Evropské akcie také v pátek zpevnily. Ziskový pro ně byl i celý týden, v měsíčním horizontu ale většina indexů zaznamenala pokles

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek přidal 0,66 % na 457,84 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 0,15 % na 7 631,74 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem 0,69 % na 15 628,84 bodu a francouzský CAC 40 zpevnil o 0,81 % na 7 322,39 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 se v závěru týdne dařilo akciím společností Thule Group (+7,42 %), adidas (+5,02 %) nebo Raiffeisen Bank International (+3,66 %). Oslabily naopak cenné papíry firem TUI (-5,00 %), Man Group (-2,73 %) či MorphoSys (-2,56 %). V rámci jednotlivých odvětví se dařilo maloobchodu nebo finančním službám, mírně kleslo bankovní odvětví.

Za celý uplynulý týden index STOXX Europe 600 stoupl o 4,03 %, FTSE 100 přidal 3,06 %, DAX zpevnil o 4,49 % a CAC 40 posílil o 4,38 %. Za březen ale STOXX Europe 600 klesl o 1,38 %, FTSE 100 odepsal 3,97 % a CAC 40 přišel o 0,35 %, zatímco DAX se zvýšil o 0,32 %.

Od začátku roku STOXX Europe 600 posiluje o 7,76 %, FTSE 100 roste o 2,42 %, DAX zpevňuje o 12,25 % a CAC 40 přidává 13,11 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie se v únoru snížila o desetinu procentního bodu na šest procent. Nejnižší nezaměstnanost zůstává v České republice, kde proti lednu i loňskému únoru klesla o 0,1 procentního bodu na 2,4 %. V pátek to uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Loni v únoru nezaměstnanost v EU činila 6,2 %. V eurozóně zůstala míra nezaměstnanosti na lednové úrovni 6,6 %, loni v únoru tam činila 6,8 %.
• Meziroční míra inflace v eurozóně v březnu výrazně klesla a s hodnotou 6,9 % je nejníže za rok. Proti únoru se snížila o 1,6 procentního bodu, uvedl v pátek v rychlém odhadu evropský statistický úřad Eurostat. Loni v březnu ceny v zemích používajících společnou evropskou měnu vzrostly meziročně o 7,4 %. Stejně jako v minulých měsících se na růstu cen podílelo především zdražování potravin. Naopak ceny energií po dlouhé době meziročně klesly.
• Britská ekonomika v čtvrtém čtvrtletí loňského roku vykázala ve srovnání s předchozími třemi měsíci růst o 0,1 %. Vyplývá to z konečné zprávy, kterou v pátek zveřejnil britský statistický úřad (ONS). Ekonomika se tak vyhnula technické recesi, jak se označuje pokles hrubého domácího produktu alespoň dvě čtvrtletí po sobě. Předběžná zpráva ze začátku února uváděla stagnaci HDP.
• Míra nezaměstnanosti v Německu v březnu podle sezónně očištěných dat vzrostla na 5,6 %, v únoru činila 5,5 %. V pátek to oznámil Spolkový úřad práce, podle kterého se v březnu počet nezaměstnaných zvýšil o 16 000 na 2,54 milionu.
• Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu v pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu v hodnotě 15,6 miliardy dolarů. Agentuře Reuters to řekl zdroj obeznámený se situací. Ukrajina se tak podle Reuters stala první zemí zapojenou do aktivního vojenského konfliktu, které MMF odsouhlasil velký úvěrový program.
• Maďarská vláda hodlá postupně zrušit cenové stropy na základní potraviny a hypotéky, jakmile se inflace sníží. Ve státním rozhlase to v pátek řekl premiér Viktor Orbán. Míra inflace v Maďarsku v únoru poprvé po více než roce klesla, byla však nejvyšší v Evropské unii. Ohledně rušení cenové regulace Orbán ale nezmínil žádný časový harmonogram.
• Míra inflace v Polsku v březnu klesla na 16,2 % z únorové hodnoty 18,4 %. V předběžné zprávě to v pátek oznámil polský statistický úřad. Analytici ale čekali výraznější pokles. Nejvíce se zvýšily ceny potravin a energií.
• Španělské aerolinky Iberia, které spadají pod skupinu IAG, naberou v prvním pololetí 2 145 zaměstnanců. Letecká společnost se chystá na nápor o Velikonocích a v létě. S odvoláním na mluvčí společnosti o tom v pátek informovala agentura Reuters. Na konci loňského roku měla Iberia více než 17 000 zaměstnanců.
• Nová žaloba požaduje po americké internetové společnosti Google 3,4 miliardy liber za ušlé zisky vydavatelů. Firma podle žaloby zneužila svého dominantního postavení v internetové reklamě tak, že snížila možné zisky vydavatelů. Informovala o tom v pátek BBC. Žalobu podal bývalý technologický editor listu The Guardian Charles Arthur. Google žalobu označil za spekulativní a oportunistický krok.
• Německo: Maloobchodní tržby v únoru klesly meziročně o 7,1 % (odhad: -5,2 %, leden: -6,9 %) a meziměsíčně o 1,3 % (odhad: +0,5 %, leden: +0,1 %, revidováno z -0,3 %).
• Německo: Index dovozních cen v únoru meziročně vzrostl o 2,8 % (odhad: +4,2 %, leden: +6,6 %), meziměsíčně klesl o 2,4 % (odhad: -1 %, leden: -1,2 %).
• Spojené království: Index cen rezidenčních nemovitostí Nationwide v březnu meziročně klesl o 3,1 % (odhad: -2,2 %, únor: -1,1 %), meziměsíčně se snížil o 0,8 % (odhad: -0,3 %, únor: -0,5 %).
• Francie: Harmonizovaný index spotřebitelských cen vzrostl v březnu podle předběžných dat meziročně o 6,6 % (odhad: +6,5 %, únor: +7,3 %).

