Evropské akcie v pátek před německými volbami klesly, uplynulý týden pro ně však byl ziskový

Celoevropský index STOXX Europe 600 v pátek oslabil o 0,90 % na 463,29 bodu, což za týden znamená zisk 0,31 %. Německý DAX ztratil 0,72 % na 15 531,75 bodu (za týden +0,27 %), britský FTSE 100 ubral 0,38 % na 7 051,48 bodu (za týden +1,26 %) a francouzský CAC 40 se snížil o 0,95 % na 6 638,46 bodu (za týden +1,04 %).

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Podnikatelská nálada v Německu se v září třetí měsíc za sebou zhoršila, výrobci se potýkají s problémy v dodavatelských řetězcích. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v pátek zveřejnil mnichovský výzkumný institut Ifo. Index podnikatelské nálady se snížil na 98,8 bodu ze srpnových 99,6 bodu. "Problémy při nákupu surovin a polotovarů brzdí německou ekonomiku," uvedl prezident Ifo Clemens Fuest.
• Dopad vysokých cen energií na evropskou ekonomiku může mít delší trvání než nynější výpadky dodavatelských řetězců kvůli covidu-19. Serveru CNBC to řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
• Německá společnost Daimler uzavře kvůli výrobě elektrovozů bateriovou alianci s francouzskými koncerny Stellantis a Totalenergies. Ve firmě Automotive Cells Company (ACC) bude vlastnit 33 procent. Kromě postupně investované zhruba miliardy euro chce výrobce aut značky Mercedes-Benz do společného podniku přispět i svým technologickým a výrobním know-how. 
• Internetová sociální síť Twitter se rozhodla rozšířit funkci, která uživatelům umožňuje jednoduše zasílat peníze autorům příspěvků, aby tak ocenili jejich činnost. Funkce spropitného s označením Tip Jar (sklenice na spropitné) bude nově dostupná celosvětově a platby bude přijímat i v bitcoinech. Twitter to oznámil ve čtvrtek. Firma tak chce držet krok s provozovateli jako Patreon, kteří funkci také nabízejí.
• Švédská automobilka Volvo Cars chce do roku 2030 prodávat pouze vozy, ve kterých nebude použita kůže. Uvedla též, že si přeje, aby do roku 2025 měla čtvrtina materiálů používaných v nových vozech "recyklovaný nebo biologický" původ. Informoval o tom zpravodajský server CNBC.
• Důvěra v českou ekonomiku se v září meziměsíčně potřetí snížila, proti srpnu klesla o 2,4 bodu na 96,2 bodu. Zhoršila se u podnikatelů i spotřebitelů. Důvodem pesimismu firem je pokračující nedostatek materiálů a jejich zdražovaní, u spotřebitelů vyvolává obavy zvyšování cen. Na webu o tom v pátek informoval Český statistický úřad (ČSÚ). V meziročním srovnání jsou ale všechny indikátory vyšší.
• Společnosti EP Infrastructure (EPIF), Eustream, Nafta a RWE Supply & Trading chtějí společně prozkoumat možnosti rozvoje zařízení na výrobu takzvaného modrého vodíku na východě Slovenska. Firmy podepsaly společné memoradum, oznámil v pátek ČTK Daniel Častvaj, mluvčí Energetického a průmyslového holdingu podnikatele Daniela Křetínského, jehož je EPIF jednou z hlavních částí. RWE Supply & Trading, která je obchodní odnoží německé energetické společnosti RWE, by podle firem mohla odebírat a dovážet vyrobený vodík do Německa a na další klíčové trhy RWE v západní Evropě.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Norská ropná a plynárenská společnost Equinor a její partneři získali povolení ke zvýšení dodávek plynu z norských nalezišť Troll a Oseberg. Equinor v pondělí uvedl, že v příštích 12 měsících tak bude moci posílat přes plynovody více suroviny do dalších evropských zemí. Ceny plynu se v Evropě v posledních měsících výrazně zvyšují. Ruská společnost Gazprom v minulých dnech dokončila plynovod Nord Stream 2 do Německa, Evropská unie ale ruský plyn nechce.
• Německá letecká společnost Lufthansa chce získat 2,14 miliardy eur prodejem akcií s velkou slevou. Získané peníze pak využije na splacení finanční pomoci, kterou získala v době pandemie od německé vlády. Ta aerolinkám celkem schválila půjčku devět miliard eur. Informovala o tom agentura Bloomberg.
• Velké technologické společnosti letos rekordním tempem nakupují menší konkurenty. Informoval o tom britský ekonomický list Financial Times (FT). Technologické firmy podle údajů společnosti Refinitiv na převzetí svých potenciálních konkurentů v hodnotě méně než jedné miliardy dolarů od začátku roku vynaložily minimálně 264 miliard dolarů. To představuje dvojnásobek předchozího rekordu z roku 2000.
