Evropské akcie na závěr týdne rostly, dařilo se automobilovému průmyslu
Evropské akcie v pátek rostly a zaznamenaly také růstový týden. V pátek se nejvíce dařilo německému indexu DAX, který vzrostl o více než 1,3 procenta. Výrazně posílily akcie německé Commerzbank. Panevropský index Stoxx 600 posílil o 0,5 procenta, nejvíce se dařilo automobilovému průmyslu, který přidal přes 3 procenta.
Celoevropský index Stoxx 600 v pátek vzrostl 0,52 % na 417,12 bodu (za týden +2,45 %), německý DAX přidal 1,34 % na 13 015,23 bodu (za týden +1,58 %), britský FTSE 100 nabyl o 0,1 % na 7 184,24 bodu (za týden +0,38 %) a francouzský CAC 40 stoupl o 0,44 % na 6 033,13 bodu (za týden +1,72 %).
Páteční události na evropských trzích
- Britsko-australský těžební gigant BHP prohrál u londýnského soudu odvolání proti žalobě, kterou na firmu podalo na 200 000 Brazilců. Lidé žalují firmu o více než pět miliard liber (146 miliard Kč) kvůli havárii přehrady, která způsobila nejhorší ekologickou katastrofu v Brazílii, informuje agentura Reuters.
- Míra inflace v Maďarsku v červnu vystoupila na 11,7 procenta, což je o procentní bod více než v květnu. Informoval o tom maďarský statistický úřad. Růst překonal odhady analytiků. Nejvíce se zvyšovaly ceny potravin, dražší je ale i zboží dlouhodobé spotřeby. Jen za červen se ceny v průměru zvýšily o 1,5 procenta.
- Obchodní bilance Slovenska v květnu poprvé po půl roce skončila v přebytku, ve výsledku se projevil růst exportu automobilů a nižší dovoz zemního plynu. ČTK o tom informoval slovenský statistický úřad.
- Nizozemská letecká společnost KLM zruší do konce srpna kvůli nedostatku zaměstnanců denně až 20 letů po Evropě. Aerolinky, které jsou součástí skupiny Air France-KLM, to uvedly v tiskové zprávě. Začátek letní sezony doprovází na letištích v Evropě chaos. Vedle nedostatku pracovních sil k němu přispívají stávky a technické problémy.
- Německá energetická společnost Uniper, která je největším odběratelem ruského plynu v Německu, požádala vládu v Berlíně o stabilizační pomoc. Společnost, která se dostala do potíží kvůli nedostatku plynu a jeho prudce rostoucím cenám, navrhuje kapitálová opatření, aby vláda mohla do podniku vstoupit. Uniper chce také přenášet cenovou zátěž plně na zákazníky. Cílem je zastavit kumulaci ztrát a zajistit firmě likviditu.
Stalo se v Evropě v uplynulém týdnu
- Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny se tento měsíc opět zhoršila a dostala se na nejslabší úroveň za více než dva roky. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v pondělí zveřejnila společnost Sentix. Podle šéfa Sentixu data naznačují "nevyhnutelnou" recesi eurozóny. Na hospodářský vývoj v eurozóně má nyní negativní dopad válka na Ukrajině.
- Německo v květnu poprvé od roku 1991 vykázalo měsíční deficit zahraničního obchodu. Přispělo k tomu nečekané snížení vývozu způsobené slabší poptávkou v zemích Evropské unie. Podle sezonně přepočtených údajů činil deficit zahraničního obchodu jednu miliardu eur.
- Míra inflace v Turecku v červnu vystoupila na 78,6 procenta, je nejvýše od roku 1998. Prudký nárůst cen byl do značné míry způsoben propadem turecké liry, která během jednoho roku ztratila vůči dolaru téměř polovinu své hodnoty, napsala agentura AFP. Vývoj odpovídá odhadům analytiků. V květnu míra inflace činila 73,5 procenta. Skupina nezávislých tureckých ekonomů tvrdí, že skutečná inflace je oproti oficiální hodnotě více než dvojnásobná.
