Evropské akcie v pátek oslabily, v týdenním horizontu indexy zaznamenaly smíšené výsledky

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek klesl o 0,76 % na 435,72 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,11 % na 7 439,74 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 0,65 % na 13 573,93 bodu a francouzský CAC 40 přišel o 0,63 % a uzavřel na 6 472,35 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 výrazně oslabily akcie společností Rheinmetall (-11,79 %), Wizz Air Holdings (-7,34 %) nebo Bayer (-6,98 %). Dařilo se naopak cenným papírům firem voestalpine (+4,76 %), Banco de Sabadell (+4,33 %) či Deutsche Lufthansa (+3,96 %).

Za celý týden STOXX Europe 600 klesl o 0,59 %, FTSE 100 se zvýšil o 0,22 %, DAX posílil o 0,67 % a CAC 40 zpevnil o 0,37 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Průmyslová výroba v Německu se v červnu proti předchozímu měsíci překvapivě zvýšila o 0,4 %. Oznámil to v pátek spolkový statistický úřad. Analytici podle agentury DPA v průměru předpovídali, že produkce vykáže pokles o 0,3 %. Výroba se v červnu vrátila k růstu po květnovém poklesu o 0,1 %.
• Turecko bude za ruský plyn částečně platit v rublech. Podle agentury TASS o tom po pátečním setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho tureckého protějšku Recepa Tayyipa Erdoğana v Soči informoval místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. Rusko začalo požadovat platby v rublech po odběratelích plynu po rozpoutání války na Ukrajině a ostré západní reakci, která ohrozila stabilitu ruské měny.
• Spojené království: Index cen rezidenčních nemovitostí od banky Halifax v červenci meziměsíčně klesl o 0,1 % (odhad: +0,9 %, červen: +1,4 %).