• Rubl po víkendových parlamentních volbách v Rusku sestoupil k americkému dolaru nejníže za téměř dva týdny, oslabily také akcie. Ruská vládní strana Jednotné Rusko si ve volbách v dolní komoře parlamentu zřejmě udržela dvoutřetinovou většinu, která je nezbytná pro přijímání ústavních změn. Mezi povolební rizika pro rubl patří podle makléřské společnosti Alor Broker nárůst protestní nálady mezi lidmi a neuznání volebních výsledků ze strany západních zemí, uvedla v pondělí agentura Reuters.
• Vakcínu proti covidu-19 firem Pfizer a BioNTech dobře snáší i děti mezi pěti a 11 lety a vyvolává u nich silnou imunitní odezvu. Společnosti to v pondělí napsaly v prohlášení s odkazem na vlastní klinické studie. Uvedly rovněž, že plánují co nejrychleji požádat regulační úřady v USA, EU a dalších zemích o povolení k nasazení očkovací látky i v této věkové skupině.
• Německá společnost Merck KGaA plánuje do roku 2025 investovat ve své divizi elektroniky více než tři miliardy eur, a využít tak rostoucí poptávky po polovodičích a materiálech pro výrobu obrazovek. Investice má směřovat do rozšíření kapacity výroby a do posílení výzkumu a vývoje. Firma podle svého pondělního sdělení zvažuje i další akvizice.
• Americký Národní úřad pro bezpečnost silničního provozu (NHTSA) začal zkoumat na 30 milionů aut pro podezření na vadné airbagy Takata. Vozy vyrobilo zhruba 20 automobilek. Vyšetřování zatím není veřejné, ale výrobci o něm byli zpraveni. Problém by se mohl týkat amerických vozů vyrobených od roku 2001 do 2019. Jsou mezi nimi modely od společností Honda, Ford, Toyota, General Motors, Nissan, Subaru, Tesla, Ferrari, Nissan, Mazda, Daimler, BMW Chrysler (dnes součást Stellantisu), Porsche, Jaguar Land Rover (vlastněný Tata Motors) a další.
• Podle pondělních Hospodářských novin investiční skupina PPF zvažuje mimo jiné další strategický rozvoj společnosti CETIN, v rámci kterého má být zvažován také možný prodej části firmy přes veřejný trh. Údajně se zvažuje buď uvedení části společnosti na burzu v Amsterdamu, či prodej jinému investorovi napřímo.
• Srpnové výrobní ceny v Německu stouply meziměsíčně o 1,5 % (červenec +1,9 %, odhad +0,8 %), meziročně o 12 % (červenec 10,4 %, odhad 11,4 %).
• Španělská obchodní bilance skončila červencovým schodkem 1,6 miliardy eur po červnových -0,98 miliardy eur.
• Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zvýšila inflační výhled a varovala před předčasným koncem pomoci ze strany vlád a centrálních bank, který by mohl ohrozit zotavování globální ekonomiky. Organizace to uvedla na úterní digitální tiskové konferenci, kde zveřejnila ekonomický výhled se zaměřením na skupinu největších ekonomik G20.
• Britský dopravce National Express plánuje převzetí skotského konkurenta Stagecoach. Firmy to podle agentury DPA uvedly v úterním sdělení. Fúzí dvou provozovatelů autobusů by v Británii vznikl národní dopravní šampion. Dopravci vyčerpaní po pandemii si od spojení slibují nižší náklady.
• Maďarská centrální banka v úterý zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,15 procentního bodu na 1,65 %. Rozhodla se rovněž snížit objem týdenních nákupů dluhopisů na 40 miliard forintů (2,9 miliardy Kč) z dosavadních 50 miliard forintů. Pokračuje tak ve zpřísňování měnové politiky v reakci na rostoucí inflaci. Banka také zlepšila odhad letošního růstu maďarské ekonomiky na 6,5 až 7 % z dříve předpokládaných 6,2 %.
• Polská ekonomika si v letošním roce vede lépe, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt by se tak měl zvýšit o 4,8 až 4,9 % místo dosud předpokládaných čtyř procent. Uvedl to v úterý polský premiér Mateusz Morawiecki. Ten rovněž oznámil úpravy rozpočtu, za kterými stojí překvapivě vysoké rozpočtové příjmy.
• Německá ekologická organizace Deutsche Umwelthilfe (DUH) zažalovala automobilky BMW a Mercedes-Benz. Chce tyto německé podniky soudní cestou přimět k tomu, aby do roku 2030 ukončily výrobu automobilů se spalovacím motorem. Informovala o tom v úterý agentura DPA.
• Avast: Finanční ředitel Philip Marshall odstoupí z osobních důvodů, nahradí ho Stuart Simpson jako dočasný finanční ředitel.
