ČNB v čele s novým guvernérem ponechala na srpnovém zasedání základní úrokovou sazbu na 7 %

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Vyšší úroky podnikům zdražují úvěry na investice a provoz, domácnostem zase půjčky. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, ČNB ponechala na 6 % a lombardní sazbu, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, potvrdila na úrovni 8 %.

Srpnového měnověpolitického jednání se zúčastnilo všech sedm členů rady. Ta má od začátku července tři nové členy a post guvernéra převzal Aleš Michl, který v pozici člena rady hlasoval ve stávajícím cyklu zvyšování úroků vždy proti jejich růstu. Na jednání byl i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Michl: Pro sazby beze změny hlasovalo pět ze sedmi členů rady

Pro ponechání úrokových sazeb beze změny hlasovalo v srpnu pět ze sedmi členů rady ČNB, dva hlasovali pro zvýšení sazeb o procentní bod. Na tiskové konferenci to uvedl guvernér Aleš Michl. Za největší problém českého hospodářství označil Michl inflaci.

"Inflaci bereme naprosto vážně. Je to v současnosti největší problém v ekonomice. Dovolte mi ubezpečit veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k obnově cenové stability v souladu s mandátem ČNB. Můžete se spolehnout, že s inflací budeme dále bojovat," uvedl.

Pro snížení inflace ale podle něj nestačí zvyšování sazeb, jsou potřeba také umírněné mzdové požadavky a odpovědná rozpočtová politika. "Bankovní rada nyní vyčká na další data, která vyhodnotí, a na příštím zasedání rozhodne, zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší," dodal.

Česká ekonomika čelí silným nákladovým inflačním tlakům, které mají původ ve vnějším prostředí, i poptávkovým tlakům plynoucím z domácí ekonomiky, řekl Aleš Michl. Spotřebu domácností, která je klíčová pro další vývoj poptávkové inflace, tlumí podle něj vysoké ceny energií a potravin, negativní nálada a vyšší úrokové sazby. Na druhou stranu nezaměstnanost zůstává nízká, dodal.

Průmyslová výroba zatím podle guvernéra odolává zvýšeným nákladům a problémům v dodavatelských řetězcích. Zahraniční poptávka již ale má negativní vliv na HDP. Předstihové ukazatele indikují další zpomalení zahraniční poptávky, poznamenal dále Michl.

"Bankovní rada ČNB bývalého guvernéra Jiřího Rusnoka by v nynější situaci pravděpodobně dostala na stůl silně jestřábí prognózu a hlasovala by o dalším zvýšení úrokových sazeb minimálně o 0,75 procentního bodu," poznamenal analytik z ČSOB Jan Bureš.

Na předchozím měnovém jednání na konci června rada zvýšila základní úrokovou sazbu o 125 bazických bodů na 7 %. Na začátku května ji navýšila o 0,75 procentního bodu na 5,75 %, na konci března to bylo o 0,5 procentního bodu na 5 %, na zasedání začátkem února zvýšila sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 %, na zasedání před Vánocemi stoupla sazba o procentní bod na 3,75 % a začátkem loňského listopadu se sazba zvýšila o 1,25 procentního bodu na 2,75 %, přičemž to bylo její nejvýraznější zvýšení od roku 1997. Předtím v září odhlasovala rada ČNB zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 %.

Analytici: Ponechání sazeb beze změny není překvapením

"Trh v tuto chvíli předpokládá, že se sazby ČNB mohou letos ještě zvýšit, ale poměrně mírně, neměly by přesáhnout 7,5 %. Za rok čeká trh základní sazbu na 6,5 %," řekl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Tržní úrokové sazby delších splatností od poloviny června podle něj klesají nejen z titulu vyhlídek na vývoj sazeb ČNB, ale i vlivem očekávání zpomalování světové ekonomiky a poklesu úrokových sazeb v zahraničí. "Tlak na zdražování hypoték by tak měl do velké míry ustat," dodal.

"Pro finanční trh nejde o překvapení, neboť očekávání analytiků byla takřka rovnoměrně rozdělena mezi scénářem stability úrokových sazeb a jejich zvýšení o čtvrt procentního bodu," řekl analytik Generali Investements Radomír Jáč. Úroky ČNB mohou podle něj po zbytek letošního roku zůstat beze změny a už v prvním čtvrtletí roku 2023 může banka zahájit proces jejich snižování. Finanční trh ale může spekulovat na možnost, že rostoucí inflace dovede ČNB letos na podzim ještě k dalšímu, finálnímu zvýšení úroků, dodal.