Výsledková sezóna

• Čistý zisk německé pojišťovny Allianz v druhém čtvrtletí meziročně klesl o 23 % na 1,7 miliardy eur, mimo jiné kvůli nákladům na restrukturalizaci podniku. Zaostal tak za očekáváním analytiků. Provozní zisk firma nicméně o pět procent na 3,5 miliardy eur zvýšila. Allianz v páteční výsledkové zprávě rovněž potvrdila, že v celém letošním roce očekává provozní zisk 12,4 až 14,4 miliardy eur.
• Maďarská ropná a plynárenská společnost MOL zvýšila v druhém čtvrtletí čistý zisk meziročně o 40 % na 249,5 miliardy forintů (15,5 miliardy Kč). Firma to v pátek uvedla ve výsledkové zprávě a zároveň zlepšila celoroční výhled zisku před zdaněním. Za výrazným zlepšením hospodaření jsou vyšší ceny ropy a plynu i vyšší marže rafinerií, přestože vláda v Budapešti zavedla u pohonných hmot cenový strop.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Aktivita ve zpracovatelském průmyslu eurozóny v červenci poprvé po dvou letech klesla, továrnám se kvůli slabé poptávce hromadí ve skladech neprodané zboží. Pondělní zpráva organizace S&P Global tak posiluje obavy, že by eurozóna mohla sklouznout do recese. Index nákupních manažerů (PMI) pro zpracovatelský průmysl v červenci klesl na 49,8 bodu z červnových 52,1 bodu. Poprvé od června 2020 se tak propadl pod hranici 50 bodů, která odděluje růst od poklesu.
• Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v červnu podle sezónně přepočtených údajů činila šest procent, a zůstala tak na květnové úrovni. Nejnižší zůstává v Česku, kde se proti květnu ale snížila o desetinu procentního bodu na 2,4 procenta.
• Evropská unie poslala Ukrajině jednu miliardu eur jako finanční příspěvek na řešení dopadů války s Ruskem. Peníze mají podpořit rozpočet Ukrajiny, uvedl v pondělí ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Peníze jsou z dlouhodobé pomoci devět miliard eur schválené minulý měsíc.
• Největší polská rafinerská společnost PKN Orlen, která je majitelem českého Unipetrolu, hodlá uskutečnit plánované převzetí polské plynárenské firmy PGNiG na přelomu října a listopadu. Uvedl to v pondělí šéf podniku Daniel Obajtek. PKN Orlen nyní rovněž dokončuje spojení s menším domácím konkurentem Lotos.
• Čínský výrobce elektromobilů Nio plánuje v září otevřít svůj první závod v zahraničí. Továrna na výrobu stanic pro výměnu baterií se buduje v Maďarsku, zhruba 20 kilometrů západně od Budapešti. Podle maďarských médií investice činí 5,5 miliardy forintů, z toho maďarská vláda poskytne 1,7 miliardy forintů.
• Nedávné omezení dodávek plynovodem Nord Stream 1 na zhruba 20 procent kapacity zvyšuje nebezpečí úplného přerušení dodávek ruského plynu do evropských zemí. Mezi státy, které v této souvislosti čelí největšímu ohrožení, patří Rakousko, Česko, Německo, Maďarsko, Itálie a Slovensko. Uvedla to v pondělí mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service.
• Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v červenci zhoršily, index nákupních manažerů (PMI) klesl na 46,8 bodu z červnových 49 bodů. Šlo o největší pokles od června 2020. Informovala tom v pondělí společnost S&P Global. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem.
• Podle vyjádření předsedy české vlády Petra Fialy se vládní koalice shodla na tom, že se energetické podniky v ČR mají podělit o takzvané mimořádné zisky, které realizují díky vysokým cenám elektřiny. Vláda chce buď prosadit speciální daň, nebo firmy přimět, aby odváděly peníze dobrovolně. Podle Fialy by daň měla být jen dočasná. Analýza Národní ekonomické rady vlády (NERV) doporučuje 40-60% daň ze zisků nad průměrný zisk za posledních pět let. To by do státního rozpočtu ČR přineslo 14-27 miliard korun.
• Skupina velkých světových ekonomik G7 zkoumá všechny možnosti, jak zabránit Rusku profitovat z vysokých cen energií. Zvažovaná opatření zahrnují mimo jiné blokování dopravy ruské ropy, pokud bude nakoupena za vyšší než stanovenou cenu. Uvedli to v úterý ministři zahraničí G7 v prohlášení, které zveřejnila Británie.
• Za současným poklesem ceny akcií energetické společnosti ČEZ stojí vládní úvahy o tom, že zvýšené zisky firmy by mohly být dodatečně zdaněny. Shodli se na tom analytici, které v úterý oslovila ČTK. Tento možný krok vlády většina expertů považuje za chybu. Od začátku roku na vrchol, který byl 9. června, přidaly akcie ČEZ na pražské burze 47 procent, od té doby ale odepsaly 18 procent, vyplývá z dat burzy.
• Britský antimonopolní úřad (CMA) předběžně schválil koupi české antivirové společnosti Avast americkou softwarovou firmou NortonLifeLock za 8,6 miliardy USD. Konečné rozhodnutí úřad vydá 8. září, vyplývá ze středečního prohlášení.
• Švédský výrobce nákladních automobilů Volvo hodlá postavit továrnu na výrobu bateriových článků. Reaguje tak na rostoucí poptávku po těžkých vozidlech a strojích s elektrickým pohonem. Firma to uvedla ve středeční tiskové zprávě.
• Celková podnikatelská aktivita v eurozóně v červenci zaznamenala podle finálního kompozitního indexu nákupních manažerů (PMI) od společnosti S&P Global mírný pokles. Ukazatel klesl na 49,9 bodu z 52 bodů v červnu, rychlý odhad uváděl, že se index snížil na 49,4 bodu. Samotný PMI za sektor služeb se snížil na 51,2 bodu z červnových 53 bodů. Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem růstu aktivity a pásmem jejího poklesu.
• Eurozóna: Index výrobních cen v červnu meziročně vyskočil o 35,8 % (odhad: +35,7 %, květen: +36,2 %), meziměsíčně se zvýšil o 1,1 % (odhad: +1 %, květen: +0,5 %).
• Eurozóna: Maloobchodní tržby v červnu meziročně klesly o 3,7 % (odhad: -1,7 %, květen: +0,4 %), meziměsíčně se snížily o 1,2 % (odhad: stagnace, květen: +0,4 %)
• Německo: Obchodní bilance v červnu skončila přebytkem 6,4 miliardy eur (odhad: +0,2 miliardy eur, květen: +0,8 miliardy eur).
• Britská centrální banka ve čtvrtek v souladu s očekáváním zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 1,75 %, hlavně kvůli přetrvávajícím inflačním tlakům. O čtvrt procentního bodu sazbu zvýšila už letos v únoru, březnu, květnu a červnu a o 15 bazických bodů také loni v prosinci. V srpnu pro zvýšení sazby hlasovalo všech devět členů měnového výboru, přičemž její růst o 50 bazických bodů představuje nejvýraznější utažení měnové politiky za 27 let. Základní sazba je navíc nyní nejvýše od konce roku 2008.
• Bankovní rada České národní banky (ČNB) na srpnovém zasedání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Rada jednala po personální obměně a poprvé v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem zvyšování sazeb. Šlo o první ponechání sazeb beze změny po sedmi nadstandardních zvýšeních základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě. Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB bude nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
• Plynovod Nord Stream 1 v současnosti funguje pouze s jednou turbínou místo šesti, uvedla ve čtvrtek ruská plynárenská společnost Gazprom. Podle agentury Reuters také zopakovala, že západní sankce brání návratu jedné z turbín do Ruska. Tato turbína, která byla kvůli servisu v Kanadě, je teď v Německu. Podle Gazpromu teď vyžadují opravu i některé další turbíny. Ruský podnik potížemi s turbínami zdůvodňuje omezení dodávek plynovodem Nord Stream 1 do Evropské unie.
• Italská vláda ve čtvrtek schválila další soubor opatření, která mají firmám a domácnostem pomoci s nebývalým růstem cen energií, potravin či pohonných hmot. Vyčlenit na něj hodlá z rozpočtu 17 miliard eur, oznámil ve čtvrtek premiér Mario Draghi. Jde o další sumu k letos schváleným už 35 miliardám eur, jimiž se italská vláda snaží od ledna zmírnit dopady růstu nákladů rodin a podnikatelů. Nová opatření rozpočet více nezatíží, neboť vycházejí z předpokládaných vyšších příjmů, řekl podle agentury Reuters Draghi.
• Pozemní personál německé letecké společnosti Lufthansa a její vedení ve čtvrtek dosáhly po třetím kole jednání dohody o mzdách. S odvoláním na odborový svaz Verdi o tom informovala agentura Reuters. Spor o mzdy vyústil minulý týden ve stávku, která vedla ke zrušení více než tisíc letů a přispěla k narušení cestování za rušné letní cestovní sezóny.
• Ukrajinská vláda ohlásila na 1. září rozsáhlou privatizaci. Občanům v ní budou nabídnuty především nevyužívané objekty a provozovny, uvedl v prohlášení zveřejněném na serveru ukrajinské vlády premiér Denys Šmyhal.
• Německo: Tovární objednávky v červnu meziročně spadly o 9 % (odhad: -6 %, květen: -3,2 %), meziměsíčně se snížily o 0,4 % (odhad: -0,8 %, květen: -0,2 %).
• Spojené království: Index nákupních manažerů ve stavebnictví od S&P Global v červenci klesl na 48,9 bodu (odhad: 52 bodů, červen: 52,6 bodu).