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Podnikatelská nálada v Německu se pátý měsíc za sebou zlepšila. Hodnota indexu, který ji sleduje, se za březen zvýšila na 93,3 bodu z únorových 91,1 bodu. Podniky lépe hodnotí svoji současnou situaci i situaci v příštích šesti měsících. Uvedl to v pondělí mnichovský ekonomický institut Ifo.
• Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) poskytne skupině členských zemí Evropské unie včetně České republiky 1,1 miliardy eur. Chce jim pomoci zlepšit udržitelnost a minimalizovat dopady na životní prostředí, aby tak dosáhly svého plného zeleného potenciálu. Banka to uvedla v pondělním sdělení. 
• Evropská komise v pondělí nařídila Itálii, aby vymohla 400 milionů eur, které v roce 2019 poskytla jako pomoc letecké společnosti Alitalia. Komise úvěr považuje za nezákonnou státní podporu, uvedla v tiskové zprávě. Itálie musí vedle původně poskytnuté částky doplatit ještě úroky.
• Německý automobilový koncern Volkswagen navrhuje zvýšení horní hranice pro platy členů svého nejvyššího vedení. Vyplývá to podle agentury DPA z pozvánky na valnou hromadu akcionářů, která se bude konat 10. května.
• Evropská unie bude mít k dispozici nový nástroj, jak čelit obchodnímu a ekonomickému nátlaku či zastrašování ze strany Číny a dalších zemí. Členské země a europoslanci se v úterý nad ránem shodli na znění pravidel, která EU umožní v krajním případě sáhnout k zavedení odvetných cel či omezení dovozních licencí. Některé členské země se obávají, aby případné využívání systému nevedlo k obchodním válkám. I proto si proti původnímu návrhu Evropské komise vyjednaly státy větší podíl na rozhodování o možných protiopatřeních.
• Německý antimonopolní úřad zkoumá vliv americké softwarové společnosti Microsoft na hospodářskou soutěž. Podle agentury Reuters může tento postup vést k vyšetřování obchodních praktik podniku a k zákazu těchto praktik v případě, že se prokáže poškozování hospodářské soutěže.
• Vyšetřovatelé v úterý v Paříži navštívili kanceláře několika velkých bank, zjišťují okolnosti podvodů při výplatě dividend a jejich zdanění. Byli v bance BNP Paribas, HSBC a také v Société Générale. Informovala o tom agentura Reuters. Jde o součást vyšetřování, které zasahuje více evropských zemí.
• Ruský plynárenský gigant Gazprom do příštího úterý pozastaví vývoz plynu do Číny prostřednictvím plynovodu Síla Sibiře. Důvodem jsou plánované údržbářské práce. Oznámila to v úterý firma. Plynovod podle smlouvy s čínskou stranou prochází údržbou dvakrát ročně, a to na jaře a na podzim.
• Švýcarská banka Credit Suisse nadále pomáhá bohatým Američanům vyhýbat se placení daní, napsala na svém webu s odkazem na whistleblowery CNBC. Ke stejnému zjištění došel podle agentury AP také americký Senát. Druhou největší švýcarskou banku, která se dostala do problémů a kterou kvůli tomu převezme její větší konkurent UBS, úřady za tato provinění stíhaly už dříve.
• Ruský prezident Vladimir Putin připustil, že se sankce mohou ve střednědobém výhledu negativně podepsat na ruské ekonomice, uvedl ruský deník Kommersant. Putin přitom v posledních měsících zdůrazňoval, že se Rusku daří sankcím odolávat, podotkla agentura AFP. Podle ní je to poprvé, kdy Putin veřejně přiznal, že příval mezinárodních sankcí, které zasáhly řadu odvětví ruské ekonomiky včetně ropného průmyslu, mají na ruskou ekonomiku vliv.
• Bankovní rada České národní banky na březnovém měnověpolitickém zasedání opět podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na 7 %. Sedmiprocentní sazba platí od druhé poloviny loňského června, bankovní rada ji ponechala na stejné úrovni na šestém zasedání v řadě. Lombardní sazbu ČNB ponechala na 8 % a diskontní sazbu potvrdila na 6 %. Bankovní rada rovněž potvrdila, že bude nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