- Aktivita u fúzí a akvizic letos ve světě kvůli přibývajícím ekonomickým překážkám proti rekordnímu roku 2021 zpomalila. V prvním pololetí letošního roku se ve světě uskutečnilo 24 124 transakcí, což bylo o čtvrtinu méně než ve stejném období loni. Aktivita se tak vrátila na úroveň roku 2019. Hodnota transakcí činila dva biliony dolarů, což je meziroční pětinový pokles. Vyplývá to z aktuální studie společnosti PwC, kterou má ČTK k dispozici.
- Spotřebitelské ceny ve Švýcarsku v červnu vzrostly meziročně o 3,4 procenta, nejvíce za 29 let a mnohem více, než čekali ekonomové. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil švýcarský statistický úřad.
- Evropská centrální banka (ECB) plánuje postupně upravit své portfolio firemních dluhopisů za 344 miliard eur tak, že bude dávat přednost firmám více zaměřeným na ekologii. ECB v pondělí uvedla, že rozhodnutí je součástí její snahy připojit se k boji proti změnám klimatu.
- Německý kancléř Olaf Scholz spolu s dalšími členy vlády, zástupci centrální banky, zaměstnavateli, odbory a ekonomy ustavili grémium, ve kterém hledají řešení rychle rostoucí inflace. Jednání, která začala v pondělí, by měla do podzimu nabídnout konkrétní řešení, uvedl na tiskové konferenci kancléřův mluvčí Steffen Hebestreit.
- Tempo růstu podnikatelské aktivity v eurozóně v červnu dál zpomalilo a výhledové ukazatele naznačují, že by hospodářství regionu mohlo v tomto čtvrtletí klesnout. Růst životních nákladů totiž způsobil, že spotřebitelé zůstávají obezřetnější. Souhrnný index nákupních manažerů (PMI) za červen klesl na 52 bodů, nejníže za 16 měsíců. Ve své zpřesněné zprávě to v úterý uvedla společnost S&P Global, která index sestavuje. V květnu byl index na 54,8 bodu.
- Skandinávská letecká společnost SAS požádala ve Spojených státech o ochranu před věřiteli a varovala, že stávka pilotů ovlivňuje její finanční situaci a likviditu. Podání žádosti má urychlit transformaci aerolinek, které budou po celou dobu konkurzního řízení nadále poskytovat veškeré služby zákazníkům, i když stávka pilotů zahájená v pondělí ovlivňuje její letový řád, uvedla společnost.
- Bělorusko v reakci na západní sankce zmrazí zahraniční podíly ve 190 běloruských společnostech. Informovala o tom v úterý agentura Reuters, která se odvolává na nově zveřejněnou vyhlášku. Omezení se podle agentury TASS týká i českého slévárenského podniku Kasi s.r.o, který má podle ní podíl v závodě na výrobu železobetonových výrobků v běloruském městě Kryčau.
- Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) investuje více než 1,32 miliardy Kč do prvního dluhopisu označovaného jako NPS, který v místní měně vydala Česká spořitelna. Investice má usnadnit zavedení nového finančního nástroje na kapitálovém trhu v Česku. Je to první transakce EBRD v českém finančním sektoru po obnovení spolupráce s Českem v roce 2021.
- Francouzská vláda chystá úplné znárodnění energetické společnosti EDF, uvedla ve středu podle agentury Reuters premiérka Élisabeth Borneová. Akcie společnosti po jejím výroku prudce zpevnily. Francouzský stát nyní vlastní 84 procent akcií tohoto zadluženého jaderného giganta.
- Celosvětové zadlužení podniků poprvé za osm let kleslo, protože náklady na financování dluhu se zvyšují a firmy omezují nové emise dluhopisů v obavách z recese. Index zadlužení podniků investiční společnosti Janus Henderson ukázal, že za 12 měsíců do konce letošního března se čistý dluh snížil o 1,9 procenta na 8,15 bilionu USD, a zaznamenal tak první pokles od roku 2014, napsala agentura Reuters.
