby. Vláda tak chce povzbudit odběratele k úsporám.
• Globální ekonomika by se v příštím roce měla vyhnout recesi. Nejhorší energetická krize od 70. let 20. století ale vyvolá prudké zpomalení, které nejvíce zasáhne Evropu. Tempo růstu světového hrubého domácího produktu v příštím roce klesne na 2,2 % z letošních 3,1 %. V roce 2024 pak mírně zrychlí na 2,7 %. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
• Přibližně třem čtvrtinám německých podniků, které při výrobě využívají zemní plyn, se podařilo snížit spotřebu této suroviny jen s minimálním dopadem na produkci. Vyplývá to z průzkumu, který v úterý zveřejnil hospodářský institut Ifo. Z dotazování podniků dále vyplynulo, že prostor pro další úspory už je omezený.
• Téměř každý pátý obyvatel Německa musel už v této době vysoké inflace a energetické krize kvůli pokrytí každodenních výdajů sáhnout po úsporách. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v úterý zveřejnila agentura Kantar. Rostoucí inflace snižuje kupní sílu spotřebitelů. Informovala o tom agentura Reuters.
• Bělorusko chce od ledna zvýšit poplatek za tranzit ropy o 39 %. Odůvodňuje to očekáváním, že objem ropy v běloruské části přepravního systému klesne o polovinu. S odvoláním na Igora Ďomina, mluvčího ruské společnosti Transněfť, o tom v úterý informovala agentura TASS.
• Ruský plynárenský gigant Gazprom by mohl od 28. listopadu začít snižovat dodávky plynu do Moldavska přes Ukrajinu. Oznámil to v úterý Gazprom a současně obvinil Ukrajinu, že zadržuje dodávky plynu určené pro Moldavsko. Tato trasa je využívána i pro přepravu do Evropy, i když již ve značně omezené míře. Ukrajinský provozovatel plynovodní soustavy tvrzení Gazpromu vzápětí odmítl a naopak obvinil Rusko, že používá energie jako zbraň. Informovala o tom agentura Reuters.
• Bulharsko povolí rafinerii v Burgasu, kterou vlastní ruská ropná společnost Lukoil, pokračovat v provozu a vyvážet ropné produkty do Evropské unie až do konce roku 2024. Učinilo tak navzdory varování Bruselu, že je to v rozporu s unijními sankcemi vůči Rusku. Informovala o tom v úterý agentura AP.
• Maďarská centrální banka v úterý podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na 13 %. Úroky tak nezměnila už druhý měsíc za sebou. Maďarsko má nyní nejvyšší základní úrokovou sazbu v Evropské unii.
• Spotřebitelská důvěra v eurozóně i celé Evropské unii se v listopadu výrazně zlepšila. Vyplynulo to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnila Evropská komise (EK). Ukazatel je ale stále hluboko pod dlouhodobým průměrem. Index důvěry pro eurozónu se ve srovnání s předchozím měsícem zvýšil o 3,6 bodu na -23,9 bodu. Ekonomové odhadovali hodnotu indexu na -26 bodů. Index pro EU vzrostl o 2,8 bodu na -25,8 bodu.
• Eurozóna: Běžný účet v září skončil přebytkem 3,8 miliardy eur (odhad: -27,2 miliardy eur, srpen: -20,8 miliardy eur, revidováno z -20,21 miliardy eur).