• Největší ruská ropná společnost Rosněfť podepsala smlouvu o výrazném zvýšení dodávek ropy do Indie. Firma ve středu uvedla, že spolupráci dohodl na pracovní cestě do druhé největší země v Asii generální ředitel Rosněfti Igor Sečin, konkrétní objemy ale neupřesnila. Indie bude mít i širší sortiment produktů. Rusko se při vývozu surovin zaměřuje hlavně na Asii, většina evropských zemí spolupráci s ním kvůli válce na Ukrajině odmítá.
• Do čela největší švýcarské banky UBS Group se vrací bývalý ředitel Sergio Ermotti, aby řídil rozsáhlé převzetí banky Credit Suisse. UBS ve středu oznámila, že Ermotti od 5. dubna nahradí současného generálního ředitele Ralpha Hamerse.
• Německý výrobce sportovního oblečení a obuvi Adidas chtěl ve Spojených státech zabránit registraci ochranné známky Black Lives Matter (Na životech černochů záleží), protože podle něj připomíná jeho vlastní logo se třemi pruhy. Firma ale ve středu uvedla, že změnila názor a že už na zákazu netrvá, informovala agentura Reuters. Adidas náhlou změnu postoje nijak nevysvětlil.
• Německo: Index spotřebitelské důvěry od GfK pro duben stoupl na -29,5 bodu (odhad: -29,2 bodu, březen: -30,6 bodu, revidováno z -30,5 bodu).
• Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v březnu zpomalil na 7,8 % z únorových 9,3 %. Za výrazným poklesem inflace stálo především prudké zpomalení meziročního růstu cen energií. Vyplývá to z předběžných údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie, které ve čtvrtek zveřejnil spolkový statistický úřad.
• Maďarská vláda zavádí novou daň na ropnou a plynárenskou společnost MOL, která vychází z výnosů firmy, a zároveň snižuje daň z neočekávaných zisků, kterou firma platí ze zisku z levnější ropy dovážené z Ruska. Vyplývá to z vyhlášky, kterou vláda premiéra Viktora Orbána zveřejnila v noci na čtvrtek.
• Společnost Nestlé oznámila uzavření továrny na severu Francie, která byla zapletená do kauzy otrav bakterií E.coli obsaženou v pizze značky Buitoni. Jako důvod uvedla pokles prodeje.
• Čína má odpovědnost za konstruktivní roli při vyjednání spravedlivého míru na Ukrajině, který respektuje územní svrchovanost napadené země. Budoucí směřování vztahů Evropské unie s asijskou velmocí bude záležet na tom, jak se Peking postaví k válce vedené Ruskem. Prohlásila to ve čtvrtek předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž by se EU neměla od Číny ekonomicky odstřihnout, ale snižovat rizika.
• Rakouský finanční ústav Raiffeisen Bank International pracuje na svém odchodu z ruského trhu. Uvedl to ve čtvrtek podle agentury DPA šéf podniku Johann Strobl na valné hromadě ve Vídni. Raiffeisen Bank International je nyní podle agentury Reuters nejdůležitější západní bankou v Rusku.
• Italský módní dům Prada hodlá do konce letošního roku v Itálii najmout přes 400 zaměstnanců. Firma chce posílit svou výrobní kapacitu a udržet růst. Prada má v Itálii kolem 5 300 zaměstnanců, z toho 3 200 ve výrobě. Znamená to, že počet pracovníků zvýší o více než sedm procent.
• Ekonomická nálada v eurozóně se v březnu zhoršila, její index sestavovaný Evropskou komisí klesl na 99,3 bodu z únorových 99,7 bodu, čekal se naopak růst na 99,8 bodu. Index podnikatelského klimatu klesl na 0,70 bodu z 0,71 bodu (revidováno z 0,72 bodu), index spotřebitelské důvěry zůstal na -19,2 bodu, index důvěry v průmyslu klesl na -0,2 bodu (odhad: 0,2 bodu, únor: 0,4 bodu, revidováno z 0,5 bodu) a index důvěry ve službách se snížil na 9,4 bodu z únorové úrovně 9,5 bodu (odhad: 10,3 bodu).

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Švédskému prodejci oděvů H&M vzrostl v prvním fiskálním čtvrtletí letošního roku provozní zisk na 725 milionů švédských korun (1,5 miliardy Kč) z 458 milionů švédských korun ve stejném období loni. Analytici přitom čekali, že se firma propadne do ztráty, protože spotřebitelé v souvislosti s inflací omezili výdaje.
• Největší polská internetová obchodní platforma Allegro v loňském roce zvýšila provozní zisk bez zahrnutí jednorázových položek o čtyři procenta na 2,15 miliardy zlotých (téměř 11 miliard Kč). V samotném čtvrtém čtvrtletí jí zisk meziročně vzrostl o třetinu na 668 milionů zlotých.

Zdroj: CNBC