- Britsko-nizozemská energetická společnost Shell postaví závod na výrobu takzvaného obnovitelného vodíku. Závod by měl zahájit provoz v roce 2025 a měl by být největším svého druhu v Evropě. Elektrolyzér Holland Hydrogen I o výkonu 200 megawattů se bude nacházet v přístavu Rotterdam. Denně má vyrobit 60 000 kilogramů obnovitelného vodíku a potřebnou elektřinu získávat z větrného parku na moři Hollandse Kust Noord, který Shell částečně vlastní. Vodík je označován za ekologický, případně obnovitelný nebo zelený, pokud je produkován za použití obnovitelné energie.
- Vlivný německý odborový svaz IG Metall požaduje v souvislosti s vysokou inflací zvýšení mezd zaměstnanců automobilky Volkswagen v západním Německu o osm procent.
- Italská vláda obdržela ze zahraničí nabídky na převzetí národní letecké společnosti Italia Trasporto Aereo (ITA), nástupce aerolinek Alitalia. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje. Úspěšný prodej by znamenal velké vítězství pro premiéra Maria Draghiho po sérii neúspěšných pokusů, které v posledních deseti let organizovaly předchozí vlády. Generální ředitel ITA Fabio Lazzerini minulý měsíc uvedl, že očekává, že se podaří prodej uzavřít do konce roku.
- Německý investor a podnikatel v logistice Klaus-Michael Kühne se stal největším akcionářem aerolinek Lufthansa. Dopravce oznámil, že Kühne svůj podíl zvýšil z dosavadních deseti na více než 15 procent. Už v minulosti Kühne uvedl, že jeho cílem je být pro Lufthansu dlouhodobým, stabilním a spolehlivým partnerem.
- Britský premiér Johnson rezignoval na funkci předsedy konzervativců a na funkci předsedy vlády, v té ale zůstane, dokud nebude vybrán jeho nástupce. Neustál tlak způsobený vlnou rezignací jak uvnitř vlády, tak v samotné Konzervativní straně. Johnson je ve funkci premiéra přibližně 3 roky.
- Výrobce automobilů Volkswagen chce s partnery investovat přes 20 miliard eur do podnikání s automobilovými bateriemi. Chce tak vytvořit 20 000 pracovních míst a do roku 2030 dosáhnout ročního prodeje nad 20 miliard eur, aby měl vedoucí postavení na tomto rostoucím trhu. Firma to podle agentury Reuters uvedla při slavnostním položení základního kamene své první evropské továrny na baterie v Salzgitteru.
- Italský mobilní operátor Telecom Italia (TIM) zruší do roku 2030 přibližně 9 000 pracovních míst, což představuje zhruba pětinu jeho italské pracovní síly. S odvoláním na nový obchodní plán, který podnik zveřejnil ve čtvrtek, informovala o tom agentura Bloomberg.
- Průmyslová výroba v Německu v květnu vrostla o 0,2 % (odhad 0,4 %, duben 1,2 %)
- Německý stát by mohl v Uniperu převzít více než 30procentní podíl. Vláda se totiž obává o úvěrový rating této energetické společnosti, která je největším odběratelem ruského plynu v Německu. Na svém webu o tom píše hospodářský deník Handelsblatt.
- Ukrajina si zaslouží podporu Německa v boji proti ruské invazi, dokud to bude nutné. Německý kancléř Olaf Scholz to prohlásil v pořadu veřejnoprávní televize ZDF, ve kterém odpovídal na dotazy veřejnosti. Řekl rovněž, že je přesvědčen, že německá veřejnost nehledě na současné hospodářské a energetické těžkosti takovou solidaritu Ukrajině poskytne.
Zdroj: CNBC, ČTK, MarketWatch