Dynamický cenový vývoj a přetrvávající tlaky na oslabení koruny podle analytika Komerční banky Martina Gürtlera ČNB nakonec donutí ještě jedno zvýšení úrokových sazeb udělat. V listopadu analytik čeká zvýšení základní sazby na 7,5 %, což by měl zároveň podle něj být její vrchol v současném cyklu zpřísňování měnové politiky.

"K navýšení sazeb ČNB nepřesvědčil ani vyšší inflační výhled spolu s dále se odpoutávajícími inflačními očekáváními, která na horizontu tří let přesahují sedm procent," uvedl analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš. Lze podle něj očekávat, že základní verze prognózy volala po dalším razantním zvýšení, přesto bankovní rada zvolila taktiku vyčkávání. Okamžitá reakce na trzích je vzhledem k částečně očekávanému kroku a aktivitě ČNB na devizovém trhu poměrně vlažná, dodal.

Česká koruna bezprostředně po zveřejnění rozhodnutí České národní banky posílila o haléř na 24,64 EUR/CZK. V páru s americkým dolarem koruna posilovala o něco více, přidávala zhruba sedm haléřů na 24,17 USD/CZK.

S ohledem na poslední data statistiků, která ukázala slábnoucí meziměsíční růst spotřebitelských cen, je ponechání základní úrokové sazby na stejné úrovni pro ekonomiku dobrou zprávou, uvedl partner poradenské skupiny Moore CR Petr Kymlička. Očekává, že v nejbližších měsících začnou protiinflačně působit první zvýšení úrokové sazby z loňského roku. "To ale nemění nic na tom, že nadále porostou náklady firem a mnohé z nich budou muset přistoupit k drastickým úsporným opatřením včetně propouštění zaměstnanců, mají-li toto těžké období přežít," poznamenal.

Spotřebitelské ceny v Česku v červnu meziročně stouply o 17,2 %. V květnu to bylo o 16 %, růst tak zrychlil již podvanácté za sebou. Nejvíce k tomu přispělo zdražování potravin. Meziroční inflace, která byla v červnu nejvyšší od roku 1993, se přitom podle analytiků kvůli vývoji cen energií zřejmě ještě zvýší.

Nová prognóza: ČNB zlepšila odhad vývoje ekonomiky v tomto roce

V nové makroekonomické prognóze zveřejněné po srpnovém zasedání ČNB zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok, pro příští ho naopak zhoršila. Letos čeká růst hrubého domácího produktu o 2,3 % a příští rok o 1,1 %. V předchozí prognóze z května pro letošek počítala s růstem o 0,8 % a pro příští rok s růstem o 3,6 %. Loni HDP stoupl o 3,3 %.

Centrální banka zvýšila také odhad inflace, letos podle ní vystoupá na průměrných 16,5 %. V květnu odhadovala růst cen na 13,1 %. Pro příští rok ČNB počítá s poklesem tempa růstu spotřebitelských cen na 9,5 %, v květnu odhadovala snížení na 4,1 %. "Předpokládáme, že inflace na podzim dosáhne hodnot kolem 20 %," uvedl Michl. Na rostoucí inflaci bude mít vliv zdražování elektřiny a plynu. Právě cenami energií je podle Michla tlumena spotřeba domácností. Nezaměstnanost ale zůstává nízká, dodal. Do roku a půl ČNB podle Michla očekává pokles inflace k úrovni dvou procent.

"Čekáme, že přibrzdí domácí poptávka. Spotřeba domácností bude zasažena poklesem reálných příjmů. Růst mezd nepokryje růst životních nákladů," uvedl Michl dále. Upozornil na to, že firmy čelí růstu nákladů na energie, suroviny a materiály, a proto budou omezovat investice. Růst HDP by se ovšem v roce 2024 měl podle aktuálního odhadu centrální banky dostat na 3,8 %.

Kurz koruny v nové prognóze ČNB předpokládá na úrovni 24,80 EUR/CZK, příští rok by měl být 25,70 EUR/CZK. V květnu odhadovala banka letošní kurz na 24,20 EUR/CZK a kurz pro příští rok 24,30 EUR/CZK.

Zdroj: ČNB, ČTK