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Rakouské bankovní skupině Erste v letošním prvním pololetí meziročně vzrostl čistý zisk o 23,9 % na 1,14 miliardy eur. Společnost těžila z dobrých provozních čísel, čistý úrokový výnos se jí zvýšil o 15,9 % na 2,84 miliardy eur, hlavně díky zvýšení úrokových sazeb v Česku, Maďarsku a Rumunsku. Výrazný nárůst zisku zaznamenala také dceřiná Česká spořitelna.
• Nizozemský pivovar Heineken za prvních šest měsíců letošního roku zvýšil provozní zisk bez mimořádných položek o 24,6 procenta na 2,16 miliardy eur. Výsledky překonaly očekávání analytiků, neboť spotřebitelé navzdory inflačním tlakům nakupovali více piva.
• Dánský námořní přepravce A.P. Møller-Mærsk za druhé čtvrtletí meziročně více než zdvojnásobil provozní zisk před úroky a zdaněním (EBIT) na 8,9 miliardy dolarů. Firma letos potřetí zvedla výhled celoročního zisku. Vlivem přetížených globálních dodavatelských řetězců rostou sazby za přepravu. Mærsk patří k nejvýznamnějším kontejnerovým dopravcům na světě a považován bývá za barometr světového obchodu. Na trhu má podíl 17 procent.
• Britská energetická společnost BP vykázala za druhé čtvrtletí čistý zisk 8,45 miliardy dolarů. Je to nejvyšší hodnota za posledních 14 let a druhá nejvyšší v historii firmy. V loňském druhém kvartálu měla firma zisk 2,8 miliardy dolarů. Díky rafinérským maržím a "výjimečným" výsledkům obchodování s ropou firma zvýšila dividendu a odkup akcií. Minulý týden obdobně vykázaly rekordní zisky konkurenční firmy ExxonMobil, Shell a Chevron.
• Největší italské pojišťovně Generali stoupl za prvních šest měsíců letošního roku provozní zisk o 4,8 procenta na 3,1 miliardy eur. Dařilo se zejména oblasti životního pojištění. Generali, která je po spojení s Českou pojišťovnou jedničkou na českém trhu, to oznámila v úterním prohlášení.
• Italský výrobce luxusních sportovních automobilů Ferrari ve druhém čtvrtletí díky silné poptávce zvýšil čistý zisk meziročně o 22 procent na 251 milionů eur. Firma zlepšila i celoroční výhled.
• Francouzská finanční skupina Société Générale vykázala za druhé čtvrtletí ztrátu 1,48 miliardy eur. Ve srovnatelném období loni hospodařila se ziskem 1,44 miliardy eur. Ztrátu způsobil odchod z ruského trhu, kvůli kterému zaúčtovala společnost ztrátu 3,3 miliardy eur.
• Německému výrobci luxusních aut BMW v druhém čtvrtletí klesl zisk před úroky a zdaněním o 31,5 % na 3,43 miliardy eur. K poklesu přispěly mimořádné náklady související se zvýšením podílu v čínském společném podniku BMW Brilliance Automotive (BBA). Tržby rostly, vyplývá ze středečního prohlášení společnosti.
• Německá letecká společnost Lufthansa se v druhém čtvrtletí vrátila do zisku a díky příznivým výsledkům zlepšila výhled na celý letošní rok. Očištěný zisk před zdaněním a odpisy činil 393 milionů eur ve srovnání se ztrátou 827 milionů eur ve stejném období loni. Vyšší ceny letenek a pokračující růst v nákladní divizi vykompenzovaly růst cen pohonných hmot.

Zdroj: CNBC