• Eurozóna: Index spotřebitelské důvěry EK v srpnu podle předběžných dat stoupl na -4 body (odhad: -5 bodů, červenec: -5,3 bodu).
• Pojišťovna Vienna Insurance Group v úterý oznámila, že budapešťský městský soud zamítl její odvolání proti zamítnutí akvizice tamějších aktiv Aegonu. VIG a Aegon se proti rozhodnutí odvolají k maďarskému nejvyššímu soudu. VIG uvedla, že pokračuje v jednání s ministerstvem financí, jak situaci vyřešit.
• Mnichovský výzkumný institut Ifo ve středu zhoršil odhad letošního růstu německé ekonomiky o 0,8 procentního bodu na 2,5 %. Důvodem jsou výpadky v dodavatelských řetězcích, které brzdí ožívání ekonomiky z útlumu způsobeného koronavirovou krizí. Odhad na příští rok však institut o 0,8 procentního bodu zlepšil, hospodářský růst by tak měl dosáhnout 5,1 %.
• Slovenské ministerstvo financí snížilo výhled růstu domácí ekonomiky na tento i příští rok, oživení hospodářství podle něj přibrzdí třetí vlna epidemie nemoci covid-19. Export ze země zase poznamená nedostatek součástek a Slovensko bude čelit vyšší inflaci. Vyplývá to z nejnovější prognózy, kterou ve středu úřad zveřejnil.
• Podnikatelská aktivita v eurozóně v září rostla nejpomalejším tempem za pět měsíců, brzdila ji opatření proti šíření koronavirové mutace delta. Problémy v dodavatelských řetězcích navíc vedly k výraznému nárůstu nákladů. Ukázal to podle agentury Reuters průzkum mezi nákupními manažery, jehož předběžné výsledky ve čtvrtek zveřejnila organizace IHS Markit.
• Britská centrální banka ve čtvrtek podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na rekordním minimu 0,1 %. Varovala však, že inflace bude v příštích měsících pokračovat v růstu, a to z velké části kvůli výraznému zdražování energie.
• Norská centrální banka ve čtvrtek podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu z nuly na 0,25 procenta. Uvedla rovněž, že v budoucnosti počítá s jejím dalším zvyšováním. Připojila se tak k rostoucímu počtu zemí, které v době stoupající inflace začaly zpřísňovat měnovou politiku.
• Turecká centrální banka ve čtvrtek překvapivě snížila svou základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 18 procent, a to navzdory vysoké inflaci. Podle analytiků se tak podvolila tlaku tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který chce nižšími náklady na úvěry podpořit hospodářský růst. Turecká lira v reakci na snížení úroků sestoupila do blízkosti rekordního minima vůči americkému dolaru, napsala agentura Reuters.
• Americká společnost Google, která je součástí skupiny Alphabet, se snaží urovnat antimonopolní vyšetřování v Evropské unii týkající se jejích aktivit v digitální reklamě. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj. Urovnání by pomohlo odvrátit ničivé a zdlouhavé vyšetřování a možnou vysokou pokutu. Google již dostal v EU za poslední desetiletí kvůli monopolnímu chování ve třech různých případech pokuty v celkové výši osm miliard eur. Bylo mu také nařízeno, aby změnil své praktiky a přestal bránit konkurenci.
• Španělská ekonomika přidala ve druhém čtvrtletí jen 1,1 místo dříve uváděných 2,8 procenta. Výrazně upravený údaj ve čtvrteční konečné zprávě zveřejnil španělský statistický úřad. Zotavování z pandemie covidu-19 bylo v zemi pomalejší než původní předpoklady.
• Evropské firmy pohlížejí s velkými obavami na nový hospodářský kurz čínské vlády. Sice mají stále rekordní tržby i zisky, starosti jim ale dělá možný obrat Číny dovnitř a ruku v ruce s ním další omezení zahraničních podniků na jejím trhu. Ve čtvrtek to podle agentury DPA řekl v Pekingu prezident Hospodářské komory Evropské unie v Číně Jörg Wuttke, když prezentoval její každoroční zprávu.
• Software používaný německou automobilkou Volkswagen, který mění množství vypouštěných emisí na základě vnější teploty a nadmořské výšky, je v rozporu se zákony Evropské unie. Uvedl to ve čtvrtek generální advokát Soudního dvora EU Athanasios Rantos. K jeho doporučení nyní při svém rozhodování o věci přihlédne unijní soud.
• Energetická společnost ČEZ pracuje kromě přípravy dukovanského jaderného bloku také na tom, aby kolem roku 2040 začala stavět malé modulární reaktory (SMR). Na čtvrteční konferenci o nových jaderných zdrojích v Praze to řekl člen představenstva firmy Tomáš Pleskač.

Zdroj: CNBC, ČTK, TradingEconomics, MarketWatch