Psychologie investorů aneb proč jeden ano, ale druhý ne
Pod pojmem "psychologie davu" si představíme řadu dříve běžných věcí. Příkladem bylo lynčování lidí – někomu se někdo znelíbil, ten "uškozený" (někdy právem) dokázal zfanatizovat dav a "viníka" vyhnat, nebo dokonce usmrtit. Mnozí věříme, že už se podobné situace nikdy nedožijeme, že se nás to netýká. Ale co psychologie investorů? Není to náhodou to samé v bleděmodrém?
V posledních dnech a týdnech jsme na trzích svědky právě takové davové psychózy. O tom, že situace kolem Řecka je špatná, nikdo nepochybuje, obavy investorů se proto jeví jako vysoce oprávněné. Po schválení pomoci Řecku ovšem následuje další pokus o vyvolání finanční nejistoty, a to v Itálii.
Italské dluhy: Koho může bolet nejvíc případný krach "squadry azzury"?
Nechci se pouštět do úvah, do jaké míry jsou tyto útoky oprávněné, ale silně to připomíná situaci, kdy si dav vybírá další oběť, když mu ta první utekla.
Řecký krach by nebyl pro evropské banky to nejhorší
Když PIIGS ano, proč USA ne?!
Krize se tak převaluje jednotlivými zeměmi Evropské unie, investoři jsou nervózní, investoři váhají a akcie padají. Každý den slyšíme a čteme katastrofické scénáře pro země Evropské unie, investoři propadají lehké panice. A mě napadá, proč se dav investorů neobrátí na zemi, která je ve velice podobné situaci, její hospodářské ukazatele k tomu přímo vybízejí. Ano, jde o Spojené státy, nejvyspělejší a největší ekonomiku na světě.
Americký dluhový strop bude bez problémů zvýšen, tvrdí úspěšný šéf JPMorgan
Copak jsme si opravdu "všichni rovni, ale někteří rovnější"?
Je daleko jednodušší útočit na menší země než na tu nejmocnější. Investoři teď mohou sedět a analyzovat jednotlivá data, ovšem neměli by nikdy zapomínat na to, že psychologie investorského davu je úplně stejná jako u každého jiného davu.
Ne vždy musí mít všechno logiku, ne vždy musí být nálada podložena čísly. A právě nálada často určuje další směr pohybu akciových indexů.
